1945 — 1. září utvořeny první stachanovské kolektivy
1946 — Na nedělní směně dne 17. března vytěžil kolektiv p. Carbola z rubání o průměrné mocnosti 50 cm 456 vozů
— 12. června přejmenován Důl Louis na Důl Generál Jeremenko
1947 — Ing. Bartoš navrhuje první škrabákovou nádobu
1948 — Kolektiv vedený předáky Šebestou, Šigutem a Krkoškou překračuje poprvé v revíru hranici 100 m v ražení důlních chodeb
1949 — Konal se první Den horníků
1950 — V rámci „Lánské akce“ nastupují do hornictví první učni — byl poprvé vyplácen věrnostní přídavek horníků
1951 — Důl Hlubina je nejúspěšnějším dolem revíru
1953 — V obytném domě na Gruni v Beskydech vzniká první rekreační středisko Dolu Hlubina
1954 — Bylo vyzkoušeno dobývání prvním škrabákem, který zkonstruovali hlubinští technici Kuchejda a Vojkovský
1955 – Ke Dni horníků byla poprvé předána státní hornická vyznamenání
— Úderka p. Ligače vytěžením 10 346 t ve sloji Leopold o mocnosti 130 cm poprvé překonala hranici 10 000 t uhlí za měsíc v ostravské části revíru
— Technici J. Mikeska, J. Kot a Braner zavádějí kombajn „Hlubiňák“, konstruovaný pro nízké sloje
— Uzavřena družební dohoda s Dolem Gzeladz (později Czerwona Gwardia) v PL
1956 – Na Dole Jeremenko je poprvé v čs. hornictví uplatněna šroubová výstroj podle návrhu ing. Fojtíka
1958 – Sloučením dolů Hlubina a Jeremenko vytvořen koncernový podnik OKD — Důl Hlubina
— Bylo obnoveno hloubení nové těžní jámy Jeremenko 3, přerušené nacisty v roce 1944
— Veškerá důlní doprava byla převedena ze střásácích žlabů na pásy a hřeblové dopravníky
1959 – Ústřední rada odborů zavedla titul Brigáda socialistické práce.
1961 – Kolektiv J. Maralíka dociluje nejlepšího výkonu v revíru při ražení tříd v profilu Z2 do 100 cm mocnosti sloje vyražením 257 metrů třídy
1962 – Na Dole Hlubina zavedeno poprvé v hornictví tuhé smáčedlo a prašnost postupně snížena na desetinu.
– Byla zahájena výuka ve vlastním učilišti, které existovalo až do roku 1972
– Byl zahájen provoz v rekreačním středisku na Ostravici místo původního střediska Dolu Jeremenko v Hutích pod Smrkem z roku 1947
1964 – Zahájen provoz na novém prádle závodu Jeremenko
1965 – Kolektiv předáků Pusche, Děckého a Pajáka v porubu ve sloji Kinga o mohutnosti 90 cm překonává československý rekord v těžbě kombajnem výkonem 25 013 tun
– Kolektiv p. Mikla překračuje za 31 pracovních dnů hranici 100 m ražení tříd v uzavřené kruhové výztuži výkonem 102 metrů
– Důl Hlubina navštívil kosmonaut Alexej Leonov
– Byla dokončena rekonstrukce starého prádla VÍTKOVIC z roku 1900 na nové těžkokapalinové prádlo
1967 – Do provozu uvedena první závěsná drážka pro dopravu materiálu na Dole Hlubina a v roce 1968 i na Jeremenku
— Zkušební provoz uhelného pluhu PL-6 v porubu 521064
— Byl otevřen moderní Hotelový dům v Hrabůvce s restaurací a jídelnou
— Dobudována drtírna hlušiny na Dole Jeremenko a lanovka pro dopravu hlušiny na odval
— Byl uveden do provozu elektrický těžní stroj, výrobek ZVIL Plzeň, který těží přes třecí kotouč systémem klec—skip o výkonu 2500 kilowattů s rychlostí 18 metrů za sekundu
