Úvod Blog Strana 168

Zával na Dole Staré Ransko 17. ledna 1978

0

Dne 17. ledna 1978 došlo na ložisku Obrázek k zavalení vydobytých prostor s projevem na povrch. V těsné blízkosti větrací a útěkové cesty a jejím vyústěním do původní větrací stanice se na povrchu vytvořila propadlina o velikosti cca 45 X 60 m. Do hloubky 30-35 m vyhloubila kráter. Tím byla zničena větrací a útěková cesta a musela být vybudována nová. Do této propadliny se zřítily stromy, které tvořily v okolí větrací stanice souvislý les.

Zavalení vydobytých prostor s projevem na povrch probíhalo postupně již od druhé poloviny prosince roku 1977. Počátkem závalu bylo opadávání stropu nad komorou bloku 20, které pokračovalo v sousedním bloku 21, postupovalo až k úrovni 1. patra, a tak došlo k propojení bloku 21 na 2. patře s 12. blokem na 1. patře. Postupným opadáváním stropů bloků 20 a 21 a širokým propojením s vydobytými komorami (ať otevřenými či zavalenými) na 1. patře došlo k vytvoření nové klenby nad bloky 14, 13, 15 a druhé nad bloky 12 a 11. Vrchol první klenby byl vzdálen od povrchu cca 80 m. Další opadávání stropů komor mělo za následek propadnutí povrchu do nezaplněných prostor. V průběhu celého mechanismu závalu nedošlo v dole k ohrožení pracovníků. Byl však vyřazen celý důl z normální těžební činnosti.

Vybudování nové útěkové cesty představovalo vyražení nového komína (K-78) o délce 122,8 m a jeho propojení se současně raženou šachticí (H-78) s povrchu hlubokou 22,5 m. Tato dvě důlní díla byla propojena spojovacím překůpkem dlouhým 9,0 m. Při ražbě komína bylo využito stávajícího vrtu V 105, který přestože měl průměr pouze 160 mm, umožňoval účinné ovětrávání čelby komína. Ražba přístupového překopu k vrtu 105 délky 11,0 m byla zahájena 6. února 1978 a k propojení vyražených děl došlo 21. června 1978. Tím byla otevřena nová cesta z 1. patra, to je z hloubky 150 m na povrch. Na vyústění šachtice H-78 byla okamžitě po propojení větrací cesty budována ventilátorová stanice. Druhou nezbytnou podmínkou pro uvedení dolu do normálního těžebního režimu bylo vyražení ochozové chodby Ch-171 na úrovni 1. patra celkové délky 309,6 m. Ražba byla započata 7. 2. 1978 a ukončena dnem 28. 7. 1978. Dne 1. 8. 1978 byla nová ventilátorovna uvedena do provozu a tím byl uveden celý důl do normálního těžebního režimu. Při likvidaci havárie dosahoval celý pracovní kolektiv vynikajících pracovních výsledků, a proto byla zkrácena původně plánovaná doba výluky z těžby o dva měsíce. Tím byl snížen výpadek ve výkonech o tehdejších 4,6 mil. Kčs.

Další spor Babiše a Mládka, nyní o poplatky za těžbu

1

KU 800Ministr financí Andrej Babiš se chystá na střet se šéfem rezortu průmyslu a obchodu Janem Mládkem. Nejdříve ho připravil o zásluhy v případě prodloužení těžby v dole Paskov a teď se vložil do chystané změny poplatků, které stát inkasuje od firem za vytěžené nerosty. Mládek minulý týden ohlásil, že chce platby zvýšit a upravit jejich rozdělování.

O pár dnů později ministerstvo financí přišlo s tím, že se poplatky za hnědé uhlí mají zvýšit více než šestkrát a u dalších nerostů na dvojnásobek. Státní rozpočet by na tom vydělal tři miliardy korun. Jenže Babišovi lidé o tom podle informací deníku E15 vůbec nejednali s rezortem průmyslu, pod který těžba patří.

Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/dalsi-spor-babise-a-mladka-nyni-o-poplatky-za-tezbu-1078495

Zdroj: E15.cz

Poddolovaná země se na Karvinsku houpe stále častěji

0

Darkovské moře, v pozadí PZ Dolu DarkovObyvatelé hornického regionu jsou na občasné záchvěvy země vlivem práce v podzemí zvyklí. V posledních týdnech je však otřesů, které zaznamenávají seismické měřící stanice, stále víc, což zejména obyvatele Karviné znepokojuje.

