1945 — 1. září utvořeny první stachanovské kolektivy
1946 — Na nedělní směně dne 17. března vytěžil kolektiv p. Carbola z rubání o průměrné mocnosti 50 cm 456 vozů
— 12. června přejmenován Důl Louis na Důl Generál Jeremenko
1947 — Ing. Bartoš navrhuje první škrabákovou nádobu
1948 — Kolektiv vedený předáky Šebestou, Šigutem a Krkoškou překračuje poprvé v revíru hranici 100 m v ražení důlních chodeb
1949 — Konal se první Den horníků
1950 — V rámci „Lánské akce” nastupují do hornictví první učni — byl poprvé vyplácen věrnostní přídavek horníků
1951 — Důl Hlubina je nejúspěšnějším dolem revíru
1953 — V obytném domě na Gruni v Beskydech vzniká první rekreační středisko Dolu Hlubina
1954 — Bylo vyzkoušeno dobývání prvním škrabákem, který zkonstruovali hlubinští technici Kuchejda a Vojkovský
1955 – Ke Dni horníků byla poprvé předána státní hornická vyznamenání
— Úderka p. Ligače vytěžením 10 346 t ve sloji Leopold o mocnosti 130 cm poprvé překonala hranici 10 000 t uhlí za měsíc v ostravské části revíru
— Technici J. Mikeska, J. Kot a Braner zavádějí kombajn „Hlubiňák”, konstruovaný pro nízké sloje
— Uzavřena družební dohoda s Dolem Gzeladz (později Czerwona Gwardia) v PL
1956 – Na Dole Jeremenko je poprvé v čs. hornictví uplatněna šroubová výstroj podle návrhu ing. Fojtíka
1958 – Sloučením dolů Hlubina a Jeremenko vytvořen koncernový podnik OKD — Důl Hlubina
— Bylo obnoveno hloubení nové těžní jámy Jeremenko 3, přerušené nacisty v roce 1944
— Veškerá důlní doprava byla převedena ze střásácích žlabů na pásy a hřeblové dopravníky
1959 – Ústřední rada odborů zavedla titul Brigáda socialistické práce.
1961 – Kolektiv J. Maralíka dociluje nejlepšího výkonu v revíru při ražení tříd v profilu Z2 do 100 cm mocnosti sloje vyražením 257 metrů třídy
1962 – Na Dole Hlubina zavedeno poprvé v hornictví tuhé smáčedlo a prašnost postupně snížena na desetinu.
– Byla zahájena výuka ve vlastním učilišti, které existovalo až do roku 1972
– Byl zahájen provoz v rekreačním středisku na Ostravici místo původního střediska Dolu Jeremenko v Hutích pod Smrkem z roku 1947
1964 – Zahájen provoz na novém prádle závodu Jeremenko
1965 – Kolektiv předáků Pusche, Děckého a Pajáka v porubu ve sloji Kinga o mohutnosti 90 cm překonává československý rekord v těžbě kombajnem výkonem 25 013 tun
– Kolektiv p. Mikla překračuje za 31 pracovních dnů hranici 100 m ražení tříd v uzavřené kruhové výztuži výkonem 102 metrů
– Důl Hlubina navštívil kosmonaut Alexej Leonov
– Byla dokončena rekonstrukce starého prádla VÍTKOVIC z roku 1900 na nové těžkokapalinové prádlo
1967 – Do provozu uvedena první závěsná drážka pro dopravu materiálu na Dole Hlubina a v roce 1968 i na Jeremenku
— Zkušební provoz uhelného pluhu PL-6 v porubu 521064
— Byl otevřen moderní Hotelový dům v Hrabůvce s restaurací a jídelnou
— Dobudována drtírna hlušiny na Dole Jeremenko a lanovka pro dopravu hlušiny na odval
— Byl uveden do provozu elektrický těžní stroj, výrobek ZVIL Plzeň, který těží přes třecí kotouč systémem klec—skip o výkonu 2500 kilowattů s rychlostí 18 metrů za sekundu
1968 — Začalo pracovat podnikové výpočetní středisko vybavené v roce 1972 malým počítačem Cellatron C 8206
1969 — Je úspěšně vyzkoušena škrabáková souprava ŠR-3 a poprvé byly nasazeny hydraulické stojky DSH-8
— Začal se budovat pionýrský tábor ve Štramberku
1970 — Je nasazena posuvná výztuž Westfalia a přibírkový stroj Salzgitter
— Osvoboditel Ostravy A. I. Jeremenko se osobně zúčastnil přejmenování závodu 2
1971 — Na Dole Hlubina byl uveden do provozu nový elektrický těžní stroj o výkonu 2500 kW, výrobek podniku Škoda Plzeň
— Kolektiv Rudolfa Bambase v březnu a v říjnu překonal vlastní revírní rekord ražení chodeb v kruhové výztuži Kc-0-08, když vyrazil za 31 pracovních dnů 160 m při výkonu 28,21 cm/sm a postupu 5,16 m/den
1972 — Rubáňový kolektiv vedený Janem Hanákem vytvořil a ještě v temže roce překonal revírní rekord v těžbě škrabákem vytěžením 11 122 tun za 31 pracovních dnů při výkonu 9,48 t/hl/sm
1973 — Bylo poprvé uvedeno do provozu mobilní chladicí zařízení WK 120 pro oblast IV. oddílového překopu
– Důl Hlubina splnil 8. 12. jako první podnik v uhelném hornictví ČSSR roční plán těžby a poprvé po 10 letech opět překročil hranici 800 tisíc tun čisté těžby. Roční plán provozní metráže byl splněn již 2. prosince
– 28. listopadu 1973 byl odstřelen poslední a nejvýznamnější objekt Dolu Šalamoun — ocelová těžní věž — a prostor uvolněn pro výstavbu ústředního autobusového nádraží a rekonstrukci dopravní sítě
1976 – Raziči pod vedením Oldřicha Juráska vytvořili revírní rekord v ražení prorážek, když za 31 pracovních dnů vyrazila 643 m prorážek při výkonu 124,85 cm za směnu
1977 – Do trvalého provozu byla uvedena čistírna vod z prádla Hlubina.
