Úvod Dějiny hornictví Minulost Generel OKR – vznik a význam III

Generel OKR – vznik a význam III

787
0
Dul-1-maj-Karvina

Skupinový důl Karviná – východ

V minulé části jsme si rozebrali všeobecnou problematiku tzv. skupinových dolů. V dnešní části se seznámíme s prvním skupinovým dolem, tak jak jej navrhly Báňské projekty v Ostravě v Generelu OKR z roku 1983.

Skupinový důl Karviná – východ měl vzniknout postupným sloučením koncernových podniků 1. Máj, 9. květen a ČSM. Severní část pole Barbora (ostravské souvrství) mělo být připojeno ke Skupinovému dolu Karviná – sever, jižní část od poruchy Dora ke Skupinovému dolu Karviná – západ (viz. obr. č. 1). Důl měl dobývat sloje karvinského souvrství. O dobývání slojí v ostravském souvrství se případně uvažovalo až na základě dalšího geologického průzkumu.

Obr. 1

Na rozdíl od jiných skupinových dolů, měl mít tento důl dvě těžební centra a to Mír 4 a 5 (Důl 1. Máj, závod 2 – Darkov) a ČSM – sever. Toto řešení bylo zvoleno proto, že Důl ČSM měl dobývat o jedno patro hlouběji a především stanovenou těžbu nebylo možno vytěžit jedním těžebním centrem (zejména v 9. pětiletce 1991 – 1995).

Rozloha sloučených důlních polí měla být 48,11 km2. Efektivní karbonské plochy do hloubky ubývalo. Pod kótou -650 m byl již dobývací prostor dolu 9. květen v ostravském souvrství, s jehož dobýváním se pro malou uhelnou bohatost nepočítalo.

Spojení lokalit mělo proběhnout postupně, nejprve na úrovni -500 m (9. patro dolu 1. Máj) z lokalit Barbora a 9. květen na těžební centrum Mír 4 a 5. Na úrovni -630 m se již mělo projevit přerozdělení dobývacích prostorů, kdy 4. kra dolu ČSM se měla dobývat z lokality Mír 4 a 5 a na úrovni -800 m potom část 0. a 1. kry z lokality pomocného závodu Darkov 1 a 2.

Celkem měl mít skupinový důl 7 větrních oblastí. S hloubením dalších jam se neuvažovalo (V Aktualizované studii karvinské oblasti se uvažovalo při samostatném vývoji dolu ČSM s hloubením nové skipové těžní jámy pro odtěžení nového 5. patra v blízkosti stávající skipové výdušné jámy). Prohlubovány měly být jámy Mír 4 a 5, dvě jámy pomocného závodu Darkov, dvě jámy ČSM – sever a dvě jámy ČSM – jih tak, aby byla dosažitelná hloubka -1 000 m. Celková metráž prohlubovaných jam měla být 4 204 m. Postupně mělo být 10 jam zrušeno.

Otvírka na společných patrech -800 m (viz. obr. č. 2) a -1 000 m respektuje systém otvírky na vyšších horizontech. Páteřní spojovací překop na úrovni -800 m ve směru Sever – Jih měl spojovat všechny lokality. Propojení dávalo možnost pro nasazení plnoprofilových razících strojů. Kerná otvírka na úrovni -1 000 m byla navržena kombinací šibíků a úklonných děl, vzhledem k mezipatrové výšce 200 m.

Obr. 2

Celkem mělo být vyraženo 179 030 m překopů. 6 950 m investičních chodeb, 31 460 m ochozů a jiných otvírkových děl, 73 zásobníků a 51 širokoprofilových vrtů.

Délky porubů měly být menší než 150 m, směrné délky v intervalu 700 – 1 000 m. Průměrná mocnost dobývaných slojí se měla pohybovat od 194 – 215 cm. Nosnou skupinou měla být mocnost 140 – 299 cm. V dobývání mělo převládat směrné stěnování na řízený zával. Na základku se mělo dobývat 20 – 30% těžby. Sloje nad 450 cm se měly dobývat v lávkách. Od 12. pětiletky (2006 – 2010) měl být dobýván ochranný pilíř jam na lokalitě Barbora, od 17. pětiletky (2031 – 2035) ochranný pilíř jam 9. květen a Mír 1, 2, 3.

Již počátkem 9. pětiletky (1991 – 1995) měla být veškerá těžba z úrovně -365 m v poli 9. květen převedena na patro -500 m (9. patro dolu 1. Máj) a dopravována na lokalitu Mír 4 a 5, čímž měla být veškerá těžba z lokalit 9. květen, Mír a Barbora soustředěna na patro -500 m (9. patro dolu 1. Máj). Průměrná dopravní vzdálenost měla být 1,8 – 2,6 km, maximální 4 km.

Pro zajištění odtěžení uhlí měla být výdušná jáma Mír 4 vybavena dvěma skipovými dvojčinnými těžními zařízeními. Dotěžování z 9. patra (-500 m) se mělo dít jednočinně. Užitečné zatížení skipových nádob mělo být 35 tun. Druhé těžební centrum v lokalitě ČSM – sever bylo již vybaveno dvěma skipovými dvojčinnými těžními zařízeními s užitečným zatížením skipových nádob 16 tun. K dotěžování mělo sloužit klecové těžní zařízení ve vtažné jámě ČSM – sever.

Těžba kamene z důlních polí Mír, Darkov a 9. květen měla být soustředěna na klecové těžní zařízení v jámě Mír 5, a z pole ČSM na klecové těžní zařízení v jámě ČSM – jih.