V lednu zaznamenaly měřící přístroje 24, v únoru 53 a v březnu 62 seismických jevů.

Více na: http://moravskoslezsky.denik.cz/z-regionu/poddolovana-zeme-se-na-karvinsku-houpe-stale-casteji-20140415-14ei.html

Zdroj: Deník.cz

Polští těžaři popírají zájem o společnost NWR. Její akcie díky spekulaci stoupaly

0

NWRPolská těžební společnost JSW popřela informace o tom, že by její vedení uvažovalo o koupi firmy NWR. Podle oficiálního vyjádření z Polska je tento obchod nereálný. I tak akcie NWR v reakci na zprávu rostly až o 7 procent.

Největší producent koksovatelného uhlí v Polsku – společnost JSW – popírá, že by měl zájem o New World Resources. Reaguje tak na zprávu, kterou včera zveřejnil server IntelliNews.

Více na: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-62024450-polsti-tezari-popiraji-zajem-o-spolecnost-nwr-jeji-akcie-diky-spekulaci-stoupaly

Zdroj: iHNed.cz

Polská JSW projevila zájem o NWR

0

NWRNejvětší polský těžař uhlí Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW) by mohl významně vstoupit do dění okolo společnosti New World Resources (NWR), jejímž hlavním aktivem jsou české černouhelné doly OKD.

Server intellinews.com citoval šéfa JSW Jarosława Zagórowskiho, který prohlásil, že firma „má potenciální zájem o akvizici NWR.“ Server ale zároveň uvedl, že si JSW zatím nemůže být jista postojem hlavního akcionáře, jímž je s 55 procenty polský stát.

Více na: http://www.motejlek.com/polaci-projevili-zajem-o-nwr

Zdroj: motejlek.com

Milióny let staré říční koryto přerušilo uhelnou sloj

0

Lom Vršany (foto: CzechCoal, a.s.)Výmol, vymýtina nebo také bezeslojové pásmo – to je geologický úkaz, s nímž se v těchto dnech potýkají zaměstnanci těžební společnosti Vršanská uhelná. Jedno z kolesových rypadel (KU300/K107) se totiž ocitlo v místě, kde je přerušená uhelná sloj. Jde o koryto historického toku, kterým do mostecké pánve přitékala před zhruba 20 miliony let voda. Geologický úkaz sebou nese změnu režimu a technologie těžby.

Vymýtině se v lomu nelze vyhnout, celý prostor se musí postupně vytěžit, což komplikuje proces těžby uhlí. „Abychom zajistili denní dodávky uhlí pro naše zákazníky, jsou v lomu Vršany na těžbu uhelné sloje nasazena dvě rypadla. Pokud jedno z nich musí místo uhlí těžit zeminu z vymýtiny, znamená to, že denní dodávky uhlí pro odběratele musíme zajistit druhým rypadlem spolu s uhlím uloženým na skládkách. Rezervy na skládkách přitom musíme mít připravené v dostatečném předstihu,“ uvádí Miroslav Borovský, výrobní ředitel společnosti Vršanská uhelná.

Další komplikací je, že výplň vymýtiny je podobná struktuře běžného říčního koryta. „Vyskytují se v ní různé druhy zemin a hornin, zpevněných zejména do tvrdých jílovců, pelokarbonátů a pískovců. Těžba těchto zemin, i při využití trhacích prací, znamená časté poruchy na konstrukci těžebního stroje a dálkové pásové dopravy. To se nám promítá, kromě jiného, do výrazně vyšších nákladů na opravy,“ říká Petr Šulcek, geolog Vršanské uhelné. V revíru se nejedná o ojedinělou záležitost. „Víme například o deltě v lomu Bílina (těží zde společnost Severočeské doly), bezslojová pásma jsou známa i z hlubinných dolů, jako třeba v bývalém dolu Julius III, kde dnes sídlí Podkrušnohorské technické muzeum. V lomu Vršany se v současné době takzvaná vymýtina nachází zhruba 100 metrů pod úrovní původního terénu a jsme už téměř na úplném dně historického koryta fosilního toku. Nejzajímavější je na celém úkazu velmi ostré ohraničení koryta a jeho výrazné oddělení od okolní uhelné sloje, což nebývá obvyklé,“ dodává Šulcek.

