Úvod Blog Strana 181

Požár na Dole Stachanov v Radvanicích v Čechách 10. ledna 1985

0

Důl Stachanov v Radvanicích v ČecháchV šachetní budově Dolu Stachanov v Radvanicích v Čechách, koncernového podniku Východočeské uhelné doly vypukl včera v ranních hodinách požár. Pohotovým zásahem byl oheň v krátké době uhašen, ale část kouřových plynů vnikla do prostoru dolu. Rychlým a účinným zásahem báňské záchranné služby se postupní podařilo všechny horníky, kteří v té době v dole pracovali, vyvést na povrch bez újmy na jejich zdraví.

Dne 10. ledna 1985 v časných ranních hodinách došlo při rozmrazování vzduchového vrátku v šachetní budově Dolu Stachanov k požáru v prostoru náraží na zhlaví hlavní úpadní. Oheň, který se začal rychle rozšiřovat, se nepodařilo pracovníkům povrchu ručními hasicími přístroji v zárodku uhasit.

Spojení přerušeno

Službu konající dispečer vyhlásil okamžitě závodní sirénou požární poplach a současně uvedl do výjezdní pohotovostí báňské záchranáře.

Vzniklá situace byla o to závažnější, že kouřové zplodiny začaly vnikat do podzemí, neboť požární poklopy pod zhlavím úpadní nebyly včas uzavřeny. V prvních okamžicích vypuknutí ohně byla veškerá pozornost soustředěna na jeho likvidaci a rychle se šířící plameny zakrátko znemožnily lidem přístup k důlním požárním uzávěrám. V této době bylo v dole na noční směně 82 havířů. O vniknutí kouře do jámy a vzniklém nebezpečí se však dispečerovi podařilo vyrozumět jen osádky porubů 4/ 141, 2/142 a 1/141, které byly vyzvány k okamžitému odchodu do přetlakové komory. Krátce nato došlo totiž k přerušení spojení s podzemím, protože na povrchu prohořel spojovací kabel k důlním telefonům. Členy zbývajících osádek v jámě nebylo již možno na nehodu upozornit. Vlivem velkého žáru na hlavě hlavní úpadní došlo nejen k poškození kabelů, ale přehořela i ocelová těžní lana. Plné i prázdné vozy sjely se zbytky lan na 10. patro, kde bylo poškozeno dvacet důlních vozíků, silové kabely, potrubí a výztuž náraží.

Závod s časem

Zanedlouho po vyhlášení poplachu, už ve 4.00 hod., se dostavilo na důl požární družstvo závodu, jehož členové bydleli v blízkosti šachty, zároveň s místními požárníky z Radvanic. Ihned začali společně hasit oheň. Později přijely požární jednotky z Trutnova, Jívky a Malých Svatoňovic. Současně se stachanovskými požárníky přiběhli do závodu první záchranáři –  vedoucí ZBZS Antonín Bednařík, Rudolf Zvěřina, zástupce vedoucího ZBZS Ján Vidovenec, Karel Nývlt, Jaroslav Pavliš a postupně další. Po rychlém zhodnocení vzniklé situace se p. Vidovenec, z titulu funkce zástupce vedoucího likvidace havárie, ujal řízení celé záchranné akce. Pan Bednařík byl pověřen vedením záchranných čet a uzavřením poklopů pod zhlavím hlavní úpadní.

Cestou tmy a dýmu

Připravená četa, kterou vedl Karel Nývlt, sestoupila nouzovým kanálem až na 2. patro hlavní úpadní a odtud, proti kouřovým zplodinám a při minimální viditelnosti, došla nahoru pod zhlaví úpadní, kde uzavřela požární poklopy a stejnou cestou se vrátila zpět na stanici ZBZS. Tímto mimořádným záchranářským výkonem bylo zabráněno dalšímu pronikání kouřových zplodin do jámy.

