Úvod Doly a revíry ZUD Důl Obránců míru ve Zbůchu

Důl Obránců míru ve Zbůchu

671
0

Masarykův jubilejní důlNa katastrálních územích Zbůch, Úherce u Nýřan, Líně a Červený Újezd u Zbůchu byl vytvořen dobývací prostor Zbůch o výměře cca 930 ha.

V tomto dobývacím prostoru bylo koncem 19. a počátkem 20. století provedeno Západočeským akciovým spolkem 11 hlubinných vrtů, z nichž 8 bylo pozitivních a 3 negativní. Na základě výsledků tohoto vrtného průzkumu bylo v roce 1908 – 1911 zahájeno hloubení jam, kterými byly zjištěné zásoby otevřeny. Osová vzdálenost jam je 50 m a jejich původní hloubka činila 663 m. Podle dochované dokumentace procházelo hloubení silně zvodnělými horizonty, především v hloubkách do 140 m a celkové přítoky z těchto vrstev činily u X. jámy 1400 l/min. a u 2. jámy 1000 l/min. 1. jáma – vtažná byla v letech 1922 – 1929 prohloubena na úroveň III. patra do 784 m (s vodním žumpem 796), za účelem zpřístupnění uhelných zásob nacházejících se pod úrovní II. patra. Nejhlubší slojové partie jsou v hloubce 855 m (Sylviánské pole).

Původní název nově otevřeného dolu byl Důl Austria jubilejní do roku 1918. Poté nesl název Pokrok I a od roku 1920 Masarykův jubilejní důl„. V době okupace byl přejmenován na důl Adolf Hitler a od roku 1945 nesl znovu název Masarykův jubilejní důl. V roce 1953 byl přejmenován na Důl Obránců míru.

Začátek těžby spadá do roku 1911, kdy bylo vytěženo 21.000 tun uhlí, zřejmě z příprav a otvírky. Pro těžbu byly nejdříve připravovány západní a severozápadní partie důlního pole, v kterých byly těženy nadložní, střední a spodní sloj. Těžba byla vedena jednak na I. patro – v hloubce 552 m a na II. patro v hloubce 646 m. V pozdějších letech došlo k rozfárání střední partie důlního pole, v letech 1925 – 1932 jižního pole a současně byly činěny pokusy k otevření nejhlouběji uložených slojí dolu slepými šachticemi ve východním poli. Obtížnost odtěžení a dopravy vedla nakonec k prohloubení první jámy Východního a Sylviánského pole. Kolem roku 1955 došlo znovu k otevření a těžbě z Jižního pole a po vyražení průzkumných děl se těžily i sloje nacházející se v Jihovýchodním poli.

Nejvyšší těžba byla docílena v roce 1928 – 442 800 tun, v roce 1943 – 440 585 t a v poválečných letech bylo největší těžby dosaženo v roce 1963 – 350 373 tun.

Těžba uhlí na Dole Obránců míru byla ukončena vyrubáním ochranných pilířů jam v roce 1977.

Na východě sousedil Důl Obránců míru ve Zbůchu s výše položenými bývalými Sulkovskými doly, které byly v letech 1920 zastaveny a zatopeny. S ohledem na tuto skutečnost byl stanoven OBÚ v Karlových Varech a později upraven OBÚ v Plzni ochranný pilíř s cílem chránit důlní prostory Dolu Obránců míru před možností průvalů vod nadržených ve vyrubaných prostorech bývalých Sulkovských dolů.

Západně od Dolu Obránců míru byl od roku 1901 – 1965 v provozu Důl v Týnci (dříve Austria – Pokrok II – Masaryk), který se rovněž nacházel na katastrálním území Zbůch.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.