V lokalitě lomu Vršany se v minulosti nacházely delty tekoucích vod a převládaly zde poměrně nestále podmínky. To má ostatně také vliv na kvalitu zdejšího uhlí. Koryto zmíněného fosilního toku se nachází v jižní části středu mostecké pánve, míří od jihovýchodu na severozápad a jeho stáří je zhruba 17 až 22 milionů let. V nejširší části dosahuje šířka koryta zhruba 500 metrů, jeho délka se pohybuje mezi třemi a půl až čtyřmi kilometry. Pro lepší představu přirovnejme velikost někdejšího toku zhruba k šířce dnešní Berounky. Poprvé se do koryta fosilního toku v lomu Vršany dostalo skrývkové rýpadlo K84 už v roce 2009. „Poloha koryta je velmi dobře zmapována, takže lidé z přípravy výroby měli dostatek času, aby se s touto geologickou zajímavostí vyrovnali. Přes tuto vymýtinu přecházely svými postupy již rýpadla bývalého lomu Slatinice v 70. letech minulého století,“ uvedl Borovský.

Zdroj: Vršanská uhelná

Důl Paskov: dokud nejsou zásoby odepsány, nelze jej zasypat

0

Důl PaskovAž dvacet milionů tun koksovatelného uhlí z Dolu Paskov by při jeho likvidaci bylo ztraceno v nenávratnu.

„Důl se většinou využívá pro těžbu, pokud se ale zásoby nevytěžily, musí se jejich množství odepsat. Dokud zásoby nejsou odepsány, není možné podle horního zákona důl zasypat. Jen podotýkám, že zasypání není zakonzervování dolu, nýbrž jeho likvidace,“ uvedl mluvčí Bohuslav Machek z Českého báňského úřadu. Dodal, že firma, která v dole provozuje těžbu, musí minimálně tři měsíce před ukončením těžební činnosti požádat báňský úřad o likvidaci, případně jiné využití dolu.

Více na: http://karvinsky.denik.cz/podnikani/dul-paskov-dokud-nejsou-zasoby-odepsany-nelze-jej-zasypat-20140410-agdx.html

Zdroj: Deník.cz

Jeseníky skrývají tuny zlata, hledat je chtějí tři zájemci o těžbu

0

RD Jeseník, závod Zlaté HoryTěžba v dolech okolo Zlatých Hor sice skončila před dvěma desetiletími, podle expertů tam však stále zbývá přitažlivé množství. Geologové a těžařští experti odhadují množství zlata v ložisku až na šest tun. A těžařské firmy to dobře ví. Nově se proto pokoušejí tři z nich získat povolení k průzkumu ložiska.

Podobně jako při předchozích pokusech mají sice těžaři podporu Zlatých Hor, které si od obnovení dobývání rudy slibují oživení místní ekonomiky sužované vysokou nezaměstnaností, ale dosud tvrdě narážejí na odpor státu. Ten zůstává nekompromisní a jakékoliv úvahy o těžbě odmítá. A povolit proto nechce ani průzkum.

Více na: http://olomouc.idnes.cz/zlato-ukryte-v-jesenikach-laka-zajemce-o-tezbu-f4b-/olomouc-prilohy.aspx?c=A140331_2051733_olomouc-zpravy_tas

Zdroj: iDnes.cz

Na Dole Darkov zahynul jednačtyřicetiletý zaměstnanec OKD

0

Důl DarkovNa povrchovém pracovišti Dolu Darkov v Karviné zahynul v sobotu v noci jednačtyřicetiletý zaměstnanec OKD. Neštěstí se stalo na ohlubni jámy při výměně těžního lana skipového zařízení. ČTK o tom informoval mluvčí těžební společnosti OKD Marek Síbrt. Letos tak při práci v OKD zemřeli už tři lidé.

Více na: http://karvinsky.denik.cz/nehody/na-dole-darkov-zahynul-jednactyricetilety-zamestnanec-okd-20140406.html

Zdroj: Deník.cz

Mapa hlubinných dolů