– Bylo uskutečněno větrní spojení závodu Jeremenko a Alexander.
– V závodě Maršál Jeremenko začala pracovat degazační stanice
– Byl zahájen provoz v nové průběžné jídelně v závodě Hlubina. Závodní jídelna Dolu Hlubina byla vyhodnocena jako nejlepší závodní jídelna v OKR za rok 1977 a získala putovní „Stříbrný příbor”
– Bylo vytvořeno 62 špičkových a rekordních výsledků, z toho 4 podnikové a 2 revírní rekordy
1978 — BSP vedená Václavem Lančou vytvořila revírní rekord v ražení překopu v profilu K-0-10. Vyrazila celkem 346 metrů chodeb při průměrném výkonu 62,68 cm/hl/sm a denním postupu 11,16 m/24 hod. Celkem bylo vytvořeno 6 podnikových a 4 revírní rekordy
1979 —K 1. lednu převzal podnik důlní pole a povrchové objekty bývalého závodu Alexander a k 1. 10. 1979 i dvě mateřské školy s kapacitou téměř 200 míst
— Byl zahájen bezplatný výdej vitaminózních polévek a svačin pro pracující v podzemí
1982 — Od 1. 4. byly zvýšeny tarify důlních dělníků a další mzdová zvýhodnění práce horníků. Začala postupná realizace souboru opatření k prohloubení sociální péče, životních a pracovních podmínek pracujících v hornictví
– V závěru roku byla dokončena „Rekonstrukce výdušných cest Jeremenko” a tím došlo k zintenzívnění větrání důlního pole závodu 2, včetně Alexanderského pole.
1983 — Kolektivu řešitelů vedenému ing. J. Valníčkem, CSc. udělila ÚRO Cenu Antonína Zápotockého a vedení koncernu Cenu OKD I. stupně za hydraulickou stojku SH 50/200 pro vyztužování velmi nízkých slojí. Důl Hlubina, k. p., se podílí také na II. a III. ceně OKD za vyřešení sedačkové lanové dráhy a inovaci škrabáku USR-4 pro dobývání nízkých slojí
1984 — Spolupráce se zvolensko-ostravským leteckým svazkem byla potvrzena uzavřením družební dohody
— Na základě dosavadních zkušeností z prosazování technického pokroku stojí Důl Hlubina, k. p., u vzniku výzkumně výrobních realizačních týmů. Ve spolupráci s FMPE, GŘ OKD, VVUÚ Radvanice a Ostrojem Opava se podílí na řešení dobývání velmi nízkých slojí při omezeném počtu lidí v porubu a další inovaci škrabákové technologie dobývání.
bude aj III. časť z historie dolu Hlubina?
ing.Valníček je podvodník,co se tak zeptat na rubání bez LIDÍ,kolik shrábnul za ten super projekt, my jsme se tam dřeli aby se ukázalo že je to absolutní nesmysl.
S pozdravem zdařbůh Petr Havelka kolektiv s. janku
kdybys nechlastal,tak by si věděl že P.Valníček i Staňa Janků nežijí, a rubání bez lidí byla zkušební technologie(najdi a přečti projekt), a navíc kolik sis na něm vydělal ty,3albot a druzí. To Vám bylo dobré brát penízky a včil pomlouvat!!!!!! zamysli se nad sebou KOCUR
1953 — V obytném domě na Gruni v Beskydech vzniká první rekreační středisko Dolu Hlubina
Mám doma jak foto původní chalupy,tak z přestavby i nové středisko. Dnes Dům Sv. Josefa
V letech 86-87 jsem tam rubal na spodní pás a hezky ve dřevě