Po německé okupaci v roce 1938 byl důl Hedvika, spolu s ostatními doly severočeského revíru, začleněn do společnosti SUBAG (Studetendeutsche Braunkohlen Aktiengesellschaft), která se stala součástí monopolu Hermann Goering Werke A. G. Ihned byla zahájena příprava výstavby chemické továrny na výrobu benzínu v Záluží, pro kterou bylo potřeba získat potřebnou surovinu – uhlí. Uhlí z dolu Hedvika požadavkům výroby odpovídalo. Hned v následujícím období byla proto těžbě uhlí věnována zvýšená pozornost. V uhelném lomu v té době pracovala dvě elektrická lopatová rýpadla, vytěžené uhlí bylo dopravováno od rýpadel úzkorozchodnou kolejovou dopravou s parními lokomotivami a vozy o obsahu 6 m3 na rošty do zásobníku. Odtud se přesypávalo do důlních vozíků, které byly „řetězákem” dopravovány na třídičku k rozdružení. Na skrývce pracovala dvě korečková rýpadla a čtyři parní lopatová rýpadla, od kterých byla zemina dopravována na ruční výsypku do vnitřních vyrubaných prostor lomu stejnou dopravní technologií, jako v uhelném lomu.
Byla také zahájena modernizace těžebního zařízení skrývky. Přišly nové nízkorozchodné vozy a lokomotivy, sice starých typů, ale v provozu spolehlivější. Přišlo i novější parní lopatové rýpadlo MBa o obsahu lžíce 2 m3. Ke konci války začala montáž prvního velkostroje – kolesového rýpadla K 1500 a byla zahájena příprava na zavedení normálně rozchodné elektrifikované kolejové dopravy, jako zárodek budoucího přechodu od malolomové k velkolomové technologii. V roce 1944 vytěžil lom 795 040 t uhlí.
Období po II. světové válce
Po válce začal důl Hedvika těžit uhlí již 10. května 1945 s vybavením z doby okupace. Dvě stará elektrická rýpadla v uhelném lomu byla zena novými rýpadly E 2,5. Postupně začaly na důl přicházet i další nové stroje tuzemské výroby pro obnovu zastaralého strojního vybavení.
Byla nasazována nová elektrická lopatová a nové parní lokomotivy ČKD o rozchodu 900 mm Koncem roku 1947 vyjelo prvé kolesové rypadlo K 1500, které po válce dokončovaly Vítkovické strojírny a Škoda Plzeň. Při transportu do skrývkového řez však praskla nosná osa podvozku, takže po opravě mohl být stroj nasazen až v r. 1948. Skrývka od něj byla zakládána u zakladače ZD 1200 na vnější Albrechtické výsypce.
V srpnu roku 1947 byl důl Hedvika slavnostně přejmenován na důl F. D. Roosevelt.
Následující období až do roku 1955 se vyznačovalo intenzivní přestavbou lomu z malolomové technologie s kolejovou dopravou o rozchodu 900 mm na velkolomovou technologii s elektrifikovanou normálně rozchodnou kolejovou dopravou. Tato přestavba byla skrývce ukončena v roce 1955. V té době pracovalo na skrývce lopatové rýpadlo E 7, kolesové rýpadlo K 1500, dvě kolesová rýpadla K 100 a korečkové rýpadlo D 800. Na posledním, 6. skrývkovém řezu, pracovalo lopatové rýpadlo E 7, které bylo v roce 1958 nahrazeno otočným korečkovým rýpadlem DO 800. Na zakládací straně pracovaly zakladače ZD 1200 na vnější Albrechtické výsypce a od roku 1953 zakladač ZD 2200 na Jiřetínské výsypce. Na jediné etáži vnitřní výsypky pracovalo rýpadlo E 7.
V uhelném lomu byla v té době nasazena dvě lopatová rýpadla E 2,5 a jedno malé rýpadlo na přihazování. S tímto vybavením lom v r. 1955 vytěžil 1,415 mil. t uhlí a 9,868 mil. m3 skrývky. Uhlí bylo směrováno do nově zprovozněné Úpravny uhlí Komořany. Rýpadla E 2.5 byla později nahrazena rýpadly E 7 a ta v období 1959 až 1964 třemi kolesovými rýpadly K 3000.
Na zakládání skrývky byl v r. 1958 nasazen zakladač ZD 1800 na vnější Jiřetínské výsypce. V tomtéž roce byl lom slavnostně přejmenován z F. D. Roosevelt na důl Československé armády (ČSA).
Elektrifikovaná, normálně rozchodná kolejová doprava byla vybavena lokomotivami Škoda typ 14E o hmotnosti 150 t, pro těžbu skrývky kolejovými vozy LH o obsahu 40 m3 a pro uhlí vozy Talbot s obsahu 88 m3. V souvislosti s tím je nutno se zmínit o unikátním řešení kolejového výjezdu z uhelného lomu, tzv. „výjezdové osně”, která výrazným způsobem ovlivnila kapacitu kolejové dopravy na dole.
V následujícím období již byl lom jen technologicky dovybaven nasazením zakladačů ZD 1800 a Z 2000 na vnitřní výsypce.
S tímto vybavením vytěžil lom v roce 1960 celkem 2,597 mil. t uhlí a 15,732 mil. m3 skrývky, v roce 1965 4,770 mil. t uhlí a 16,317 mil. m3 skrývky.
