Dne 23. listopadu 1987 byl dokončen spojovací překop Kohinoor – Alexander a od toho dne jsou oba doly spojeny 1,2 km dlouhou chodbou. Po prorážce pokračovaly práce na ražbě chodeb a výstavbě vyrovnávacího zásobníku u jámy č. X. V 90. létech byl překop využíván pro dopravu uhlí ze stěnového porubu 2. úseku dolu Kohinoor, které bylo zhodnocováno rozdružováním na třídírně našeho dolu.
V noci z 8. na 9. srpna 1989 vypukl v koupelnách mužstva na našem závodě požár, jenž se během krátké doby rozšířil natolik, že přes úsilí několika požárních sborů z okolí nebylo možno jej zdolat. Během několika nočních hodin koupelna lehla popelem a ohořelé trosky skýtaly málo optimistický pohled. Zpočátku se zdálo, že provoz dolu bude muset být na delší dobu zastaven, těžba však byla obnovena za použití náhradních opatření již 9. srpna. Společnými silami všech dělníků a techniků dolu, koncernového podniku, ale i všech dodavatelských organizací se podařilo koupelny obnovit natolik, že v nich již 3. listopadu mohl být obnoven normální provoz.
Jako následek politických změn v našem státě po 17. listopadu 1989, došlo i na našem závodě k několika změnám. Ze své funkce byl odvolán ředitel závodu a v nových volbách byl demokraticky zvolen i ZV FOS, proběhly volby podnikového ředitele. Z popudu zaměstnanců dolu proběhlo v lednu 1990 lidové referendum k názvu dolu. Byly podány tři návrhy – název ponechat, dát závodu původní název a překřtít jej na prapůvodní název Venuše. Vysokým poměrem hlasů zvítězil návrh vrátit dolu původní název Alexander. Tak se stalo, že se od května 1990 důl opět jmenuje Důl Alexander.
