Úvod SU HDB Důl Pohraniční stráž, závod Medard

Důl Pohraniční stráž, závod Medard

265
0
lom-Erika

Do závodu Medard organizačně spadaly prostorově samostatné lomy – Michal, Erika, Lomnický lom a lom Marie Majerová.

LOM MEDARD

Patří v rámci sokolovského revíru mezi největší těžební lokality. Těžba v lomu byla zahájena v roce 1919. Po osvobození byla těžba na dole Medard obnovena v červenci 1945. Těžilo se na jednu, později ne dvě směny. Na skrývce jižního lomu bylo nasazeno staré korečkové rypadlo a k odvozu sloužily tři úzkokolejné parní lokomotivy s vyklápěcími vozy o obsahu 4,5 m3. Uhlí se těžilo rypadle MBA. V severním lomu se „mlýnkovalo“. V roce 1952 bylo dáno do provozu rypadlo E 2,5.

Rozvoj povrchového dobývání vzhledem ke vzrůstajícím potřebám uhlí i efektivnosti těžby v povrchových lomech se počal projevovat v období let 1954 – 1955, kdy se připravovaly plány a investiční záměry na vybudování velkolomu. Příštích 10 let je charakterizováno širokým rozmachem investiční výstavby, kdy se důl měnil na velkolomový provoz s rozvinutými porubními frontami, elektrifikovanou dopravou a moderní mechanizací těžby. V roce 1956 byla dokončena montáž prvního velkostroje kolesového rypadla SchRs 315 z NDR, v roce 1957 dalšího kolesového rypadla K 1000 – výrobku Škody Plzeň a zakladače Z 1200 vyrobeného Vítkovickými železárnami. V tomto období byly zastaveny hlubiny Lidice a Anežka. Přibývaly velkostroje, připravovala se elektrifikace dopravy. Přišly první dodávky elektrických lokomotiv E 17 z plzeňské Škodovky. V šedesátých letech byla zahájena těžba sloje Anežka, která se rozvinula až do výše 2 mil. tun uhlí ročně.

Po rozsáhlém skluzu na výsypce Matyáš v roce 1970 byl provoz na výsypce zastaven a musela být vyřešena složitá situace ve výsypkovém hospodářství. Do provozu byla uvedena výsypka Týn, kde byl nasazen zakladač Z 2000 a po demontáži a převedení zakladače z výsypky Matyáš byl zahájen provoz na vnitřní výsypce. Dosypaná výsypka Antonín byla nahrazena výsypkou Silvestr a zakladač s vnitřní výsypky byl přetransportován na výsypku Gustav. Výsypky Gustav i Silvestr jsou v prostorách vyuhlených povrchových lomů.

Po otevření dostatečného prostoru na dně lomu byla zahájena v roce 1977 otvírka nejhlouběji uložené sloje Josef. Musela být přitom řešena řada obtíží spojených s vysokým přítokem vody a tvrdostí nadloží. Pro těžbu uhlí ze sloje Josef je nasazeno nové rypadlo KU 300 S ve spojení s pasovou dopravou šířky 1200 mm směrovanou na novou nakládací stanici. Skrývkové práce jsou zajištovány rypadlem K 300 a kolejovou dopravou rozchodu 900 mm. Nejvyšší těžby lomu Medard bylo dosaženo v roce 1983, kdy bylo vytěženo 7 88j 224 tun uhlí, z toho ze sloje Josef 309 312 tun.

Organickou součástí závodu Medard je provoz centralizované údržby, jehož hlavním posláním je zajištěni údržby a oprav těžebních a dopravních strojů a zařízeni závodu Medard a Doprava.

LOM ERIKA

Lom Erika leží v severní části sokolovského revíru. V roce 1974 byl zahájen odkliz zeminy a v roce 1975 těžba uhlí. Jižní část je přesypána výsypkou Matyáš. V roce 1979 již vytěžil pres 1 mil. tun uhlí, nyní se těžby pohybují kolem 1,7 mil. tun ročně. Lom Erika těží sloj Josef v dobývacím prostoru Týn a vyuhlení má být ukončeno v roce 1987.

Provoz lomu byl zahájen otvírkou I. etapy, zářezem po severní straně lomu s postupem porubní fronty k jihu a dobudováním povrchového závodu. Po dobu douhlování I. etapy bylo vybudováno nádraží a pevné koleje včetně hradla pro otvírku II. etapy. I. etapa byla ukončena v roce 1978 a v roce 1978 a v roce 1979 bylo započato s báňskými pracemi na otvírce II. etapy. Přechodem do II. etapy bylo nutné zrušit silnici Lomnice – Boučí.

Severně od I. etapy lomu Erika je provozována zakladačem Z 2000 Týnská výsypka. Po dosypání přejel zakladač na postupné zasypání vyuhlené I. etapy lomu Erika.

LOM MICHAL

Těží uhlí v nejjižnější části sokolovské pánve v dobývacím prostoru Vítkov. Těžba byla zahájena v roce 1980. Před zahájením vlastní těžby musela být likvidována obec Vítkov, přeložen Lobezský potok a silnice Sokolov – Vítkov. Lom Michal těží uhlí sloje Antonín při celkových zásobách cca 10 mil. tun uhlí a výhodném příkryvném poměru 1:1. Vybudováním kolejového napojení na kolejiště koncernového podniku je možno energetické uhlí dopravovat na všechny třídírny k.p.

V roce 1982 těžba uhlí přesáhla projektovanou výši 1,2 mil. tun. V současné době dosahuje roční těžba kolem 1,7 mil. tun uhlí.

LOMNICKÝ LOM

Ložisko se nachází na severním okraji sokolovské pánve v tzv. lomnickém výběžku, který je součástí dobývacího prostoru Albertov. Jižní a západní část je dotčena hlubinnou i lomovou těžbou bývalého dolu Jiří.

Vlastní stavba Lomnického lomu byla zahájena v roce 1981. Ještě před rozvinutím porubní fronty pomáhal k. p. Důl Pohraniční stráž mechanizačními prostředky dodavateli stavebních prací IPS Praha. Skrývkové práce byly zahájeny závodem Medard k 1. 7. 1983. Převedeny byly dobývací stroje včetně dopravního parku. Do užívání byl předán nově budovaný povrchový závod a rozvodna. V lomu byla vybudována opravárenská základna rypadel E 2,5 pro závod Medard.

V roce 1985 dosáhne těžba uhlí 750 000 tun a 2 mil. m3 zeminy. Další intenzifikací těžeb uhlí a skrývky od roku 1986 dojde k navýšení těžeb na 2 500 tis. tun uhlí ročně. Při těchto těžbách končí životnost lomu v roce 1992.

LOM MARIE MAJEROVÁ

Ke zmírnění prudkého poklesu těžby uhlí po roce 1985 v koncernovém podniku bude rozhodující měrou sloužit otvírka lomu M. Majerová, v prostoru bývalého dolu Vilém v dobývacím prostoru Albertov. Lom se bude postupně rozvíjet severním a později východním směrem do dobývacího prostoru Královské Poříčí. Zahájení investiční výstavby lomu 17. 5. 1985. První část otvírky lomu zahrnuje období do roku 1995 s tím, že těžba uhlí bude zahájena v roce 1988 ve výši 200 tis. tun.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..