Úvod Doly a revíry SHD Důl Florentini – Patria u Světce

Důl Florentini – Patria u Světce

210
0
Dul-Florentini

Hlubinný důl Florentini, nebo také Florentin, stál asi 200 metrů jižně od hřbitova u Světce.

Jeho historie je velmi dlouhá. První uhlí se u Světce objevilo v oblasti pozemků pražského arcibiskupství kolem roku 1760 a byla zde vybudována šachta. V letech 17931810 zastával úřad pražského arcibiskupa kníže Vilém Florentin Salm a jelikož se osobně věnoval rozvoji hornické činnosti kolem Světce, byl důl pojmenován Florentini již před rokem 1805. Majitelé těžili primitivním způsobem – rumpálovými šachtami a štolou pouze pro svoji potřebu drobných provozů jako vápenky, cihelny, pivovar a podobně.

V letech 1869 a 1870 byl důl částečně modernizován a vybaven parním strojem a 31. března 1873 byl napojen vlečkou o délce 873 m. Dolové pole se skládalo z 11 velkých dvojitých důlních měr označených Florentini I až XI, které byly propůjčeny pražskému arcibiskupství v roce 1805. Důl těžil metodou chodbicování, což je těžba širokými důlními chodbami.

Roku 1874 postihla důl Florentini přírodní katastrofa v podobě vodního průvalu, který podzemí zcela zatopil. Majitelé z pražského arcibiskupství nebyli technicky vybaveni na vyčerpání takového množství vody, a tak důl zůstal 17 let s hladinou vody 6 metrů pod ohlubeň. Arcibiskupství nemělo velkou snahu důl znovu zprovoznit, jelikož další důlní díla, jako nedaleký důl Marie, jejich potřebu uhlí naplňovala. Brzy na to byl Florentini na prodej, ale v době hospodářské krize o něj nebyl zájem. Až 24. února 1891 koupil zatopený důl Jan Machalický, velkoobchodník s uhlím z Ústí nad Labem, a zařídil tak po 17 letech odvodnění pomocí 2 parních pulzometrů. Dnem 9. října téhož roku se tady začalo opět těžit uhlí. V roce 1892 bylo založeno Těžařstvo hnědouhelného hlubinného dolu Florentini ve Světci, které 25. listopadu 1910 převzala do vlastnictví česká Živnobanka z Prahy. Následně Jan Machalický byl u Živnobanky jmenován ředitelem sekce obchodu s uhlím. Hnědouhelný důl tak zůstal v českém majetku až do osudného roku 1938. Postupným rozšiřováním těžby dosáhlo důlní pole rozsahu 13 dvojitých důlních měr, 28 jednoduchých důlních měr a 13 přebytků a zabíralo plochu mezi Světcem, Lýskovicemi, Chotovenkou a Chotějovicemi.

Hlavní jáma Florentini hluboká 31 m byla hned po zprovoznění osazena novým těžním strojem. Roku 1893 o 70 m jihovýchodně byla zaražena a vyhloubena nová jáma Patria, hluboká 50,5 m, která se stala postupně hlavní těžní jámou hlubinného dolu. Jáma Florentini byla v roce 1897 prohloubena na hloubku 50,1 m. Místo chodbicováni bylo na dole zavedeno komorování na zával. Uhelná sloj byla mocná až 35 m a poměrně nehluboko pod povrchem. Hloubka lomů dosahovala až kolem 70 m.

Uhelná šachta roku 1926 ukončila těžbu hlubinným způsobem. Z důvodu uvolnění uhelných zásob pod vlastním důlním závodem byla severozápadně postavena nová velká třídírna a zprovozněn důlní areál již pod názvem Patria a zanikl tak název Florentini. Areál hlubinného dolu byl odtěžen povrchovým lomem č. VI – VII v roce 1937.

V roce 1901 byl založen první povrchový důl směrem k obci Chotovenka, další lomy byly postupně otevřeny také u Světce. Povrchové doly Marie I až IV obklíčily obec Chotějovice kolem roku 1910 a postupně zde byly vykoupeny všechny pozemky a domy. Následně nechala Živnobanka postavit nové Chotějovice o 2 km k severozápadu u silnice na Teplice. Poslední domky starých Chotějovic zanikly v roce 1924. Uhlí z otevřených lomů putovalo na třídírnu Patrie po lanovkách. Odkliz skrývky byl do roku 1910 prováděn převážně ručně, od tohoto roku byla zprovozňována první korečková rýpadla a odklízelo se nadloží až do 35 m mocnosti. Natěžená skrývka se vozila parními lokomotivami a vozy o obsahu 3 m3. Na uhelnou sloj byla rýpadla nasazena až roku 1917.

Průměrná roční těžba uhlí byla do roku 1925 kolem 200 až 300 tisíc tun, následně až 300 až 500 tisíc tun a v době 2. světové války až přes 1 milion tun uhlí. Pracovalo zde do konce 1. světové války 200 až 300 zaměstnanců, za první republiky 300 až 400 horníků a za 2. světové války až 2000 horníků, hlavně zajatců.

V září 1938 byl důl Patria ve Světci začleněn do Göringova SUBAGU se sídlem v Mostě.

Během války v roce 1942 byl důl Patria přejmenován na Patria I. Po skončení války byl lomový závod včleněn do Severočeských hnědouhelných dolů v Mostě (SHD) a s vyuhleným lomem Rudiay II přejmenován u příležitosti dvacátého výročí Mostecké stávky 6. dubna 1952 na Důl Alois Jirásek. Od znovu zahájené těžby v roce 1891 do roku 1952, zde bylo vytěženo za 61 let něco přes 28 mil. tun uhlí.

Povrchová těžba pokračovala dotěžováním zbytků uhelných hmot lomovými provozy Dolu Alois Jirásek do roku 1966, postupně byla celá oblast přesypána převýšenou výsypkou a dodnes zde probíhá převážně lesnická rekultivace.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..