První horníci vyfárali

Na místo nehody přibyla pohotovostní četa OBZS ze Žacléře s velitelem pohotovosti, který převzal řízení záchranných čet. Po dohodě s p. Vidovencem vysílá pohotovostní četu přes úpadní 4/1011 na 10. patro s úkolem provést průzkum po B/1002 až k Centrální úpadní a zajistit odchod lidí z přetlakové komory. Do této akce byli záchranáři vybavení izolačními přístroji ŠS-7M k vyvedení lidí. Četa měla rovněž s sebou pro případ potřeby křísící přístroj. V době, kdy se záchranáři připravují k odchodu do dolu, fárá 14 havířů z pracoviště 4/1011 na 10. patře bez pomoci ven na povrch. Jsou to lidé, kteří v době vniknutí kouře do jámy se nacházeli v prostorách náraziště a podařilo se jim včas projít do čerstvých větrů a na povrch. V hlubině zůstává stále ještě 68 horníků.

Do plné pohotovosti

Postupně jsou do jámy vysílány další čety Dolu Stachanov. Záchranáři se novou štolou Dolu Stachanov II dostávají na 13. a 14. patro. Mají jediný úkol – vyvést havíře z přetlakových komor a především pomocí těm, kterým se případně nepodařilo do těchto prostorů dostat. Vzhledem k tomu, že telefonní styk s podzemím je stále přerušen a z tohoto důvodu není také žádné spojení se záchranáři, je rozhodnuto posílit postižený závod dalšími četami, které by jednak zajišťovaly své kolegy v jámě a dále by pomáhaly vyvádět ven ohrožené horníky. Z Dolu Jan Šverma v Žacléři jsou povolány dvě čety, stejně tak z Dolu Zdeněk Nejedlý v Odolově. Zároveň je vydán příkaz oběma závodům, aby uvedly do pohotovosti své další čety. Jako první přijíždějí na místo nehody záchranáři ze Švermy, kteří jsou postupně vysíláni do jámy. Čety z Dolu Zdeněk Nejedlý, které přijely o něco později, zůstávají na stanici jako záloha.

Havíři v jámě se drží

Prvních pět horníků z přetlakové komory v B/1102 na 10. patře vyvedla za pomoci sebezáchranných přístrojů pohotovostní četa Stejskala. Četař oznamuje, že se mu podařilo navázat spojení s 19 havíři v přetlakové komoře na 13. patře u Centrální úpadní. Všichni jsou zdrávi a nálada mezi nimi je dobrá. K jejich co nejrychlejšímu vyfárání z jámy je četa Stejskala posílena záchranáři z Dolu Jan Šverma, kterou vede četař Karel Bohouš. Zároveň je stanovena trasa, po které vyvedou lidi z dolu na povrch. Vzápětí přichází hlášení z nové šachty Dolu Stachanov II, že četa vedená K. Nývltem zajišťuje odchod 23 lidí z přetlakové komory na 14. patře. Jejich zdravotní stav je velmi dobrý.

Zdravotníci připraveni

Protože o požáru a následné situaci byla rovněž informována hlavní báňská záchranná stanice, dostavují se na místo nehody dvě čety kladenských záchranářů včetně lékaře – záchranáře, které doprovázejí auta rychlého zdravotnického výjezdu se dvěma zdravotníky -záchranáři. Po jejích příjezdu je vyslána do jámy četa, ve které jsou také lékař a zdravotníci. Jejich úkolem je posílit čety Stejskala a Bohouše a pomoci jim doprovázet horníky z přetlakové komory na 13. patře na povrch.

Poslední dějství

Řídící stanoviště dostává další hlášení z Dolu Stachanov II, že s četou s. Bernarda fárá ven novou šachtou 21 lidí z přetlakové komory u Centrální úpadní na 13. patře. Všichni jsou v pořádku. Jako poslední se dostala na povrch skupina 19 horníků, kteří se nacházeli v přetlakové komoře u pomocné úpadní na 13. patře. V této době již bylo v jámě obnoveno větrání.

Z jednotlivých pater dolu bylo postupně vyvedeno na povrch 88 horníků. Žádný z nich ani z řad jejich zachránců nebyl zraněn či přiotráven.

To, že se všichni horníci při prvních náznacích kouře včas přemístili do přetlakových komor na jednotlivých patrech, nutno přisuzovat dobrým návykům z havarijních cvičení a kázni v kritické situaci.

