Úvod Doly a revíry RND Ejpovice Historie těžby železných rud na Chrustenicku

Historie těžby železných rud na Chrustenicku

586
0

První historické nálezy, svědčící o dobývání a zhutňování železných rud v oblasti Chrustenic, pocházejí již z doby před n. l. Železářstvím se zde zabývali Bojové, galský kmen, který se usídlil v Čechách ve 4. stol. před naším letopočtem. Z této doby pocházejí nálezy tavících pecí a železných výrobků v okolí Loděnic a Krušné Hory. Ruda byla zpracována na místě nálezu v takzvaných „vlčích“ nebo „kusových“ pecích.

První historická zpráva o dobývání a zpracování železa v pánvi českého ordoviku je uvedena v Hájkově kronice a vztahuje se k 8. století po našem letopočtu. Z této doby pocházejí další nálezy u Chýňavy, Nučic a Loděnic.

Ruda se zpracovávala v malých pecích s dřevěným uhlím za dmýchání vzduchu z kožených vaků. Zpracovávala se ruda z výchozů, kde větráním byla uvolněna a přeměněna v limonit. Později potom byla hlavní pozornost věnována rudám červeným — krevelovým.

K velkému rozmachu těžby došlo v polovině minulého století po nálezu kladenského uhlí. Podle dokladů uložených v podnikovém archívu Železorudných dolů a hrudkoven v Nučicích bylo zjištěno, že v roce 1861 bylo uděleno kladenským železářským podnikatelům zastupovaným Janem Váňou, nálezcem kladenského uhelného ložiska, kutací povolení pro průzkum železorudného ložiska v Chrustenicích. S průzkumem bylo započato na jižním svahu vrchu zvaného „Blejskavá“ (kóta 421 m). Byly hnány čtyři štoly od jihu k severu, kterými bylo zjištěno ložisko. Průzkum před rokem 1945 se omezoval na průzkumné práce v okrajových partiích ložiska, případně na pokračování ložiska do hloubky. Po roce 1945 se soustředily průzkumné práce na průzkum ložiska do hloubky.

Na základě nálezu rudy na „Blejskavé“ byla propůjčena kladenským podnikatelům dne 11. a 12. května 1863 dvě dolová pole jménem Gisela I-IV a Rudolf I-IV. K těmto polím přibyly v roce 1913 dolové pole August I-IV a přebytek k dolovému poli Gisela. V roce 1914 propůjčena další dvě dolová pole Fritz I-IV a Petr I-IV.

Po propůjčení dolových polí Gizela a Rudolf se započalo s těžbou v roce 1905. Dobývalo se v lomu úbočí vrchu „Blejskavá“, severovýchodně od dnešních správních budov dolu. Dnešní důl je situován na jižním svahu vrchu „Blejskavá“, asi 800 metrů východně od Chrustenic a 500 metrů severovýchodně od Loděnic.

Teprve dnem 1. července 1907 byly zahájeny otvírkové práce na ložisku čištěním starých sledných štol vyražených asi kolem roku 1850, zvláště štoly na 8. patře a kopáním sledných rýh. Štola na 8. patře byla připravena pro budoucí těžbu a vyražena patra nad 8. patrem. Při přípravných pracích bylo zaměstnáno 28 dělníků.

Těžba v hlubině byla zahájena 16. 2. 1908. V tomto roce postaveny též pražící pece a do roku 1912 stoupl jejich počet na 34. Pražení v pecích bylo zastaveno v roce 1957.

V roce 1907 došlo k výstavbě provozních budov. Provozní budovy byly v následujících letech přistavovány.

Těžba rychle stoupala a maxima dosáhla v letech 1924—1940 (maximální těžba v roce 1929 činila 281 000 tun). V době druhé světové války značně poklesla a minima dosáhla v roce 1945, pouhých 32 600 tun. Po roce 1945 až do roku 1953 těžba stoupá a v roce 1953 dosáhla 139 000 tun. Od tohoto roku se jeví pokles v těžbě. Z Chrustenického ložiska bylo podle odhadu vytěženo asi 7 771 709 tun.

Důl až do konce roku 1945 patřil znárodněné Pražské železářské společnosti. Potom přešel do nově vytvořeného národního podniku Středočeské uhelné a železorudné doly v Kladně. Od 1. ledna 1950 byl začleněn pod správu národního podniku Železorudné doly Nučice a od 1. ledna 1958 do národního podniku Železorudné doly a hrudkovny Ejpovice a začleněn jako provoz do závodu Nučice-střed.

Podle horního zákona stanoven byl pro důl dobývací prostor o plošné výměře 122 ha 49 a 54 m2.

Je třeba se zmínit o některých nálezech železné rudy v blízkém okolí chrustenického ložiska.

Za Nenačovicemi, blíže Svárova, v lese Chrbiny, stávala v roce 1558 železná huť. Ve starých záznamech se uvádí, že poblíže huti vyskytovala se železná ruda. Huť zanikla pravděpodobně v době třicetileté války.

Teprve v roce 1853 byla obrácena pozornost na výskyt železné rudy v této oblasti. Jde o zmíněnou lokalitu Svárov, dále o Libečov, Chýňavu a Ptice. V letech 1854—1857 a 1864—1871 bylo zde vyhloubeno několik šachet a štol. Bylo zde prozkoumáno ložisko ve směrné délce asi 4 kilometry od Liběčova až k šachtě č. IV západně od Červeného Újezda. V roce 1870-71 bylo dobývání a průzkum na lokalitě Svárov a Chrbiny zastaven.

V roce 1869 bylo zkoumáno uložení železné rudy severně od Vráže na jižním úpatí západní části hřebene. Byla zde vyhloubena šachtice a dvě štoly. V letech 1912 a 1913 byl zde prováděn průzkum hlubinnými vrty. V roce 1925 byla v prostoru zvaném „V Slupici“ vyhloubena šachtice a postavena budova kompresoru. Pro nepatrný výskyt rudy byl provoz zastaven a zařízení zrušeno.

Také od Sv. Jana pod Skálou směrem k Vysokému Újezdu byly v letech 1907 až 1909 zkoumány výskyty železných rud, avšak pro nepatrný jejich výskyt bylo od dalšího průzkumu upuštěno.

V letech 1936—1945 prováděla tehdejší majitelka Pražská železářská společnost rozsáhlý průzkum Barrandienu, který zahrnoval i geologický průzkum okolí chrustenického dolu až po Beroun na západ a po Krahulovskou poruchu na východ.

Tento průzkum prokázal, že na západ od Chrustenic k Berounu není vyvinuto do hloubky asi 500 metrů významnější ložisko chamositu. Vrtný průzkum ve východní části byl ukončen bez kladného výsledku až do hloubky asi 600 m.

Zůstává tedy otázka pokračování ložiska ve větších hloubkách a ve dně barandienské pánve zatím nedotčena.

K zastavení těžby došlo ke dni 30.6. 1965 a podle schváleného likvidačního plánu se od 1.7. 1965 zahájily likvidační práce. Po 60-ti letech provozu byly zásoby rudy prakticky vyčerpány.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..