Úvod Blog Strana 293

Útlum lokality Paskov (1998)

1
Dul-Paskov-02

V souladu s usnesením vlády č. 618/97 byl 1.ledna 1998 zahájen útlumový program na závodě (lokalitě) Paskov stejnojmenného skupinového dolu OKD,a.s.,Důl Paskov,o.z.(okres Frýdek-Místek). Vláda k tomuto rozhodnutí dospěla na základě posouzení možnosti dalšího ekonomického vývoje odštěpného závodu Paskov s ohledem na platné podmínky využitelnosti uhelných zásob. Byl brán v úvahu fakt, že vypočtený objem vytěžitelných zásob závodu Paskov bude vyčerpán na přelomu let 1999 – 2000, a že vytěžitelné uhelné zásoby na závodě Staříč, skupinového dolu Paskov budou za předpokladu otvírky dalšího patra dostačující minimálně do roku 2010. V případě, že by nebyl zahájen útlum lokality Paskov , ztrátovost skupinového dolu by se postupně zvyšovala až na – 674 miliónů Kč v r.2000. Při zahájení útlumu k 1.1.98 je reálné snížení ztráty skupinového dolu Paskov na únosnou míru a zabezpečení eliminace přiměřené ztráty na vrub zisku ostatních činných dolů.

V letošním roce ještě na lokalitě Paskov pokračuje těžba, aby byly vytěženy všechny dostupné zásoby, tedy cca 270-tisíc tun. Od 1.1.1999 se předpokládá zahájení technické likvidace na lokalitě Paskov a organizační začlenění tohoto závodu pod skupinu utlumovaných dolů s názvem OKD,a.s., Důl Odra, o.z. K 31.prosinci 1997 bylo na závodě Paskov zaměstnáno celkem 1.444 lidí, z toho bylo 918 dělníků v dole, 355 dělníků na povrchu a 171 THP. V souladu se sociálním programem útlumu by na této lokalitě mělo pracovat na konci roku 1998 celkem 601 lidí – 311 důlních dělníků, 211 dělníků na povrchu a 79 technicko-hospodářských pracovníků. Všem důlním dělníkům z lokality Paskov, splňujícím zdravotní kritéria pro práci v dole je nabízena pracovní příležitost na jiných činných dolech v rámci OKD, a.s., včetně nejbližší lokality Staříč, která je organizační jednotkou (závodem) skupinového dolu Paskov. Pokud důlní pracovníci přejdou na důlní pracoviště jiných odštěpných závodů OKD, tedy do karvinské části revíru, je jim vyplácen jednorázový adaptační příspěvek, který se podle individuálních podmínek pohybuje v rozmezí 5.000 až 35.000 korun.

Komplikovanější je zajišťování nového pracovního uplatnění pro pracovníky na povrchu. Stejně jako s důlními pracovníky jsou i s povrchovými vedeny individuální rozhovory za přítomnosti zástupců odborové organizace o jejich možném dalším pracovním uplatnění. Společnost OKD zajišťuje těmto lidem rekvalifikační kurzy ve spolupráci s Úřady práce. Pokud si povrchoví pracovníci chtějí najít práci sami, mimo OKD,a.s. a rozhodnou se uzavřít svůj současný pracovní poměr dohodou, je jim vypláceno odchodné nad rámec platné Kolektivní smlouvy OKD, a.s. v rámci speciálního sociálního programu, na jehož přípravě se spolupodílely odbory. Zaměstnanci z povrchových pracovišť bez zdravotních omezení tak mají nárok na odchodné ve výši 6-ti násobku průměrného výdělku a lidé se změněnou pracovní schopností ve výši 8-mi násobku průměrné mzdy a to v obou případech bez ohledu na počet let odpracovaných v OKD,a.s. Ing.Jiří Tvrz – tisk.mluvčí OKD,a.s.

Pozn. Text v původním znění

Mimořádná událost na Dole Odra 30.6. 1998 (II. část)

0

Zasypávání jámy na lokalitě Heřmanice 20.7. 1998

Ve výdušné jámě Heřmanice III, která je součástí odštěpného závodu Důl Odra pokračuje odstraňování následků mimořádné události, ke které došlo 30. června 1998. Připomeňme, že v této jámě explodovala směs metanu a vzduchu a následná tlaková vlna značně poškodila jámovou budovu a přilehlé budovy důlních ventilátorů, aniž by však došlo ke zranění tří našich pracovníků, kteří v té době prováděli z bezpečného – otevřeného prostředí nádvoří inertizaci ovzduší v jámě , napouštěním vody z cisterny prostřednictvím hadice spuštěné do hloubky 50 metrů pod povrch .

