Úvod Doly a revíry ZUD Důl Krimich II v Tlučné

Důl Krimich II v Tlučné

1411
0

Důl Krimich II v TlučnéHistorie tohoto dolu začíná již otevřením dolu Krimich I situovaným v Nýřanech, který byl založen v roce 1867 v důlních mírách položených v roce 1856. Do provozu byl uveden v roce 1869. V té době byl nejhlubším dolem v západočeském revíru – dosáhl hloubky 202 m. Výdušná jáma byla hluboká 50 m. Začaly se dobývat tři velmi kvalitní uhelné sloje, z nichž nejkvalitnější bylo uhlí kenelové. Sloje se místně nazývají: střední (jinak také 1. lávka II. sloje), která je nejsvrchnější, II. sloj a III. sloj.

– nejsvrchnější sloj byla vyvinuta jen místně o mocnosti 0 – 1,2 m. Ve sloji se vyskytoval proplástek o mocnosti 20 cm, jehož průběh ve sloji mění svou polohu.
– II. sloj měla mocnost od 0 do 2 m, s proplástkem 20 – 30 cm.
– III. sloj o mocnosti 0-2,8 m byla slojí nejstálejší, avšak její kvalita se východním směrem zhoršuje.

Současně s dobýváním výše zmíněných slojí bylo východně od dolu Krimich I navrtáno hlubinnými vrty rozsáhlé důlní pole, které je od vlastního nýřanského odděleno stupňovitou příkopovou propadlinou o výšce skoku až 300 m. Jednání o zastavení dolu Krimich I začalo v roce 1922 v důsledku hospodářských potíží, později v roce 1927 pro vyčerpání zásob. Proto bylo východní (tlučenské) pole otevřeno systémem úpadnic, což se ukázalo jako těžebně nevýhodné. Otázka další těžby se vyřešila vyhloubením pomocné jámy v katastrálním území Tlučná. Hloubení bylo zahájeno v roce 1928. Původně pomocná jáma byla přejmenována na důl Krimich II, který zahájil těžbu v roce 1932. V roce 1953 byla jáma prohloubena na 769,4 m pro odtěžení nejhlouběji uložených slojí východním směrem od jámového stvolu.

Výškové schéma jámy Krimich II v Tlučné v době jejího plného provozu:

povrch + 359,7 m
čerpací jímka + 59,7 m
I.patro – 0,9 m
II.patro – 186,3 m
III.patro – 399,6 m
dno – 411,5 m

V 70. letech došlo k odpisům zásob převážně z „ekonomických“ důvodů. Vlastní důl Krimich byl zastaven k 30.11. 1971, když již v polovině roku 1971 byla zahájena investiční akce otvírky vejprnického ložiska, které se nachází 5 km východně od pole tlučenského a rozkládá se na katastrálních územích Vejprnice, Křimice a Skvrňany.

V listopadu 1971 se započalo v souvislosti s prodloužením životnosti dolu Krimich v Tlučné s hloubením výdušné jámy Nová Hospoda v katastrálním území Skvrňany a počátkem roku 1972 s ražením Spojovacího překopu k této jámě. Hloubení výdušné jámy bylo ukončeno v lednu roku 1974 a v úrovni III. patra se započalo s ražením protičelby Spojovacího překopu. V červnu 1974 byl Spojovací překop proražen a začala se razit otvírková díla, která měla sledovat sloje a objasnit složité úložní poměry a tektoniku. V roce 1975 bylo započato v DP Vejprnice s první těžbou.

Intenzivní exploatace tohoto ložiska v následných letech pokračovala a v polovině 80. let, kdy se již blížilo vydobytí uhelných zásob, byla realizována nová etapa průzkumu na ložisku Kozolupy. Jedná se o ložisko nejblíže situované u jámy Krimich II. Souběžně s vrtným průzkumem bylo započato na jaře roku 1985 s ražbou Severního překopu, jehož cílem bylo ověřit geologickou stavbu mezi stávajícím Spojovacím překopem Tlučná – Nová Hospoda a ložiskem Kozolupy, s předpokladem nafárat po cca 2,5 km ražby uhelné sloje centrální části Kozolupského ložiska. Pomocí důlních vrtů byl ověřován průběh produktivních depresí, hluchých hřbetů a mocnost a kvalita uhelných slojí. Za stejným účelem byla roku 1987 zahájena ražba úpadní štoly Bdeněves v západní části ložiska.

Severní překop je horizontální důlní dílo se stoupáním 3 %. Odbočuje ze Spojovacího překopu Tlučná – Nová Hospoda ve staničení cca 700 m pod úhlem 60° SSV směrem.

V roce 1989 byly pro nedostatek financí a nevyjasněnost financování případné otvírky ložiska další práce na ražbách zastaveny a díla zakonzervována.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.