Úvod Různé Zajímavosti Ochrana průmyslového dědictví – hornictví (2000)

Ochrana průmyslového dědictví – hornictví (2000)

512
0

PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ A JEHO DOKUMENTACE

Průběžně byla vedena agenda týkající se průmyslového dědictví – konzultace záměrů vlastníků kulturních památek, zpracovávání vyjádření k předkládané projektové dokumentaci a dohled nad konkrétními realizacemi obnovy památkově chráněných objektů. Tradičně problematická byla spolupráce s Průmyslovým muzeem v Ostravě, správcem národní kulturní památky důl Michal. Nerespektování základních postupů vyplývajících ze zákona č. 20/1987 Sb. vedlo Ministerstvo kultury České republiky k zahájení správního řízení a následnému rozhodnutí ve smyslu odstranění nevhodných úprav. Významnou ztrátou byla sporná likvidace energetické ústředny č. II na konci roku 1999, provedená na základě rozhodnutí o demolici – nařízení o odstranění stavby – r. č. 253/99, vydaného odborem výstavby a ŽP ÚMOb Vítkovice dne 8. 11. 1999 na žádost Vítkovic, a. s., zdůvodněnou znaleckým posudkem Ing. Lukáše, CSc. ze dne 25. 10. 1999, podle kterého je budova v havarijním stavu a může ohrozit lidské životy. Památkový ústav se o demolici dověděl až v průběhu prací, dne 10. 11. 1999. Neprodleně byla podána žádost o zastavení demolice příslušnému stavebnímu úřadu, žádost o prošetření záležitosti Památkové inspekci MK ČR, podnět k přezkoumání rozhodnutí stavebního úřadu odboru stavebně správnímu MMO a podnět k zastavení demolice Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě. Tyto kroky se opírají o závěry znaleckého posudku prof. Ing. Bradáče, CSc. z března 1999, který je v rozporu se závěry posudku Ing. Lukáše, CSc. Záležitost dosud nebyla uzavřena ze strany Magistrátu města Ostravy, Útvaru hlavního architekta, oddělení památkové péče, které vede s Vítkovicemi, a. s. správní řízení, a ze strany památkové inspekce. O situaci byly rovněž informovány sdělovací prostředky.

Činnost útvaru specialistů, související s postupnou dokumentací průmyslového dědictví v průběhu roku 1999, lze rozdělit do několika samostatně probíhajících akcí.

HORNICTVÍ

Pokračovala dokumentace uhelného hornictví v České republice, a to v severních, východních a západních Čechách. Podle standardní metodiky tak, jak byla již dříve uplatněna v dokumentaci ostravsko-karvinského, rosicko-oslavanského a kladenského centrálního revíru, byly provedeny průzkumy v hlubinných dolech severočeského (mosteckého) uhelného revíru a východočeského (žacléřsko-svatoňovického) revíru, tj. byly provedeny rozsáhlé terénní a archivní průzkumy, jejichž výsledkem bylo zpracování přehledné inventarizace a vyhodnocení jednotlivých objektů a technického zařízení z hlediska památkové péče a zpracování a podání návrhů na zařazení do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (dále jen ÚSKP) pro areály bývalých dolů Centrum (k. ú.: Dolní Jiřetín), Julius III (k. ú.: Růžodol), Julius V/Nejedlý I (k. ú.: Souš u Mostu), Karolina (k. ú.: Křemýž), Kohinoor II (k. ú.: Mariánské Radčice), Tegetthoff/Vítězný únor/Hlubina (k. ú.: Záluží) a větrné jámy MR 1 (k. ú.: Mariánské Radčice) v severních Čechách a dolů Jan Šverma (k. ú.: Lampertice), Ida (k. ú.: Malé Svatoňovice), Benigna (k. ú.: Odolov), štoly Xaver/U buku/Pětiletka (k. ú.: Starý Sedloňov), hornického obytného domu v Lamperticích a obytných domů bývalých hornických kolonií v Žacléři a v Malých Svatoňovicích ve východních Čechách. Dokumentace uhelného hornictví na Plzeňsku a Rakovnicku byla provedena výběrově a jejím výsledkem bylo zpracování a podání návrhů na zařazení do ÚSKP pro torzo výstavného areálu dolu Austrie jubilejní/Masarykův jubilejní/Adolf Hitler/Obránců míru (k. ú.: Zbůch) a pro elektrárnu Krimich I (k. ú.: Nýřany) a elektrárnu bývalého dolu Anna (k. ú.: Rynholec).

Na základě srovnání s dochovaným průmyslovým dědictvím v oblasti uhelného hornictví v České republice byly znovu přehodnoceny již dříve dokumentované revíry a byly doplněny návrhy na zařazení do Ústředního seznamu kulturních památek pro dvojici těžních věží dolu Louis/Jeremenko (k. ú.: Vítkovice), pro těžní věž a jámovou budovu vtažné jámy dolu Austria/Barbora/1. máj (k. ú.: Karviná 2 – Doly) a těžní věže a jámové budovy jámy č. 1 – Bettina a jámy č. 2 – Doubrava na dole Eleonora-Bettina/Doubrava (k. ú.: Doubrava u Karviné). Zároveň byla na žádost Ministerstva kultury ČR provedena celková revize památkového fondu, týkajícího se uhelného hornictví v ostravsko-karvinském revíru.

Lze konstatovat, že v současné době je v podstatě uzavřen názor na rozsah a konkrétní úkoly památkové péče v oblasti hlubinného uhelného hornictví. Problémem zůstává hornictví rudné a povrchové dobývání v uhelných revírech severních a západních Čech. Dokumentace velkostrojů povrchové těžby je dosud otevřená (průzkumy byly započaty, jsou k dispozici konkrétní výsledky v podobě návrhů na zapsání do ÚSKP) a otázky možnosti zachování jsou námětem pro odbornou diskusi.

V případě rudného hornictví by se měla památková péče zaměřit na pozůstatky vlastního dolování, četná dochovaná důlní díla a vývoj techniky a způsobu dobývání.

Naproti tomu povrchové objekty jsou dochovány pouze výjimečně. Dokumentace rudného hornictví je tedy úkolem spíše pro odborníky z řad báňských inženýrů a geologů.

HORNICKÉ A DĚLNICKÉ KOLONIE

Byl proveden terénní průzkum a fotodokumentace bývalých dělnických kolonií Ferdinandská, Petrská a Josefská, Zvěřina, Michálka, Mexiko, U koule, kolonie jámy Alexander (Jubilejní a Stará osada, Nová osada) a Salma v Ostravě. Pro tyto kolonie byly zpracovány návrhy na zapsání vybraných objektů do ÚSKP a návrhy rozhodnutí na vyhlášení ochranných pásem kulturní památky. Návrhy budou postoupeny Ministerstvu kultury ČR a Magistrátu města Ostravy v 1. polovině roku 2000.

Zdroj: NPÚ

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..