V rámci odstraňování následků této mimořádné události bylo do jámy napuštěno pěnidlo a za dodržování přísných bezpečnostních opatření byla částečně rozebrána poškozená jámová budova, aby byl umožněn přístup k vlastní jámě. Poté se jáma plynule zasypávala zhruba 17-ti tisíci tunami směsi popílku a výpěrků. Pro zásyp dalších 133 metrů bývalé výdušné jámy o průměru 7 a půl metru bylo dále použito 60 tun cementu, 122 balíků dřevité vlny, 24 tisíc litrů pěnidla a téměř 64 tisíc kilogramů kysličníku uhličitého. Zásyp je proveden do hloubky 105 metrů pod povrchem. Z jámy tak zcela přestal z podzemí vystupovat metan. Výbuchem poškozené budovy jsou určeny k demolici, takže na nich nevznikla škoda. Příčiny vznícení směsi vzduchu a metanu stále šetří skupina odborníků, ale už dnes je vyloučeno, že by výbuch způsobila lidská nedbalost, nebo že by se jednalo o úmyslný čin.

Miliardáři z OKD poprvé před soudem. Všichni mlčí

0

Hradec Králové – Šest let po zahájení trestního stíhání stanuli před trestním senátem jedni z nejbohatších lidí v Česku.

Bývalí majitelé důlní společnosti OKD Viktor Koláček a Petr Otava a jejich bývalý společník Jan Przybyla jsou obžalování z tunelování OKD.

Odkaz: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=626245

Zdroj: Aktuálně.cz

Mimořádná událost na Dole Odra 30.6. 1998 (I. část)

1

Dnes krátce po 2.hodině došlo na lokalitě Heřmanice ostravského Dolu Odra, ke vzplanutí směsi metanu a vzduchu ve výdušné jámě. Následná tlaková vlna poškodila cihlovou výplň jámové budovy a přilehlé budovy hlavních důlních ventilátorů. Tyto budovy jsou v rámci programu postupné technické likvidace ostravských dolů určeny k demolici. Ke zraněním během této události nedošlo.

Výdušná jáma lokality Heřmanice je v současnosti zasypávána kamennou drtí a na noční směně byl v souladu s technickým projektem do kamenného zásypu hadicí vpouštěn kysličník uhličitý, který v likvidované jámě vytváří nehořlavou inertní směs. Hloubka zásypu ve výdušné jámě o průměru 7,5 metru je dnes v úrovni 238 metrů pod ohlubní. Veškeré práce související s technickou likvidací jámy jsou v těchto chvílích zastaveny do doby prošetření zmíněné události odbornou komisí složenou z pracovníků Obvodního báňského úřadu, OKD, a.s. a Dolu Odra, o.z.

Poslední vozík z Fučíku (2.3. 1998)

0

Dnes – půl hodiny po třinácté hodině byl z Dolu Julius Fučík v Petřvaldě slavnostně vytěžen poslední vozík černého uhlí. Definitivně tak skončila těžba uhlí také v Petřvaldské dílčí pánvi. Postupný útlum těžby byl na Dole J.Fučík zahájen 1.ledna 1992 na základě usnesení vlády týkajícího se změny struktury českého uhelného hornictví a to konkrétně na lokalitě Ludvík. Na celém dole Julius Fučík pak byl vyhlášen útlumový program od prvního dne roku 1995.

Pro hospodárné využití majetku OKD, a.s. svěřeného k výkonu práv vlastníka Dolu J. Fučík, o.z. byla zřízena realitní kancelář, která měla za úkol hledat zájemce o další využívání budov a pozemků nepotřebných pro činnost společnosti OKD tak, aby sloužily k podpoře zaměstnanosti v oblasti Petřvaldu a Orlové.

Postup útlumu na Dole J. Fučík si rovněž vyžádal realizaci některých investičních akcí vyvolaných útlumem, zejména v oblasti zajišťování dodávek tepla na jednotlivých lokalitách. Další náročnou oblastí pokračujícího útlumu na Dole J. Fučík je zajištění bezpečnosti na již dříve zlikvidovaných jámách a zamezení výstupu důlních plynů v Petřvaldské dílčí pánvi.Tento úkol realizuje rozsáhlou studií dceřiná akciová společnost DPB (Důlní průzkum a bezpečnost) Paskov. Dosud nevyřešenou oblastí zůstává nakládání s důlními vodami v Petřvaldské dílčí pánvi s navazující ochranou proti přetokům do Karvinské části revíru.

