Úvod Důlní neštěstí, nehody, havárie Zával v komoře na Dole Prezident Gottwald v Hrdlovce 20. října 1980

Zával v komoře na Dole Prezident Gottwald v Hrdlovce 20. října 1980

1524
0

Před půlnocí ze dne 20. na 21. října 1980 byly povolány záchranné čety Hlavní báňské záchranné stanice v Mostu k zásahu na Důl Prezident Gottwald v Severočeském hnědouhelném revíru, kde byl zavalený havíř v komorovém porubu.

Důl Prezident Gottwald byl jedním z hlubinných dolů v SHR. Těžil vysoce kvalitní hnědé uhlí (19 až 23 MJ) ve sloji mocné kolem 20 m systémem komorování v lávkách na zával. Důl měl dva těžební úseky.

K nehodě došlo ve 2. úseku, který měl samostatnou jámu č. X pro jízdu mužstva a dopravu materiálu. S hlavním závodem byl tento úsek spojen dvěma překopy. Uhlí v této části dolového pole bylo kompaktnější než v ostatních částech dolu a mělo vysokou náchylnost k samovznícení.

Komorový porub založený ve 2. lávce byl v kritický den vystřílen do výšky 6 m. Stropní vrstva byla v zadní části porubu protržena přes ochranný strop do stařin. Vzdálenost ústí porubu od pásové základny byla asi 25 m. Ústí bylo zajištěno pěti dveřejemi. Pracoviště bylo vzdáleno 350 m od vtažné jámy č. X.

Situace před závalem

Před vrtáním vývrtů pro střelnou práci vstoupil porubář do komory, aby okopal stropní převěsy na levé straně porubu. Druhý porubář zůstal v ústí porubu. V osudném okamžiku, tj. asi ve 23.40 hodin došlo následkem pilířového otřesu k utržení přední části stropních vrstev a k následnému protržení závalové nadložní zeminy ze stařin do porubu.

Postižený porubář při snaze uniknout z porubu byl přitlačen závalovou hmotou na vnitřní stranu ústí za jeho první dveřej. V tomto místě byl přesypán uhlím a jílem ze závalu.

Záchranné práce

Ihned po nehodě se druhý z porubářů, člen sboru záchranářů ZBZS snažil odtěžit závalovou hmotu z ústí porubu pomocí nátřasných žlabů. S postiženým v závale porubář hovořil. Po navázání kontaktu práci přerušil a odběhl nahlásit nehodu dispečerovi, který přivolal pomoc.

Nehoda byla hlášena do dispečinku ve 23.47 hodin. Dispečer závodu přivolal na místo nehody z vedlejších pracovišť pracovníky — vesměs členy ZBZS, a vyžádal výjezd záchranných čet s vyprošťovací technikou z HBZS Most.

V průběhu dvou minut vyjely z HBZS v Mostu dvě čety záchranářů, velitel pohotovosti, mechanik včetně kompletního vyprošťovacího zařízení. Toto zařízení se skládalo ze 120 kusů o celkové hmotnosti 2,3 tuny a bylo trvale připraveno na vozidle Avia 30.

Do závodu, tj. přímo na jámu č. X, dorazili záchranáři v 0.13 hodin a odebrali se na místo nehody. Řízení záchranných prací v dole se ujal velitel výjezdu z HBZS, který řídil záchranné čety až do úplného ukončení celé akce.

Důležitým úkolem bylo opětné navázání přímého spojení mezi postiženým a záchranáři. Informace jeho spolupracovníka umožnila záchranářům posoudit konkrétní situaci a přizpůsobit postup záchranných prací místním podmínkám:

Alternativy

Velitelem záchranných čet byly navrženy tři alternativy postupu:

1. Prorazit v závalové hmotě ústím porubů záchrannou chodbu hnanou výztuží.

2. Prorazit záchrannou chodbici uhelným pilířem v levé straně k ústí porubu, kde se nacházel postižený.

3. Odstranit část dveřeje v ústí a prorazit jen úzkou chodbici v levé části ústí porubu zajištěnou částečně hnanou výztuží a částečně klasickou výdřevou.

Pro urychlení záchranných prací bylo přistoupeno k realizaci třetí alternativy. V té době bylo nutno zavést přívod tlakového kyslíku do míst, kde se podle předpokladů nacházela hlava postiženého.

Záchranná chodbice a vyproštění

Záchranná chodbice o rozměrech 60 x 150 cm byla vystrojena zčásti hnanou výztuží. Nejprve byla zajištěna stropní část chodbice tak, že do závalu byly postupně vehnány otesané fošny (jehly), které byly podchyceny pomocnou stropnicí a zadní část jehel byla kotvena na klíny.

Pak bylo přistoupeno k zapažení boční stěny na pravé straně chodbice, a to opětně vehnáním jehel do závalu. Boční stěna byla zajištěna pomocnou rozpínkou opřenou o levou stranu ústí. Mačetou byla vyříznuta část dveřeje, a tím byl zlepšen přístup do čelby chodbice.

Za pozvolného vhánění bočních jehel a odtěžení zásoby bylo dosaženo místa, kde se nacházel postižený v poloze vsedě s hlavou v hlubokém předklonu.

V dalším postupu bylo nutno chodbici rozšířit, protože jehly byly vehnány těsně vedle postiženého a boční tlak zužoval prostor na čelbě. Z tohoto důvodu byl použit hydraulický zvedák Lucas, kterým byl postupně celý profil chodbice rozšířen a dalšími rozpínkami vzepřen 6 stabilní část ústí porubu.

Po opatrném odebírání uhelné zásoby pod postiženým se tělo uvolňovalo a záchranáři asi po 100 minutách postiženého vyprostili bez vážnějšího zranění.

Ihned po vyproštění byl porubář prohlédnut a ošetřen lékařem HBZS a po krátké době dopraven na povrch.

Závěr

Opět se potvrdila praktická zkušenost, že i v plném závalu stropních vrstev v komoře porubu nedochází v některých případech k tragickým následkům. Samozřejmě v této situaci hraje rozhodující úlohu celkové trvání vyprošťovacích prací, okamžitá pomoc, zjištění polohy postiženého pracovníka a možnost přívodu kyslíku. Velmi důležitou roli v takovýchto akcích hraje i přítomnost lékaře – záchranáře.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..