Úvod Doly a revíry Březohorský rudní revír Likvidace hornické činnosti v klasickém březohorském rudním revíru

Likvidace hornické činnosti v klasickém březohorském rudním revíru

374
0

Hornická činnost historického březohorského rudního revíru, která se začala již v době slávy a rozmachu keltské říše, pokračovala přes středověk až do současné doby, v roce 1978 skončila.

Březohorský rudní revír patřil vždy mezi světové klasické rudní obvody. Rozsah hornických prací, které byly v revíru během několika staletí provedeny, je tak velký, že jej lze odhadnout asi na 20 miliónu tun vyrubaných hornin.

Významným historickým mezníkem rozmachu hornictví v příbramské oblasti byl začátek hlubinné těžby na Březových Horách v 80. letech 18. století. V té době byl z rozhodnutí tehdejšího hormistra Jana Alise – příbramského rodáka, zaražena první hlubinná jáma v revíru – Důl Vojtěch, který vlastně po sto letech dosáhl v roce 1875 jako první na světě svislé hloubky 1000 m. Postupně pak byly zakládány další hlubinné doly v revíru, které se dochovaly až do současné doby.

Po dobách rozkvětu, spojených s příznivými hospodářskými výsledky, se koncem 19. století revír dostal do špatné situace jednak velkou důlní katastrofou (31. května 1892 vznikl požár v podzemních prostorách dolu Marie, který se velmi rychle rozšířil a způsobil smrt 319 pracovníků) a jednak i objevem bohatých ložisek stříbra v Mexiku.

Z této nepříznivé situace se revír velmi těžko vzpamatovával. Velké finanční náklady na obnovení těžby po následcích požáru a tvrdá zahraniční konkurence způsobily na dlouhou dobu ztrátovost hornického podnikání.

Podstatné zlepšení hospodářské situace bylo dosaženo ve třicátých letech 20. století, kdy byla v revíru zavedena úprava těžených rudnin flotačním způsobem a zajištěno tak zvýšení výrubnosti a výtěžnosti ložiska. Po osvobození vlasti Sovětskou armádou zde byly dosazeny další významné úspěchy.

V revíru byly urychleně zaváděny pokrokové pracovní postupy, uplatňovány progresivní razící a dobývací metody, jejichž výsledkem bylo pronikavé zvýšení těžby a tím i dosažení vysoké výroby kovů, zejména stříbra.

Ještě v roce 1957, kdy byla tehdejším ministerstvem hutí a rudných dolů schválena Studie příbramského revíru a povoleno zpracování výhledového projektu generálního průzkumu lokalit Březové Hory a Bohutín, uvažovalo se o dalších perspektivách celé ložiskové oblasti. Po podrobném zhodnocení celkového množství těžitelných zásob, vytěžení kvalitnějších bloků během posledních dvaceti let, rozsáhlých úvahách a důsledných rozborech však bylo rozhodnuto, ukončit těžbu v březohorském rudním revíru k 30. červnu 1978.

Tím prakticky skončila průmyslová éra a začala likvidace všech březohorských dolů, které vesměs dosahovaly kolmých hloubek víc jak 1000 m.

Byly to tyto doly:

pater celková hloubka [m]
Prokop 41 1579,2
Anna 39 1449,3
Vojtěch 35 1248,9
Marie 33 1159,2
Ševčiny 32 1092,1

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..