Úvod Doly a revíry OKD Historie a současnost Dolu Frenštát

Historie a současnost Dolu Frenštát

818
0

Frenštátské ložisko bylo upřednostněno před dalšími novými poli (Příbor – východ, Kopřivnice – Tichá, Žukov, apod.) vzhledem k vyšší uhelné bohatosti a vývoji spodní části karvinského souvrství. Usnesení vlády č. 311 ze dne 16.12. 1976 „O urychlení náběhu těžeb uhlí a lignitu v nových důlních polích na prognózních lokalitách“ a směrnice č. 6/97 FMPE ze dne 21.4. 1979 „Příprava a realizace geologického průzkumu prováděného důlními díly v definitivních profilech, vhodných pro provoz budoucích dolů“ umožnily zahájit v roce 1981 v rámci etapy podrobného geologického průzkumu důlními díly v definitivních profilech budování nového Dolu Frenštát.

Pro vydobytí ložiska byla v r. 1980 zpracována Báňskými projekty Ostrava koncepční studie, ve které byly řešeny tyto zásadní problémy – situování hlavních vertikálních děl, patrové výšky a počet pater, základní horizontální síť otvírkových děl a časová etapizace geologicko-průzkumných prací a investiční výstavby.

Podle přijaté koncepce je v důlním poli Frenštát situováno pět lokalit s dvojicí jam (vtažná a výdušná) a jedna lokalita s výdušnou jámou, tzn. základní závod Frenštát – sever, pomocné závody Frenštát – západ, Frenštát – východ, Trojanovice, Kunčice a výdušná jáma Ondřejník. Celkem tedy 11 jam o průměru 8,5 m a průměrné hloubce 1 150 m.

Vertikální členění ložiska bylo navrženo na základě návrhu úrovní základního závodu Frenštát – sever – výdušné patro cca -490 m, 1. těžní patro -635 m a 2. těžní patro -720 m B.p.v. Propojení jednotlivých lokalit bylo projektováno tak, aby těžba byla soustředěna k základnímu závodu s projektovanou úpravnou uhlí a napojení na retenční nádrž. Vyšší horizonty pak řeší elevace karbonu v oblastech jednotlivých pomocných závodů. Výstavba byla rozdělena do tří základních samostatných etap časového postupu výstavby. Podstatou etapizace výstavby bylo v postupném osvojování ložiska za současného průzkumu důlními díly, rovnoměrným vynakládáním investičních prostředků s postupným zvyšováním těžby na projektovanou kapacitu. V rámci každé etapy byla plánována realizace jednotlivých, na sebe navazujících, fází geologicko-průzkumných prací.

V rámci realizace 1. etapy časového postupu výstavby byly v rámci jednotlivých fázích geologicko-průzkumných prací vyhloubeny jámy č. 4 a 5 na lokalitě Frenštát – západ s pomocným výdušným horizontem na úrovni -442 m, pomocným těžním patrem -501 m a 1. těžním patrem -590 m B.p.v. a zahloubena jáma č. 2 na lokalitě Frenštát – sever. Současně s důlními díly byly vybudovány potřebné povrchové objekty doprovodných investic do dopravy, komunikačního systému a vodního hospodářství. Do přerušení výstavby Dolu Frenštát v roce 1991 bylo vybudováno cca 51 staveb, 2 odvaly. Odval Píšova dolina – vybudovaný jako odval z hloubení jam č. 4. a 5. v lokalitě Frenštát-západ, odval Sever – vybudovaný jako odval z hloubení jámy lokalitě Frenštát-sever, ražby spojovacích překopů a provozu úpravny, přehradní nádrž na pitnou vodu Lubina, vodojemy Marek, Helštýn a Kozinec o celkové kapacitě 11 100 m3 vč. propojení potrubními řady o celkové délce 14 630 m, odvedení důlních vod o celkové délce 4 600 m, kanalizačních řadů o celkové délce 18 000 m, zařízení staveniště v lokalitě Frenštát-západ, ubytovny, rozvodna 110/22/6 kV, kotelna o tepelném výkonu 8,7 MW, budovy degazace a rozvodny v lokalitě Frenštát-sever, komunikace „Solárka“ a „Přeložka silnice 11/483″ – sloužící jako severní a jižní obchvat města Frenštát pod Radhoštěm, nedokončená stavba Hotelových domů Frenštát apod.

1
2
3
4
5
6
7
ZDROJIng. Ivan Soukup, OKD, IMGE (2007)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..