1968 — Začalo pracovat podnikové výpočetní středisko vybavené v roce 1972 malým počítačem Cellatron C 8206
1969 — Je úspěšně vyzkoušena škrabáková souprava ŠR-3 a poprvé byly nasazeny hydraulické stojky DSH-8
— Začal se budovat pionýrský tábor ve Štramberku
1970 — Je nasazena posuvná výztuž Westfalia a přibírkový stroj Salzgitter
— Osvoboditel Ostravy A. I. Jeremenko se osobně zúčastnil přejmenování závodu 2
1971 — Na Dole Hlubina byl uveden do provozu nový elektrický těžní stroj o výkonu 2500 kW, výrobek podniku Škoda Plzeň
— Kolektiv Rudolfa Bambase v březnu a v říjnu překonal vlastní revírní rekord ražení chodeb v kruhové výztuži Kc-0-08, když vyrazil za 31 pracovních dnů 160 m při výkonu 28,21 cm/sm a postupu 5,16 m/den
1972 — Rubáňový kolektiv vedený Janem Hanákem vytvořil a ještě v temže roce překonal revírní rekord v těžbě škrabákem vytěžením 11 122 tun za 31 pracovních dnů při výkonu 9,48 t/hl/sm
1973 — Bylo poprvé uvedeno do provozu mobilní chladicí zařízení WK 120 pro oblast IV. oddílového překopu
– Důl Hlubina splnil 8. 12. jako první podnik v uhelném hornictví ČSSR roční plán těžby a poprvé po 10 letech opět překročil hranici 800 tisíc tun čisté těžby. Roční plán provozní metráže byl splněn již 2. prosince
– 28. listopadu 1973 byl odstřelen poslední a nejvýznamnější objekt Dolu Šalamoun — ocelová těžní věž — a prostor uvolněn pro výstavbu ústředního autobusového nádraží a rekonstrukci dopravní sítě
1976 – Raziči pod vedením Oldřicha Juráska vytvořili revírní rekord v ražení prorážek, když za 31 pracovních dnů vyrazila 643 m prorážek při výkonu 124,85 cm za směnu
1977 – Do trvalého provozu byla uvedena čistírna vod z prádla Hlubina.
– Bylo uskutečněno větrní spojení závodu Jeremenko a Alexander.
– V závodě Maršál Jeremenko začala pracovat degazační stanice
– Byl zahájen provoz v nové průběžné jídelně v závodě Hlubina. Závodní jídelna Dolu Hlubina byla vyhodnocena jako nejlepší závodní jídelna v OKR za rok 1977 a získala putovní „Stříbrný příbor“
– Bylo vytvořeno 62 špičkových a rekordních výsledků, z toho 4 podnikové a 2 revírní rekordy
1978 — BSP vedená Václavem Lančou vytvořila revírní rekord v ražení překopu v profilu K-0-10. Vyrazila celkem 346 metrů chodeb při průměrném výkonu 62,68 cm/hl/sm a denním postupu 11,16 m/24 hod. Celkem bylo vytvořeno 6 podnikových a 4 revírní rekordy
1979 —K 1. lednu převzal podnik důlní pole a povrchové objekty bývalého závodu Alexander a k 1. 10. 1979 i dvě mateřské školy s kapacitou téměř 200 míst
— Byl zahájen bezplatný výdej vitaminózních polévek a svačin pro pracující v podzemí
1982 — Od 1. 4. byly zvýšeny tarify důlních dělníků a další mzdová zvýhodnění práce horníků. Začala postupná realizace souboru opatření k prohloubení sociální péče, životních a pracovních podmínek pracujících v hornictví
– V závěru roku byla dokončena „Rekonstrukce výdušných cest Jeremenko“ a tím došlo k zintenzívnění větrání důlního pole závodu 2, včetně Alexanderského pole.
