Úvod Doly a revíry KDK Založení Společnosti státní dráhy

Založení Společnosti státní dráhy

1160
0

Dne 1. ledna 1855 převzala nová Privátní rakouská Společnost státní dráhy (po roce 1918 Kamenouhelné doly, akciová společnost Kladně) na základě kupní smlouvy a koncesní listiny veškerý dolový majetek s rozsáhlým kutebním terénem v oblasti Kladensko-slánské do svého majetku, patřícímu dříve c. k. montánnímu eráru rakouské monarchie. Při převodu jmenovaného majetku byly již vyhloubeny a zčásti i v provozu některé doly, například dvojdůl Michael-Layer v Brandýsku a důl Thinfeld u Kladna.

Společnost státní dráhy byla tehdy převážně založena francouzským kapitálem, hlavně za účelem pronájmu linie státní dráhy vedoucí od Podmokel přes Brno, Vídeň, Budapešť až po Starou Ršavu na bývalých srbských hranicích. Akciový kapitál společnosti byl i na tehdejší dobu ohromný — obnášel 500 miliónů franků ve zlatě.

Po pronájmu dráhy zakoupila dotyčná společnost práci, vrtný průzkum, uhlonosný terén a důlní díla po c. k. kutební komisi z let 1842—1856. Těžbou na převzatých dolech i na dolech později vyhloubených měla být vytvořena hlavní základna k zásobování lokomotiv a jiných drážních objektů na trati Společnosti státní dráhy. Doly měly dodávat režijní palivo a také značná část těžby byla zmíněným drahám až po jejich zestátnění r. 1908 dopravována v levnějším tarifu jako tak zvané režijní uhlí.

Krátce po převzetí dolového majetku začala STEG hloubit postupně několik dalších dolů a během své působnosti spravovala důlní díla: Průhon, Engerth, Barré, Ronna, Theodor, Důl Kübeck byl v době koupi majetku hlouben.

Rozději, roku 1908, byl převzat z rukou známého průmyslníka a vinaře Viktorýna z Mělníka zatopený důl Felix v Otvovicích který byl přejmenován na důl Jan. Na východní periferii dolového terénu u Otvovic se nalézal malodůl František di Paula. Menší důl se nalézal i v obcí Koleč.

Veškeré doly Společnosti státní dráhy byly pořadově očíslovány římskými číslicemi, a sice: Důl Thinfeld I., Kübeck II., Průhon III., Bresson IV., Engerth V., Barré VI., Ronna VII., Theodor VIII., Důl Michal č. IX. a důl Jan v Otvovicích č. X. Před tímto očíslováním se pravděpodobně používalo jiného číslování, jelikož i do značně pozdější doby se mezi dělnictvem říkalo dolu Engerth Na sedmém, Bressonu Na šestém, Thinfeld Na císařské mašině. Ovšem i na jednom starém dole pod sv. Janem v Dubí se dosud říká Na šestém. Tento důl však patřil do majetku bývalého císařského fondu, později Buštěhradské dráhy.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..