Ve středu 23. února 1876 došlo v jámové budově kladenského dolu Engerth k explozi dynamitu, která zdemolovala dvě patra objektu. v budově zahynulo 19 osob a mnoho dalších bylo zraněno. Havárie byla počtem obětí druhou největší v historii středočeských uhelných dolů.
Jáma Engerth
Důl budovala Společnost státní dráhy v letech 1868 až 1873 a byl označován jako Jáma č. V. Pojmenován byl po prvním generálním řediteli Společnosti státní dráhy Wilhelmu Engerthovi. Svobodný pán z Engerthů (1814 – 1884), který byl význačným technikem a konstruktérem, profesorem Vysoké školy strojnické ve Vídni a v roce 1850 byl jmenován státním radou a ředitelem SSD.
Jáma Engerth byla zaražena v říjnu 1868, asi 600 m západně od jámy Průhon. Hloubena byla v obdélníkovém průřezu 6,64 m x 2,21 m. V hloubce 386 metrů byla odkryta uhelná sloj o mocnosti 9,48 m. První patro bylo zaraženo v hloubce 390,6 m a v říjnu 1872 byla jáma prohloubena na druhé patro v hloubce 25,65 m. Hloubení bylo ukončeno v roce 1872 a těžba uhlí zahájena v dubnu roku 1873.
Dřevěná těžní věž z hraněného dřeva byla vysoká 12,3 m. Parní těžní stroj belgické výroby byl v činnosti od roku 1870.
Exploze
Před 6 hodinou ranní onoho osudného dne došlo v jámové budově dolu Engerth k explozi dynamitu při překládání trhavin z potahu do důlních vozů.
Brizantní exploze zdemolovala celá dvě poschodí jižního traktu budovy, kde byla i cáchovna, v níž se shromažďovali horníci před sfáráním do podzemí, a další provozní prostory. Dřevěné části budovy se vzňaly, ale požáru se podařilo zamezit.
Vysvobozování postižených z trosek trvalo až do poledních hodin. Poslední nežijící postižený byl zpod doutnajícího trámu vyproštěn až sedm hodin po explozi.
Při katastrofě přišlo o život 19 horníků a mnoho dalších bylo zraněno.
Vyšetřování havárie
Z vyšetřování se žádná konkrétní svědectví nezachovala. Byl však nalezen odkaz na citaci z dobového spisku, že: „Dne 25., když slavná komise svou úlohu bez zdárného výsledku skončila, byly všechny mrtvoly v rubáše oblečeny a řádně do rakví vloženy.” Přímí aktéři neštěstí zahynuli a vyšetřování tím zjevně skončilo.
Dnes se lze pouze domnívat, že příčinou byla chybná manipulace se zmrzlými náložkami dynamitu.
Takzvané „pocení” nitroglycerinu bývalo v zimním mrazivém období často podceňovaným rizikem. V té době moderní dynamit, bezpečnější než čistý nitroglycerin, patentoval Alfred Bernhard Nobel (1833 – 1896) sice již v roce 1867, ale právě uvedené nebezpečí provázelo jeho používání ještě po mnoho dalších let.
Některé z takových nehod vedly i k vážným haváriím v hornictví.
U nás byla takto iniciována např. exploze plynů a uhelného prachu v OKR (např. Důl Hohenegger 1895), několik dalších v podzemních skladištích trhavin, a zejména to byla havárie v centrálním skladu trhavin v Ostravě – Heřmanicích v roce 1924, kde explodovaly 7,4 tuny trhavin, a zahynuli tři lidé.
Závěrem
Na památku obětem nechala Společnost státní dráhy postavit památník se jmény všech zahynulých horníků. Pomník ve tvaru vysokého jehlanu ze šedé litiny je dnes umístěn na novém kladenském hřbitově.
Důl Engerth patřil k nejvýznamnějším, ale také k „nejohnivějším” kladenským dolům, neboť byl provázen neustálými důlními zápary. Projevovaly se zde také nepříznivé tlakové poměry. Důl přetrval až do konce 2. světové války a v roce 1946 byl zasypán.
Důl byl druhým nejdéle sloužícím dolem na kladenském katastru a těžní budova zůstala zachována až do dnešní doby. Díváme-li se z Náměstí Svobody v Kladně k severu, vidíme na obzoru funkční komín jako pozůstatek dalšího bývalého kladenského dolu.