1983 — Kolektivu řešitelů vedenému ing. J. Valníčkem, CSc. udělila ÚRO Cenu Antonína Zápotockého a vedení koncernu Cenu OKD I. stupně za hydraulickou stojku SH 50/200 pro vyztužování velmi nízkých slojí. Důl Hlubina, k. p., se podílí také na II. a III. ceně OKD za vyřešení sedačkové lanové dráhy a inovaci škrabáku USR-4 pro dobývání nízkých slojí
1984 — Spolupráce se zvolensko-ostravským leteckým svazkem byla potvrzena uzavřením družební dohody
— Na základě dosavadních zkušeností z prosazování technického pokroku stojí Důl Hlubina, k. p., u vzniku výzkumně výrobních realizačních týmů. Ve spolupráci s FMPE, GŘ OKD, VVUÚ Radvanice a Ostrojem Opava se podílí na řešení dobývání velmi nízkých slojí při omezeném počtu lidí v porubu a další inovaci škrabákové technologie dobývání.

1842 — Založena jáma Karolina
1844 — Založena jáma Šalamoun – oba doly, které měly od roku 1846 společnou výdušnou jámu, byly sloučeny v roce 1895
1852 — Zahájeno hloubení jámy Hlubina v jižním výběžku katastrálního území Moravské Ostravy
1866 — Při trhacích pracích v dole se začal používat dynamit místo střelného prachu
1872 — První krvavě potlačená stávka v OKR – 2 mrtví a 2 těžce zranění
1873 — Založeno Vítkovické horní a hutní těžařstvo, společnost, které patřily všechny jámy dnešního podniku
1874 — Byla zavedena ocelová těžní lana v jámách místo dosavadních konopných
1875 — Zavedeno elektrické odpalování trhací práce
1886 — Na povrchu zavedeno elektrické osvětlení
1880 — Stávka horníků podpořena solidaritou vítkováků
1891 — Založena „Nová jáma“, která se v roce 1895 spojila s Vítkovickým horním a hutním těžařstvem a byla přejmenována podle Rothschildova syna na Louis
1893 — 29. října se konala v hostinci „U koule“ v Mariánských Horách ustavující valná hromada hornického spolku Prokop. Předsedou byl zvolen Petr Cingr. Jedním z prvních členů byl pozdější havíř z dolu Louis Jan Flok
1900— 2. ledna byla zahájena z iniciativy horníků jámy Šalamoun velká stávka, která se rozšířila na všechny doly v Rakousku
1901 — Na jámě Hlubina dána do provozu první benzínová lokomotiva v revíru
— Na jámě Louis první pojízdný šramací stroj Ingersols v revíru
1902 — Na jámě Louis první kolový šramací stroj. Byl to anglický stroj Jeffrey, který byl v provozu až do roku 1921
1903 — Na jámě Šalamoun zavedena plavená základka
1906 — Na jámě Louis byly zavedeny první nátřasné žlaby v hornictví, které byly zhotoveny v závodě
1908 — V přípravě na jámě Louis nasazen poprvé sloupový šramací stroj Duisburg
1909 — První elektrická pumpa na V. patře jámy Hlubina
1911 — 5. října došlo k celorevírní stávce horníků
1913 — Zavedení čtrnáctidenních výplat u dolů Vítkokovického horního a hutního těžařstva
1914 — Zavedeny první elektrické akumulátorové lampy, v dole použity však až v roce 1920
1918 — Na jámě Louis politická demonstrace a stávka, při níž bylo zatčeno 212 horníku
1919 — Zaměstnanci Dolu Šalamoun založen Dělnický sportovní klub Unie Moravská Ostrava
1921 — 17. května byl proveden první výkop pro novou těžní jámu na Hlubině, těžba záhájena koncem roku 1923
— V měsíci srpnu byla na schůzce v restauraci U Haase v Ostravě ustanovena organizace Komunistické strany Československa pro doly Hlubina, Šalamoun a Louis
1922 — Na Dole Hlubina uveden do provozu bubnový nový parní těžní stroj z Vítkovických železáren, tehdy jeden z největších ve střední Evropě
1923 — Největší stávka v revíru, která trvala 49 dnů
1927 — 24. března stávkovali naši horníci společně s horníky v celé republice proti připravovanému zhoršení hornického pojištění
1931 — 15. listopadu zastavena těžba na jámě Šalamoun do roku 1938 — důl je převeden do správy Dolu Hlubina
1932 — Vytažen poslední kůň z jámy Šalamoun
1942 — Na jámě Louis nasazen první pluh v revíru nacistická kořist ze sovětského Donbasu