Zlaté Hory začaly pracovat na zpřístupnění podzemí

0

Poštovní štolaNedaleko Zlatých Hor začaly práce na zpřístupnění Poštovní štoly. Město chce staré důlní dílo otevřít turistům. Návštěvníci tak budou mít příležitost nahlédnout do části rozsáhlého podzemního labyrintu, který v okolí města po staletí vznikal při dobývání rud.

Práce město rozloží do několika etap. Ještě letos chce vybudovat elektropřípojku, portál štoly a zahájit zpřístupňování podzemí. Rekonstrukce chodeb a úprava prostor bude nutná na zhruba sedmnácti místech. „Na některá místa lze v současnosti vlézt jen po břiše. Materiál bude nutné odtěžit tak, aby se zde návštěvník třeba jen sklonil a prošel,“ poznamenal starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Více na: http://moravskoslezsky.denik.cz/z-regionu/zlate-hory-zacaly-pracovat-na-zpristupneni-podzemi-20131019-ztvi.html

Zdroj: Deník.cz

Nová stezka ve Vítkově odhalí historii těžby břidlice

0

Důl Lhotka na VítkovskuNení to tak dávno, co v Zálužném nedaleko Vítkova byla otevřena nová stezka s názvem Dědictví břidlice, která kompletně rozkrývá historii těžby této suroviny na Vítkovsku a také Budišovsku. Zahájení se zúčastnilo přibližně 300 lidí. A že se bylo na co koukat. Celková trasa stezky činí pět kilometrů. Začátek i konec je situován do areálu RS Bílá Holubice v Zálužném.

Celkově na vás čeká šestnáct zastavení s dvaadvaceti informačními tabulemi a třemi odpočívadly.

Okolí Zálužného bylo pro Českou republiku, dřívější Československo anebo i Rakousko-Uhersko, jednou z nejdůležitějších lokalit, kde se dobývala břidlice. Hodně se můžete dozvědět ještě předtím, než vyrazíte na samotnou trasu. V Bílé Holubici se totiž nachází tzv. Imaginárium břidlice.

Více na: http://www.denik.cz/moravskoslezsky-kraj/stezka-bridlice06102013-c51z.html

Zdroj: Deník.cz

Zeman podpořil prolomení limitů těžby hnědého uhlí na severu Čech

0

KU 800Prezident Miloš Zeman podpořil prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. „Prezident nemá být mlčící sfinga,“ řekl Zeman. Bez prolomení limitů by podle něj mohlo přijít o práci až 8500 lidí na Mostecku. Pokud by se limity těžby uhlí posunuly, byla by podle něj Česká republika podstatně méně závislá na zahraničních energetických zdrojích.

„Vyslechl jsem jak názory majitelů těžebních společností, tak zástupců odborů. A samozřejmě jsem se seznámil s názory vedení Ústeckého kraje. Největším problémem Ústeckého kraje je nadprůměrně vysoká míra nezaměstnanosti, největší ve všech krajích České republiky. S touto nezaměstnaností je třeba bojovat a přijímat i opatření, která jsou v očích některých nepopulární,“ řekl prezident Zeman při čtvrteční návštěvě v Ústeckém kraji.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/zeman-podporil-prolomeni-limitu-tezby-hnedeho-uhli-fhn-/domaci.aspx?c=A131024_133207_domaci_kop

Zdroj: iDnes.cz

NWR ještě nedala ministrovi studii řešení situace v OKD

0

Důl PaskovSpolečnost New World Resources (NWR), která vlastní těžební firmu OKD, dosud ministrovi průmyslu a obchodu v demisi Jiřímu Ciencialovi nepředložila studii řešení situace v podniku. Kdy firma dokument předá, není zatím jasné, uvedla dnes mluvčí ministra Jana Dronská. Mluvčí OKD Marek Síbr řekl, že firma na materiálu nadále pracuje. OKD hodlá zavřít Důl Paskov, kde pracuje přes 2000 lidí.

„Včera (v úterý) nám po urgencích oznámili, že v nejbližších dnech ani nic nepošlou, že na tom stále pracují. Ministr o tom informoval premiéra a prezidenta ČR,“ uvedla Dronská. Komplikuje to podle ní další dohodnutý postup při řešení situace v OKD. Firma měla studii ministrovi předat původně do 20. října.

