Osobnost, o které se v uhelném hornictví našeho státu v současné době nejvíce hovoří.
Pan Thyl Gheyselinck je pro mnohé tajemnou osobností a pověst, která ho předchází, tuto jeho osobní tajuplnost ještě umocňuje. A ani se není možné divit, když v posledních dvaceti letech strávil v každé zemi nejvýše tři roky Poodhalme tedy částečně roušku tajemna kolem pana Gheyselincka. Narodil se v roce 1941 v Nové Guinei a své dětství prožil v Indonésii, Venezuele a v Holandsku. Studoval ekonomii a právo na univerzitě v Leydenu v Holandsku, posléze v Bruselu a v Paříži. Od roku 1967 pracoval u firmy Shell, a to postupně v Londýně, Zaire, Singapuru a opět v Londýně, až se v roce 1979 stává viceprezidentem firmy Shell v Belgii. Ředitelem společnosti Shell se stal v Portugalsku, kde pracoval v letech 1983-1986 .Není bez zajímavosti, že působil také v Evropském společenství v Bruselu. V roce 1987 je pozván belgickým ministerským předsedou, aby provedl restrukturalizaci uhelného průmyslu. Tento program pro restrukturalizaci vytvořil pan Gheyselinck za jeden rok a následné čtyři roky byla restrukturalizace uhelného hornictví v Belgii realizována. Nebudeme si tajit, že v Belgii nezůstalo po restrukturalizaci mnoho šachet, ale je rovněž důležité vědět, že všechny doly v Belgii měly velké ekonomické ztráty, což v žádném případě není typické pro dnešní podmínky v ČR.
V únoru roku 1991 bylo Mezinárodní energetickou agenturou doporučeno ministrovi pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR, Ing. Karlu Dybovi, CSc., aby požádal pana Gheyselincka, předsedu Národní uhelné společnosti v Belgii, realizovat zpracování návrhu restrukturalizace a privatizace uhelného průmyslu v ČR.
Pan Gheyselinck pozvání ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR přijal a byl jím pověřen řídit proces restrukturalizace a privatizace uhelného průmyslu na ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR.
Podle slov pana Gheyselincka je pro něj otázka aktualizace uhelného hornictví v ČR především záležitostí hospodářství a obchodu. Hlavním záměrem vlády je co nejvíce oddělit uhelnou produkci od státu a politiky. Až doposud tomu tak nebylo a cílem činnosti pana Gheyselincka je dosáhnout takového systému řízení a systému vlastnictví dolů, kdy bude funkce podniků nezávislá a stát se bude podílet na řízení privatizovaných podniků akcionářským vztahem. Pro dosažení objektivního pohledu na uhelný průmysl bude samostatně posuzována každá důlní jednotka. Pan Gheyselinck má za cíl zhodnotit úroveň optimálních nákladů, které může jedna každá důlní jednotka dosáhnout v příštích deseti letech a porovnat tato fakta se skutečnou tržní cenou produkce.
Současně toto zhodnocení poskytne představu o finančních požadavcích uhelného průmyslu jako celku nejen na vlastní činnost, ale také na plnění investičních a sociálních požadavků a potřeb životního prostředí. Na základě takových informaci by mělo být dále možné učinit nejlepší rozhodnutí ohledně privatizace a restrukturalizace uhelného průmyslu.
Tato práce by měla v dubnu 1992 vyústit do návrhu na celkovou organizaci uhelného průmyslu a optimální strukturu privatizovaných jednotek. Je zřejmé, že pan Gheyselinck řídí mimořádně závažný a složitý proces národohospodářského významu, jehož úspěšné vyřešení očekává celý uhelný průmysl.
Pozn. Text v původním znění tak, jak byl publikován v časopise Uhlí Rudy v roce 1992
