1848 – bratři Jan a Antonín Müllerové založili Důl Simson hloubením nové jámy ve Zbýšově, v části ,,Na Láně“.
1853 – dokončeno hloubení jámy a nový důl byl uveden do provozu. Jáma v soudkovitém profilu byla vyztužena cihelnou výztuží. V konečné podobě dosahovala na 7. patro a měla celkovou hloubku 625 m. V hloubce 88 m byla jáma napojena na štolu Xaverka, ve které se nacházel sklad trhavin. Lezní oddělení bylo situováno vzhledem ke klecím v celém úseku bočně. Jámou byly vedeny později i elektrické a sdělovací kabely. Ve strojovně bylo instalováno jedno těžní zařízení s parním jednoválcovým (vahadlovým) těžním strojem bubnovým. Těžní věž byla společně se strojovnou zděná, opatřená architektonickými motivy nárožních bašt a cimbuří (typ Malakov).
1854 – vybudována provozní a správní budova, ve které byly umístěny v prvním patře byty úředníků, v přízemí strojníků, kováře a dalšího personálu. V budově se dále nacházel sklad materiálu a vedle budovy stolařská a kovářská dílna.
1862 – 10. 8. uvedena do provozu železniční vlečka vedoucí ze železniční stanice Boží Požehnání přes Babice do Zbýšova, kde byla u dolu Simson ukončena a bylo zde zřízeno nákladiště.
1873 – generální oprava těžního stroje, v rámci které byla vyměněna hlavní hřídel. Dodavatelem nové hřídele byly Železárny Rosické báňské společnosti v Božím Požehnání. Bohužel hřídel po dvanácti hodinách provozu praskla a musela být znovu měněna.
1884 – rekonstrukce strojovny. Původní parní jednoválcový (vahadlový) těžní stroj byl demontován a nahrazen novým parním dvouválcovým (stojatým) těžním strojem bubnovým, o výkonu 37,3 kW.
1895 – vybudována visutá lanová dráha o délce 1 800 m, spojující Důl Františka s dolem Simson, na jehož třídírnu byla tato lanovka přivedena. Sloupy byly dřevěné.
1902 – velká rekonstrukce dolu. Nad jámou byla úpravami snížena původní zděná těžní věž a nově byla postavena ocelová těžní věž, o celkové výšce 24,1 m. Původní strojovna byla zrušena a upravena jako součást jámové budovy. V nové strojovně byl instalován parní těžní stroj bubnový, vyrobený strojírnami Breifeld-Daněk, Blansko v roce 1902. Průměr bubnů 4 000 mm, šířka 1 200 mm, průměr parních válců 675 mm, zdvih 1 200 mm, ventilový rozvod Radovanič. Rychlost těžení v jámě byla 11 m.s-1. Klece byly dvouetážové pro jeden vůz na etáži. Kotelna měla výhřevnou plochu 1 058 m2 a tlak páry 1,01 MPa. Třídírna a sazečkové prádlo bylo zmodernizováno na celkový výkon 351 tun denně a začalo vyrábět sedm druhů uhlí (kusové, kostky, ořech, hrubé kovářské, jemné kovářské, krupici a prach).
1925 – ukončena těžba uhlí jámou Simson a důlní pole bylo připojeno k dolu Kukla.
1942 – rekonstrukce dolu Simson na výdušnou jámu pro jižní pole dolu Antonín. Byla zbourána kotelna s komínem, přístavba jámové budovy (původní stará strojovna) a další menší objekty. Ve strojovně byl demontován parní těžní stroj a převezen na Důl Jindřich I. Jáma byla po vyklizení těžního zařízení na ohlubni uzavřena. Pod ohlubní jámy byly vybudovány dva výdušné kanály, které byly zaústěny do nově postavené strojovny ventilátorů, přiléhající k jámové budově v místě staré, původní strojovny. Ventilátor typu CAPPEL (horizontální, odstředivý s pevnými lopatkami) byl přivezen z dolu Ferdinand a byl vyroben Vítkovickými železárnami, Ostrava v roce 1914. Výkon byl max. 3 000 m3/min. Poháněn byl elektrickým motorem o výkonu 168 kW/500 V. Jáma Simson byla ze 7. patra (625 m) propojena úpadními výdušnými kanály nejprve s 5. patrem (770 m) dolu Antonín a postupně s dalšími patry.
1949 – po úpravách v jámě a jámové budově byl v nové menší strojovně, přistavěné k západnímu čelu původní velké strojovny, instalován elektrický těžní stroj ČKD 2B 2010 vyrobený v roce 1947. Průměr bubnů byl 2 000 mm, šířka 1 000 mm. Elektrický motor měl výkon 50 kW/500 V. Rychlost jízdy 2 m.s-1. Klece byly jednoetážové pro jeden vůz na etáži. Těžní zařízení sloužilo pro údržbu jámy a mimořádné jízdy mužstva.
1950 – rekonstrukce bývalé strojovny parního těžního stroje pro účely zřízení Ústřední báňské záchranné stanice RUD (později Obvodní báňská záchranná stanice Zbýšov u Brna). Strojovna byla rozdělena na dvě podlaží a suterén, vybavena všemi prostředky, včetně skladů, údržby dýchacích přístrojů, přednáškovou místností a garážemi pro výjezdová vozidla.
1956 – instalován ve strojovně ventilátorů nový, osový ventilátor se stavitelnými lopatkami, typu SCHICHT 1 600, vyrobený národním podnikem Janka Radotín v roce 1952. Výkon ventilátoru byl 2 500 – 3 000 m3/min. Poháněn byl elektrickým motorem o výkonu 160 kW/500 V.
1965-1966 – vybudována nová strojovna ventilátorů. Byly instalovány dva nové axiální ventilátory se stavitelnými lopatkami, vyrobené ZVVZ Milevsko (Závody pro výrobu vzduchotechnických zařízení) o výkonu 3 000 m3/min. Výkon elektrického motoru u každého z ventilátorů byl 190 kW/6 000 V.
1985 – v rámci geologického průzkumu a otvírky nevyrubaných částí I. sloje v úseku od povrchu po 2. patro (180 m) vedeného z dolu Antonín, došlo k napojení 2. patra (180 m) na výdušnou jámu Simson, která sloužila pro odvětrání jižní části 2. patra (180 m). Jáma byla používána i pro dopravu materiálu na toto patro.
1987 – po likvidaci těžního zařízení byla jáma v úseku od 2. patra (180 m) po 7. patro (625 m) zasypána hlušinou ze sousedního odvalu. V úseku od ohlubně po 2. patro (180 m) sloužila i nadále jako výdušná.
1987 – 29. 12. těžní věž dolu Simson byla vyhlášena rozhodnutím Okresního národního výboru Brno – venkov, odbor kultury, památkově chráněným objektem.
1992 – 18. 2. ukončení těžby uhlí v Rosicko-oslavanském revíru.
1992 – v rámci likvidace a útlumu těžby uhlí v revíru byla jáma ve zbývajícím úseku od ohlubně po 2. patro (180 m) zcela zasypána.
1992 – 28. 9. jáma uzavřena železobetonovou krycí deskou. Těžní věž, jámová budova, budova OBZS (Obvodní báňská záchranná stanice), budovy ventilátorů a další menší objekty zůstaly stát.
1999 – rekonstrukce bývalé strojovny, později budovy OBZS Zbýšov u Brna (Obvodní báňská záchranná stanice) na bytový dům.
2004 – oprava krovů a střechy jámové budovy
2006 – oprava fasády východní části jámové budovy
2007-2010 – postupná oprava zbylých částí jámové budovy
Petr Kubinský