Více na: http://www.denik.cz/ekonomika/nwr-jeste-nedala-ministrovi-studii-reseni-situace-v-okd-20131023.html

Zdroj: Deník.cz

Z historie hornictví na Jesenicku (2)

0

AgricolaPodnikatelé, zvaní též kverkové neboli těžíři, neuspěli a finančně vykrváceli. Teprve za biskupa Jana Turza (1506-1520), pocházejícího z rodu známých slovenských důlních magnátů, dostalo dolování nové podněty. Biskup zaslal evropsky známému humanistovi Erasmu Rotterdamskému, jehož byl přítelem, čtyři zlatá zrna, nalezená ve Zlatých Horách. Pověst o tamních bohatých nalezištích zlata rozněcovala fantazii soudobých kronikářů, kteří psali o kusech zlata v ceně 120 uherských dukátů. (Měl-li dukát váhu 3,5 gramu, pak by kus zlata vážil 420 gramů.) Snad byly tyto zprávy záměrně šířeny jako lákadlo pro nové podnikatele, nedbající krutých zklamání svých předchůdců.

Roku 1510 udělil biskup městu nový horní řád podle vzoru tehdy proslulých dolů v Reichensteinu (dnes Zloty Stok v Polsku), kde augspurští magnáti Fuggerové docilovali ve štole Zlatý osel nevídaných zisků. Velkou iniciativu vyvíjel ve Zlatých Horách František Těšínský z Lovenberku, který tu postavil tavící pec. Nakonec však přišel na mizinu a r. 1517 se všech důlních podílů vzdal.

Dolování bylo tedy ztrátové a to nutilo biskupy, aby odpouštěli kverkům předepsané poplatky. Ale ani pak neměli podnikatelé na mzdy pro horníky a tito začali r. 1522 stávkovat. Novou vzpruhu dolování měl poskytnout horní řád z r. 1524 o 104 článcích, vydaný biskupem Jakubem ze Salzy (1520-1539), přejímající mnohé zvyklosti tehdy módního jáchymovského práva.

Počátkem 16. století ožila v podivuhodné míře báňská činnost téměř ve všech oblastech Jesenicka. Hnací silou se stal zmíněný rod Fuggerů, který koupil r. 1497 jesenické panství a obnovil těžbu na zlato a stříbro. Kromě nich hledal r. 1519 vzácné kovy Petr Bechel z Banské Bystrice, který kutal na Zlatém Chlumu. Tamtéž začali razit štolu biskupský maršálek Diprand Czetiris z Bělé a Jan Süss, správce fuggerovského panství. V městě byl ustaven horní úřad, od jehož rozhodnutí se mohly sporné strany odvolat k hornímu soudu v Jihlavě. Bohužel chybí zprávy, jakých výtěžků dolování dosáhlo, ale zdá se, že nebylo bez účinku, když se hlásili vždy noví a noví zájemci. Roku 1524 se v městě ustavila těžířská společnost, vedená místním farářem Clemensem, jež získala právo kutat na dnes neurčitelném Kopenberku a v údolí zvaném Grundwasser. Zbohatnout chtěl v Jeseníku i synovec biskupa Turza Jan Turzo z Betlemfalvy, který tu vlastnil štolu sv. Jakuba a dvě dědičné štoly na Zlatém Chlumu. Roku 1529 vyšel pro Jeseník nový horní řád, v němž byl jako odvolací instance určen Jáchymov, nikoliv Jihlava. Práva udělená horním podnikatelům byla tak rozsáhlá, že si město vyžádalo r. 1531 na biskupovi ujištění, že nebudou na újmu privilegiím, jež samo dostalo r. 1506. Počítalo se dokonce s výstavbou samostatného horního města.

Než přepjaté naděje na zisky z dolování se zdaleka nevyplnily a po delším váhání se rozhodli Fuggerové z Jeseníku odejít. Roku 1547 prodali panství biskupu Baltazaru z Promnitz za poměrně nízkou cenu 2000 uherských zlatých.

