Dobývání se zastaví po 122 letech. Příčinou je sesuv vnitřní výsypky lomu Jiří, který před dvěma lety zablokoval postup Družby. V provozu od září zůstane už jen těžba skrývky. Po 122 letech se 31. srpna 2011 zastaví dobývání hnědého uhlí v lomu Družba v Novém Sedle. Lom, který poskytoval v posledních letech práci téměř tisícovce [...]
Naturální dávky nahradily v roce 1991 peníze a následné úplné zrušení deputátu. Přesto ho dodnes dostává v peněžní podobě půldruhého tisíce bývalých zaměstnanců sokolovských dolů a jejich pozůstalých. Rovných dvacet let letos uplynulo od zrušení jedné z nejstarších sociálních výhod horníků u nás. V roce 1991 bylo definitivně zastaveno vyplácení takzvaného deputátního uhlí. Přesto mají [...]
Vrstvy sloje Anežka V západní části ložiska je sloj Anežka vyvinuta jako samostatná sloj, místně rozdělená jílovými proplástky. Je tvořena nejkvalitnějším uhlím ze všech tří slojí. Z tohoto důvodu byla v minulosti téměř na celé ploše území hlubinně vydobyta a dnes je těžena jako závalové uhlí. Nevyrubány zůstaly pouze bývalé ochranné pilíře povrchových objektů, partie [...]
Lomová koncepce po válce nahradila málo efektivní systém hlubinného dobývání, který by nestačil zásobovat průmysl. Moderní způsoby těžby s sebou ale přinesl i řadu problémů. Rovných šedesát let letos uplyne od vzniku velkolomu Jiří ve Vintířově. Ten je největším těžebním provozem Sokolovské uhelné s roční produkcí kolem osmi milionů tun uhlí. Na počátcích přitom stěží [...]
V dolovém poli Dolu Marie Majerová se nacházely kromě jiných ještě dvě jámy, stojící za zmínku. Jáma Vilém V roce 1896 byla odprodána část důlních polí Ernstu Kurtu Kästnerovi ze saské Bockwy u Zwickau, za 420 000 marek a v roce 1898 se s ním uzavřela demarkační smlouva. Když v roce 1909 povolila báňská správa [...]
S hloubením jámy Marie I se začalo v roce 1889. Po dokončení dosáhla hloubky 99 m a měla se v ní těžit sloj Antonín. Druhá jáma, Marie II., se začala hloubit na jaře roku 1898 až do hloubky 185 m, do sloje Josef. Ta obsahovala kvalitnější uhlí než sloj Antonín. Těžba se prováděla pilířováním na [...]
V roce 1941 se započalo s hloubením Dolu Jindřich III. Hlavní úpadní štola, jejíž ústí se nacházelo na parcelách č. 410 a 412, poblíž vlečky na závod Osmóza, byla vyzděna a osazena lanovkou. Před znárodněním vlastnily důl Dolové a průmyslové závody, dříve J.D. Starek. Uhlí se dobývalo ze sloje Josef, s průměrnou mocností 4 m, [...]
Historie těžby a využívání hnědého uhlí na Sokolovsku pro průmysl a dopravu před rokem 1945 je stará asi 100 let. Její počátky jsou spojeny s rozvojem tovární výroby porcelánu, skla, keramiky, textilu a chemických výrobků. Bývalý státní podnik Hnědouhelné doly Březová prošel od roku 1945, kdy se datuje jeho novodobější historie, řadou různých změn, a [...]
Podnik Palivový kombinát, s. p. Vřesová, vznikl 1. 7. 1990 zápisem do Obchodního rejstříku, vedeného u Okresního soudu Plzeň — město. Založen byl rozhodnutím federálního ministra paliv a energetiky č. 41/1990 ze dne 26. 6. 1990 po předchozím vyčlenění odštěpného závodu Palivový kombinát Vřesová ze státního podniku Hnědouhelné doly a briketárny Sokolov (HDB Sokolov). Předchůdcem [...]
Zanedbávání přípravných prací ve válečných letech způsobilo, že bylo nutno téměř ve všech hlubinných dolech nejdříve zajišťovat přípravu těžby a řešit základní bezpečnost hlubinných dolů. Hlavní dobývací metodou, která se uplatňovala i v poválečných letech, bylo komorování na zával s ručním nakládáním do důlních vozíků, ruční doprava a centrální doprava důlními lanovkami. Jestliže se podílely [...]
WP Cumulus Flash tag cloud by Roy Tanck and Luke Morton requires Flash Player 9 or better.