Uvedené poruchy mají poklesový charakter. Interpretovaná stavba oblasti poskytuje podle prozkoumanosti pouze základní představy o skutečné stavbě, která bude bezpochyby členitější. V nadloží reliéfu karbonu jsou vymezeny 4 vodoplynonosné horizonty:
– první horizont je zásobován povrchovou spodní vodou,
– druhý horizont se tvořen kolektory slezského příkrovu cca 500 m nad reliéfem karbonu,
– třetí horizont se nachází v podslezském příkrovu cca 100 – 150 m nad reliéfem karbonu,
– čtvrtý horizont je tvořen propustnými kolektory v autochtonním karpatu a větráním porušená propustná povrchová část karbonu. Podzemní vody v tomto nejvýznamnějším horizontu patří k typu vod silně mineralizovaných – výrazných sodnochloridových, jodobromových, metanových a termálních.
Čerpaná důlní voda vykazuje salinitu cca 14g.l-1 a celkovou mineralizaci (RAS) cca 23 g.l-1.
Očekávaná hodnota plynonosnosti je stanovena v rozmezí 10 – 15 m3/t uhelné hmoty.
Stanovení dobývacího prostoru
V letech 1981 – 1983 byl vrtný průzkum zhodnocen řádným výpočtem uhelných zásob ve stanoveném průzkumném poli s celkovým množstvím geologických zásob 1 568 559 kt v členění: karvinské souvrství 886 604 kt a ostravské souvrství 681 955 kt.
Geologické zásoby jsou členěny podle mocností – od 40 do 100 cm z 37,73 %, od 100 do 349 cm z 27,24 % a nad 350 cm z 35,03 %. Geologické zásoby jsou zastoupeny z 70,74 % obchodními skupinami V (B,C,D).
Po provedení řádného výpočtu uhelných zásob byl stanoven dobývací prostor Trojanovice rozhodnutím FMPE zn. 913/31 ze dne 30.6.1989 a zaregistrován v Knize dobývacích prostorů Českým báňským úřadem v Praze dne 27.3.1990 pod č.j. 5130/1989. Dobývací prostor Trojanovice je na povrchu tvořen nepravidelným desetiúhelníkem a prostorově jej tvoří svislé roviny. Plošný obsah dobývacího prostoru Trojanovice je 63,17 km2 a je tvořen dvěma důlními poli, které byly vymezeny v rámci geologicko-průzkumných prací (vrtného průzkumu) a označeny jako důlní pole Frenštát – západ, s rozlohou 33,97 km2 a důlní pole Frenštát – východ, s rozlohou 29,20 km2.
V roce 2002 byly bilanční zásoby černého uhlí, jejichž vydobytí nebylo v tehdejší době hospodářsky účelné, v souladu s § 14, odst. 2, písm. b zákona č. 44/1988 Sb. (Horní zákon) v platném znění, převedeny do zásob nebilančních. Tyto nebilanční zásoby černého uhlí jsou však podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj.
Otvírka ložiska a výstavba Dolu Frenštát
Na základě výsledku průzkumu byla v roce 1975 zpracována první báňská studie, která přiznala frenštátskému ložisku černého uhlí hornickou perspektivu a navrhla výstavbu těžebních závodů.