Odchodem Fuggerů a ostatních bohatých podnikatelů upadala těžba drahých kovů a dolování se omezilo jen na dobývání železné rudy v dnes neznámém místě Rosenthal a na její zpracování v hamrech u potoka zvaného Hammersbach. Ještě r. 1560 si vyžádali jeseničtí horníci ze Zlatých Hor poučení, jak je třeba postupovat při těžbě železné rudy. Hornická sláva Jeseníku v šedesátých letech 16. století zjevné dohasínala a ani zvěsti, že tu r. 1580 Reinmar Werner odkryl zlaté žíly, úpadek nezastavily. Třetím místem, zachváceným kutací horečkou počátkem 16. století, byl Javorník. I zde byl iniciátorem biskup Jan Turzo, rád přebývající na zdejším hradě. Hledal stříbro i v několika štolách i přímo pod zámkem a po jeho smrti přešla jím rozpracovaná horní díla do rukou soukromníků. Štolu sv. Barbory s hutí a mlýnem, ležící v javornickém údolí i si pronajal kanovník dr. Jan Drysler, dědičnou štolu sv. Kateřiny, tvořící součást dolu sv. Mikuláše, zase jmenovaný už synovec biskupův Jan Turzo, který získal r. 1528 navíc ještě jednu důlní koncesi.

Ing. Tomáš Kouřil zemřel

0

Dne 1.srpna 2013 zemřel ve věku 72 let Ing. Tomáš Kouřil, absolvent hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě. Po ukončení vysokoškolských studií pracoval v různých technických funkcích na rudném závodě RD Zlaté Hory a své úspěšné působení zde ukončil jako ředitel závodu. Vyvrcholením jeho profesní činnosti bylo uvedení do funkce podnikového ředitele Rudných dolů Příbram, které bylo ukončeno postupným útlumem českého rudného hornictví. Poslední rozloučení se zesnulým se konalo 10.srpna 2013 ve smuteční obřadní síni v Jeseníku-Bukovicích.

Zdroj: URGP 3/2013

V šachtě u Horního Jiřetína by se mělo uhlí těžit i bez obřích strojů na povrchu

0

Rubání na Dole CentrumTěžaři chtějí získat část uhelných zásob v povrchovém lomu ČSA hlubinnou dobývací metodou. Ta by umožnila vytěžit zbytky uhlí na bočních svazích lomu mezi roky 2013 až 2022. Báňský úřad to povolil letos v dubnu a stanovil podmínky, aby těžba byla bezpečná a neohrozila stabilitu okolní krajiny. Teď úřady zjišťují vliv záměru na životní prostředí. Podle zveřejněné dokumentace bude nový způsob těžby šetrnější než povrchové dolování.

Těžaři hovoří i o pozitivním sociálním přínosu pro region. „Realizace záměru znamená uplatnění pro přibližně sto padesát zaměstnanců v profesi horník. Našla by tak uplatnění většina horníků po ukončení provozu hlubinného dolu Centrum,“ řekla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Severní energetická. Firma, která vlastní i uhelnou elektrárnu Chvaletice, předpokládá, že ročně vytěží pod zemí 400 tisíc tun hnědého uhlí.

Více na: http://mostecky.denik.cz/podnikani/v-sachte-u-horniho-jiretina-by-se-melo-uhli-tezit-i-bez-obrich-stroju-na-povrchu.html

Zdroj: Deník.cz

Odbory OKD hrozí stávkou. Firma jim prý chce sebrat 20 procent platu

0

Pluh ve stěněOdboráři dnes v těžební firmě OKD vyhlásili stávkovou pohotovost. Potrvá, dokud nebude dojednána nová kolektivní smlouva pro roky 2014 až 2018, o níž už se ve firmě jedná déle než rok. Odborům vadí navrhované omezení 13. a 14. platů, kvůli němuž prý horníkům ve finále klesnou průměrné příjmy až o pětinu.

„Stávková pohotovost je vyhlášena vzhledem k tomu, že už se o kolektivní smlouvě vyjednává více než rok. Teď je tu návrh zprostředkovatele, určitě to není podle představ zaměstnanců, to ponížení tam nějaké bude,“ řekl šéf odborové organizace dolu Paskov Rostislav Palička.

Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/odbory-okd-hrozi-stavkou-firma-jim-pry-chce-sebrat-20-procent-platu-1029118

Zdroj: E15.cz

Mapa hlubinných dolů