Úvod Dějiny hornictví Historie Dolování na zlato a antimonit v Krásné Hoře a okolí #1

Dolování na zlato a antimonit v Krásné Hoře a okolí #1

507
0
dul-brtevnik-halda

Mezi Krásnou Horou, Proudkovicemi, Podmoky a Milešovem je známo 5 hlavních rudních žil: sv. od Krásné Hory Brtevnická žíla, prozkoumaná ve stejnojmenném dolu, pak žíla Marie čili Krásnohorská, probíhající přes Krásnou Horu a otevřená z dolů Puš, Otto, Marie a Nová jáma. Jjv. od Proudkovic je prosledována Kobylská žíla štolou Emílií a z dolů Emílie, Jindřiška a Nová Jindřiška a v Milešově byla dobývána žíla Václav..

Důl Brtevník

Tento důl je na stejnojmenném vrchu (k. 460) asi 1,3 km ssv. od Krásné Hory. Sledovala se v něm Brtevnická žíla, dříve nazývaná Minetová a nepatrně také s ní rovnoběžná žíla Wangova. Dolové pole bylo zajištěno čtyřmi měrami a několika kutacími kruhy. Průzkum zde podnikal J. Wang, potom bratři Pollakové, asi od r. 1901 společnost pařížského bankéře M. Roseho, A. Busse, H. Jacoba a JUDr. V. Adama a v letech 1942-45 býv. protektorátní důlní správa. Brtevnická žíla je vysledována ze šachty, jejíž ohlubeň je na parcele 307/3 na 3 obzorech ve hloubkách 48,4 m (1. patro), 72,2 m (2. patro) a 100,2 m (3. patro). U Selného potoka, 563 m západně od šachty ústí na parcele 330/3 Brtevnická štola. Měla vést na 2. patro šachty, ale to se uskutečnilo. Původně byla 131 m dlouhá, ale v r. 1943-4 byla prodloužena do cca 300 m. Směruje podle 7 h 10° – 8 h 0°. Z ní jsou rozraženy tři krátké překopy, ve kterých byl buď jen granodiorit nebo též lamprofyr a granodioritový porfyrit. Na 1. patře je Brtevnická žíla vysledována jen na západ (ZSZ) v délce asi 72 m. V úseku 22-39 m od překopu obsahovala antimonit a byla dobývána z komínu a hloubení. Na 2. patře je tato žíla prozkoumána 208,5 m na západ. Probíhá v granodioritu nebo místy po jeho styku s porfyritem. Její mocnost je proměnlivá, největší 1,8 m. Vesměs má jalovou mylonitovou výplň a jen v 50-95 a 112 metrech obsahuje antimonit. Kromě ní je vysledována vsv. od náraziště v délce 39 m Wangova žíla. Probíhá po styku porfyritu s granodioritem a v jednom místě obsahuje antimonit. Na 3. patře je Brtevnická žíla prozkoumána ze severojižního překopu asi 29 m na VSV a 11 m na Z. Je tam vyvinuta v granodioritu nebo na jeho styku s porfyritem. Antimonit byl vtroušen v její mylonitové chloritické výplni pouze na dvou místech ve východní chodbě. Asi 15 m severně od Brtevnické žíly je odkryta na křižovatce překopu z náraziště se severojižním překopem Wangova žíla. Upadá příkře na J a obsahuje tam antimonit. Směrně se nesledovala.

Důl Puš

Tento důl je východně od Krásné Hory na sz. úpatí návrší Homole na pozemku kat. č. 157/2. Hloubení tamější šachty bylo zahájeno 5. 8. 1900 po předchozím průzkumu žíly kutacím příkopem. Do 46,5 m, tj. do úrovně 1. patra prochází šachta granodioritem. V této hloubce je z ní k severu rozražen krátký překop, v jehož 14. metru byla zastižena Krásnohorská žíla. Je tam asi 1 m mocná s vtroušeným antimonitem. Obsahovala až 80 g/t Au. Odtud byla krátce vysledována k Z a V. V západní chodbě zjalověla a ve východní chodbě byly 23. 5. 1901 naraženy stařiny, z nichž vytékalo 100 l/min. vody. Protože stařiny byly zastiženy také v západní chodbě, musily být obě chodby uzavřeny proti vodě zděnou hrází, zřízenou v překopu. Potom hloubení šachty pokročilo pro velký přítok vody jenom do 47,1 m a šachta udržována přístupnou.

1
2
3
ZDROJKratochvíl, F.: Doly a průzkumné práce na antimonit a zlato mezi Krásnou Horou nad Vltavou a Milešovem

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..