Poválečný průzkum sedimentárních oolitických Fe rud ložiska Ejpovice, o jehož existenci se vědělo již dříve, byl proveden v letech 1950 až 1957 většinou vrtnými pracemi a ověřil celkem 136 053 kt geologických zásob, z toho 90 497 kt bilančních s průměrným obsahem 26,56% Fe. Již v roce 1954 byla zahájena těžba zlomu, kterému byla dána přednost před hlubinným dobýváním.
Ložisko bylo otevřeno třemi zářezy a dobývalo se v etážích o výšce 10 m. K vrtání byly nasazeny sovětské nárazové vrtací soupravy Uralec BU-20-2, trhací práce se prováděly clonovými odstřely. Nakládalo se elektrickými rýpadly E-25 s obsahem lopaty 2,5 m3 a odtěžování zajišťovaly sovětská nákladní auta MAZ-525 o nosnosti 25 t. Při stavbě a úpravě vozovek se používaly rozrývače a buldozery.
Pro úpravu vytěžené rudy byla zvolena technologie hrudkování. V letech 1956 až 1966 bylo na závodě v deseti rotačních pecích vyrobeno 2 827 kt hrudek s obsahem Fe 82 až 83%. Ty však v uvedené kvalitě nemohly být použity pro přímou výrobu oceli. Vedlejším produktem byla hrudkovenská struska, používaná do stavebních betonů.
Protože se nepodařilo splnit na výrobu 1 t železa na žlábku vysoké pece stanovený nákladový limit 920 Kč, byl provoz hrudkoven a s nimi i lomu k 30.9. 1967 zastaven. Na ložisku bylo v období od roku 1954 do roku 1967 vytěženo celkem 5 263 162 t rudy o průměrné kvalitě 25.68 % Fe. Maximální těžby 543 kt bylo dosaženo v roce 1963. Z ověřených zásob tak bylo ke dni likvidace využito jen 4,2%. Zbytek byl převeden do zásob nebilančních.
Důl Ejpovice byl otevřen na základě podvodu rudného vrtného průzkumu . Vrtaři dostávali větší prémie když našli rudu . Vzorky nikdo nehlídal a tak jeden narazil na rudu a vzorky oběhly všechny vrtaře a proto takové překvapení když se otevřel důl a ruda nikde vlastně skoro nikde . Můj otec tam kdysi pracoval v podniku VKD a po letech se potkal s bývalým vyšetřovatelem tohoto podvodu . Vše se tehdy vyšetřovalo a vyšetřilo a hned následně se veškeré vyšetřovací spisy ,,záhadně ,, ztratily . Po této slavné akci zůstala zatopená jáma obehnaná tabulemi ,, přírodní památka ,, což je kus zničené přírody po komunistech .
Ještě jsem zapomněl na jeden podstatný detail . To jak tam píšou o tom kolik procent bylo vytěženo a kolik ,,ověřených ” zásob tam ještě zůstalo je pochopitelně lež protože po ,, záhadném ” ztracení vyšetřovacích spisů se podvod průzkumu stal pravdou . Docela dobře se to od Geblse naučili .
Autor predesleho komentare nikde neuvedl jediny zdroj informaci. Lze to tedy povazovat za hospodske tlachy
Pane Jiří , pokud umíte číst , je tam jasně psáno že můj už nežijící otec ( tehdy vrtař – obyčejný dělník ) se po letech setkal s bývalým vyšetřovatelem ( možná také dnes už nežijícím ) který po letech potřeboval od něho vyrobit nějakou skříňku ze dřeva protože on uměl ze dřeva vyrobit téměř vše a takovou náhodou se setkali . Takže žádné hospodské tlachy , stejně můžete tvrdit že ty hrůzy komunistických kriminálů neexistovaly když ti zločinci a jejich oběti už nežijí .
Plánuje se otevřít již třetí díra, rak tam předpokládám něco bude ne?
V této lokalitě by byla ne výhodná ale zřejmě jen únosná hlubinná těžba . Zatím nevím o žádném novém ( neprolhaném ) vrtném rudném průzkumu který by potvrzoval tak bohaté ložisko rudy výhodné pro povrchovou těžbu . Jedině že by golfisté sousedící s touto lokalitou chtěli v budoucnu další jezero za cizí peníze po tom co docílili odklon železniční tratě do tunelů aby jim tam v blízkosti nerachotily vlaky . Pouze se jim nepodařilo zlikvidovat i tu jednu zbývající kolej Radnické lokálky po které projede možná třikrát za den jeden motorový vagón .