Úvod SHD DVÚZ Důl Rafael a Elsa u Krbic

Důl Rafael a Elsa u Krbic

311
0
Dul-Rafael-Vaclav-u-Krbic

Třebaže území kolem Kralup a Krbic, na němž na přelomu minulého století vyrostly dva z největších báňských podniků na celém západním křídle severočeské hnědouhelné pánve, totiž Rafael a Elsa, topograficky úzce souvisí s milžansko-prunéřovskou oblastí, přesto po historické a zejména hospodářské stránce náleží k oblasti Chomutov. Je tomu proto, že tyto doly přešly po svém vzniku do vlastnictví Poldiny huti, továrny na kelímkovou ocel, která byla vybudována za I. světové války v Chomutově, a tím také přirozeně sdílely i všechny osudy svého mateřského podniku.

Nejlepší uhelné sloje v prostoru Kralupy až Krbice jsou většinou uloženy poměrně ve značných hloubkách, takže k jejich exploataci bylo také třeba značných investic. Proto také, nehledě na první náznaky zdejší báňské činnosti, které se zde projevily již v 19. stol. otevřením dolu Josef severně od Kralup a malého báňského závodu Karl von Mayera nedaleko Černovic, rozsáhlejší uhelný provoz na tomto území se rozvinul teprve na začátku 20. stol. po založení dolů Rafael a Elsa.

Důl Rafael, nazvaný později Václav, byl otevřen na komplexu 68 měr asi 1 km SV od Krbic v r. 1900/1901 konsorciem zastoupeným W. Poechem z Drážďan. Hlavní jeho rozmach však nastal teprve v r. 1917, když se stal majetkem Poldiny huti. Těžní, kolem 120 m hluboká šachta dolu Rafael byla položena v těsné blízkosti železniční trati á zároveň spojena 800 m dlouhou vlečkou také s nádražím v Krbicích. Na tomto dole, který zaměstnával nejdříve 50 a později přes 200 horníků, se dobývala komorováním případně patrovým pilířováním v hloubkách až 115 m uhelná sloj o mocnosti 6 až 10 m. Při pokusu o rubání bazální sloje Martin však došlo ve východním revíru v r. 1926 k silnému průvalu vod a z toho důvodu byl další provoz v tomto prostoru zastaven. Výhradním odběratelem zdejšího uhlí, které je poměrně dobré kvality, byl pouze mateřský podnik. Celkový objem uhelné produkce na dolu Rafael dosáhl do r. 1940 více než 2,5 miliónu tun.

Poldině huti patřil od r. 1920 také důl Elsa, otevřený na konci 19. století tzv. Hnědouhelným těžařstvem na severním okraji obce Kralupy. Důl Elsa, který byl později znám pod jménem Ludmila, zaměstnával zpočátku kolem 20 horníků, ale po převzetí Poldinou hutí se stav jeho osazenstva zvýšil na 100 až 180 horníků. Hlavní těžní šachta byla hluboká 112 m a byla spojena nejdříve 1,8 km a potom 650 m dlouhou vlečkou se železniční stanicí v Kralupech. Dobývala se zde 6 až 12 m mocná poměrně kvalitní sloj obvyklým komorováním. Také zdejší uhlí sloužilo výhradně spotřebě mateřského podniku. Podle statistických výkazů se na dolu Elsa od r. 1899 do r. 1940 vytěžilo celkem téměř 1,5 miliónu tun uhlí.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..