Zásadní změny ekonomických a politických podmínek pro dobývání uranu, ke kterým došlo ve světě koncem 80. let a zejména po r. 1989, vedly k vyhlášení útlumu těžby a úpravy uranu v bývalé ČSFR a později ČR.
Prvním materiálem, který charakterizoval útlumový program uranového průmyslu jako soubor technických, ekonomických, personálních a sociálně – zdravotních opatření v jejichž důsledku dojde při plynulém snižování těžby uranu ke ztrátě pracovních míst a současně k rozvoji náhradních výrob s cílem zaměstnat uvolněné pracovníky bylo Usnesení předsednictva vlády ČSSR ze dne 19. 10. 1989 č. 94. Cílem koncepce bylo snížení ztrátovosti těžby uranu v roce 1990 a do roku 2000 cestou jejího útlumu a současným rozvojem neuranových výrob v rámci uranového průmyslu.
Dalším materiálem, který podrobně rozebírá stav uranového průmyslu a definuje útlum tohoto odvětví, je Usnesení vlády ČSFR č. 894/1990 o změně koncepce útlumu těžby uranu v ČSFR ve vazbě na potřeby jaderné energetiky a zprávě z kontroly podmínek pro realizaci útlumového programu uranového průmyslu v období 1990 až 2000. Důvodem přepracování útlumového programu byly zejména změny v mezinárodních vztazích, schválení státní strukturální politiky, kterou se uran stal vstupní surovinou pouze pro československou jadernou energetikou, přechod hospodářství na tržní podmínky a prohloubení sociálně – zdravotní péče o uranové horníky (snížení možnosti práce v uranových dolech na dobu 10 let) a schválení skladování uranu ve federálních hmotných rezervách.
Vzhledem k tomu, že útlum těžby uranu představuje velmi komplikovaný soubor problémů vyžadující současné řešení řady závažných ekonomických, technických, technologických i ekologických otázek, zabývaly se vlády České republiky touto problematikou téměř každoročně.
Útlumový program uranového průmyslu má charakter plošné likvidace všech těžebních a úpravárenských kapacit s bezprostředním zahlazením negativních projevů na životním prostředí v souladu se zákonnými požadavky.
Podkladem pro technické řešení a financování likvidačních a sanačních prací byly v počátku útlumu tzv. likvidační studie. V současné době je útlumový program realizován na základě technických projektů likvidace (TPL) jednotlivých likvidovaných oblastí (lokalit). Na tuto základní koncepční dokumentaci navazuje prováděcí projektová dokumentace likvidačních prací. Veškerá projektová dokumentace je schvalována Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.
Koncepce útlumového programu těžby a zpracování uranu v ČR je dále pro každou lokalitu upřesňována každé tři roky aktualizací TPL.
Na základě schválené koncepce útlumového programu těžby a zpracování uranu v ČR je v každém roce prováděna aktualizace útlumového programu, která vychází z objemu dotací státního rozpočtu určených na útlum uranového průmyslu. Aktualizace útlumového programu je schvalována Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.
Před r. 1990 byl pro potřeby financování likvidačních prací tvořen na vrub nákladů na těžbu uranu tzv. likvidační fond ČSUP. Z tohoto fondu byly hrazeny postupně prováděné likvidační práce po vytěžení jednotlivých ložisek nebo jejich částí. Počínaje r. 1990 jsou náklady na likvidaci těžebních a úpravárenských kapacit v rámci útlumu těžby a úpravy uranu, včetně nákladů na odstranění tzv. starých zátěží, hrazeny z dotace státního rozpočtu.
V současné době je rozsah zajištění prací a činností v rámci útlumu uranového průmyslu plně závislý na výši dotací ze státního rozpočtu.