Základka měla být dopravována spádovým potrubím ve výdušné jámě ČSM – jih a klecovými soupravami v jámě Mír 5. Materiál a mužstvo se mělo popouštět na všech lokalitách.

Úprava uhlí se měla provádět na nové úpravně Darkov s projektovanou kapacitou 28 000 tun/24 hod a úpravně ČSM s kapacitou 17 000 tun/24 hod. Úpravna ČSM měla být doplněna o sušárnu flotačního koncentrátu a sušárnu flotačních hlušin. Úpravna na dole 9. květen měla po převedení těžby sloužit pro úpravu cizího uhlí.

Celý skupinový důl měl být zajištěn opravárenskou kapacitou s centrálními dílnami v lokalitě Mír 4 a 5, dimenzováním rozvoden a přívodů elektrické energie, patřičným zásobováním vodou a taktéž i vytápěním z rozšířené teplárny v lokalitě ČSM.

Skupinový důl Karviná – východ se měl stát nosným dolem OKR v budoucím období a měl zajišťovat v rozmezí let 1990 – 2050 27,7 % těžby celého revíru. Podíl jeho vytěžitelných zásob do úrovně -1 000 m na zásobách karvinské oblasti měl činit 45 %. Maximální těžby mělo být dosaženo v 9. pětiletce (1991 – 1995) 7 410 000 tun. Od 11. pětiletky (2001 – 2005) s úbytkem efektivních ploch měla těžba klesat na 2 445 800 tun. Svými příznivými ekonomickými ukazateli měl kladně ovlivňovat celorevírní výsledky. Rovněž investiční parametry byly velmi příznivé. Je nutno ovšem podotknout, že tyto výsledky byly značně ovlivněny právě neuvažováním dobývání ostravského souvrství, o kterém mělo být rozhodnuto po dalším průzkumu (viz. tab. č. 1)

Tabulka č. 1 – Vybrané TH ukazatele pro Skupinový důl Karviná – východ

Léta:  1986 – 1990 1991 – 1995 2006 – 2010 2021-2025 2046-2050
Roční těžba (tun): 7 300 000 7 400 000 7 000 000 5 700 000 2 400 000
Počet pracovníků (osob): 16 055 16 107 16 111 13 356 7 013
Důlní výkon (t/sm): 3,543 3,551 3,4 3,35 3,3
Celkové investiční náklady (Kčs): 3 384 000 000 1 476 000 000 923 000 000 1 353 000 000 125 000 000

Během následujících let a zejména po roce 1985 se ovšem zásadně změnil ekonomický náhled na národní hospodářství, kde byl omezen přísun investičních prostředků na období 1990 – 2005, což mělo negativní dopad na realizaci důlní i povrchové výstavby dle Generelu OKR. Zvláště nepříznivě to ovlivnilo budoucí výstavbu skupinových dolů, realizaci úpravárenského programu, sociální program, modernizaci strojírenské základny atp. Bylo nutno počítat s periodickými aktualizacemi podle momentální situace v národním hospodářství.

V roce 1986 – 87 byla odbornými útvary GŘ OKD (Generální ředitelství Ostravsko-karvinských dolů) ve spolupráci s OKR – RPO, k. p. (Rozvoj a projektování = Báňské projekty) upřesněna prognóza dlouhodobého vývoje důlního subsystému do roku 2010. Na podkladě upřesněných realizačních výstupů Generelu OKR zpracoval OKR – RPO tzv. Rozvojové studie skupinových dolů. Cílem řešení těchto studií bylo odvodit z prognózy Generelu koncepci reálného vývoje tehdejších dolů včetně výstavby dolu Frenštát v souladu se schválenou variantou koncepce rozvoje OKR do roku 2000, kterou zpracovalo GŘ OKD v březnu 1985 na upřesněné objemy revírních těžeb a investiční limity. Rozvojové studie skupinových dolů OKR – RPO, k. p. řešil vždy v několika variantách, které expedoval na přelomu let 1986 – 87. Pro SD Karviná – východ a jižní oblast včetně SD Frenštát po dvou variantách.

K zásadním změnám oproti původnímu pojetí nedošlo. Došlo ovšem k doplnění dříve uvažovaného hloubení nové vtažné jámy o průměru 7,5 m v lokalitě ČSM – sever na úroveň -1 000 m. Těžba měla být zvýšena o cca 950 t/den a mělo dojít i ke zlepšení klimatických poměrů v důlním poli ČSM. Jáma měla být uvedena do provozu v roce 2005.

Celkově byla zhodnocena koncepce a investiční náročnost podle nových kritérií jako přijatelná. Nároky podle realizační studie byly o ¼ nižší než skutečnost v letech 1984 – 1986.

Použitá literatura:
OKD koncern GŘ Ostrava, Generel OKR, svazek 2.1 Skupinový Důl Karviná východ, Díl 1
OKD koncern GŘ Ostrava, Generel OKR, svazek 2.1 Skupinový Důl Karviná východ, Díl 2
OKD koncern Ostrava GŘ, kolektiv autorů: Technická ročenka OKR 1987 (1988)
OKD koncern Ostrava GŘ, kolektiv autorů: Technická ročenka OKR 1988 (1989)

Pozn. autora: pro laickou veřejnost uvádím, že veškeré hloubky jsou v absolutním vyjádření bez převodu do relativní hodnoty z toho důvodu, že nadmořská výška jednotlivých lokalit je rozdílná. V případně zájmu o relativní hodnotu hloubky je nutno si vyhledat příslušnou nadmořskou výšku té které lokality např. v mapách a tuto připočíst.

V příštím pokračování Skupinový důl Karviná – západ.

ZDROJPetr Kubinský

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..