V souladu se schváleným Sociálním programem jsou rovněž řešeny odchody pracovníků ze všech činností na závodě s cílem směřovat jejich další zaměstnání na ostatní činné doly společnosti OKD.

Na Dole J.Fučík bylo do konce února (1998) zaměstnáno 365 důlních pracovníků. Z tohoto počtu bude muset během března přejít na jiná pracoviště 247 horníků. Tito kvalifikovaní lidé jsou individuálně oslovováni karvinskými činnými doly s tím, že jim je nabízen i adaptační příspěvek. Tuto nabídku využilo k dnešnímu dni zhruba 100 zaměstnanců.

Pro ostatní odcházející pracovníky je k dispozici poradenská činnost pracovníků sociálních útvarů závodu a zaměstnanecká agentura OKD, a.s. JOB – SHOP v Havířově.

Pozn. Text v původním znění

Únik metanu ze štoly Treppenschacht v Ostravě

1

V neděli 8.března krátce před polednem byl na ostravském centru tísňového volání jedním z ostravských občanů nahlášen pravděpodobný únik plynu v oblasti Slezské Ostravy – konkrétně v těsné blízkosti zahrádkářské kolonie (místními lidmi označovaná jako Jaklovecká kolonie), poblíž Hýbnerovy ulice. Na místo byly bezprostředně vysláni hasiči a pohotovostní skupina Revírní báňské záchranné stanice. Měřením byl zjištěn výstup tzv. stařinové důlní směsi s cca 20 % koncentrací metanu. K úniku plynu byli přivoláni také experti z Dolu Odra, o.z. a Obvodního báňského úřadu v Ostravě. Po odkrytí zeminy bylo těsně pod povrchem objeveno pravděpodobné vyústění úpadní štoly z období kolem roku 1840. Ve starých důlních mapách je tato štola označena jako Treppenschacht – neboli schodová jáma. Podle dochované historické dokumentace byla tato chodba asi 90 metrů dlouhá a v terénu má sklon asi 34 stupňů. Podle prvotního průzkumu bylo zdivo této štoly poměrně zachovalé, včetně její cihlové klenby.

Vlivem výrazného poklesu barometrického tlaku došlo k přetlaku plynů v ostravském podzemí a tedy k jejich přirozenému úniku směrem k povrchu. Po odkrytí profilu zmíněné staré důlní chodby o průřezu 1 x 1,2 metru unikalo z podzemí 275 metrů krychlových stařinové směsi za minutu s cca 8,5% koncentrací metanu. Za 24 hodin tak z podzemí uniklo podle hrubých propočtů asi 32 000 krychlových metrů metanu.

Závody Dolu Julius Fučík v Petřvaldě

0
Dul-Zofie-Orlova

Důl Žofie

Těžba byla zahájena v roce 1874 a ukončena v 02/1995. Za dobu provozu bylo vytěženo více než 44 mil.tun odbytové těžby. Nejvyšší těžby bylo dosaženo v roce 1978 a to 942 638 tun odbytové těžby, t.j. 3 458 t/den. Na tomto dole se provádělo zakládání mocných strmých slojí plavením slínových koulí, zkoušky dobývání pomocí vodního paprsku, zakládání strmých slojí různých mocností při negativním i pozitivním položení porubní fronty, dobývání ležmých slojí pomocí razicího kombajnu PK 7 s plnou foukanou základkou, dobývání strmých i ležmých slojí v jámových ochranných pilířích a dobývání strmých slojí pomocí posuvné výztuže, která později byla použita i v zahraničí (Španělsko). Rovněž se zde provádělo rozšiřování vrtu Wirth o prům. 2,36 m ve strmých vrstvách a vyztužování kruhovou ocelovou výztuží s využitím založení vrtu základkou. K ražbě chodeb v mocných slojích přidatného pole AZ byly používány k ražení kombajny AM50 jako jediné v petřvaldské dílčí pánvi. Poprvé v celém revíru bylo vyprojektováno a prakticky ověřeno sestupné větrání porubů ve strmých slojích. Poruby byly úpadně větrány na svislou výšku cca 100 m.

Důl Evžen

Těžba byla zahájena v roce 1875 a ukončena v roce 1972. Celkem bylo vytěženo více než 24 mil.tun odbytové těžby. Nejvyšší těžby bylo dosaženo v roce 1943 a to 615 700 tun, t.j. 1841 t/den. Na tomto dole byl v roce 1960 v rubání č.503 dosažen světový rekord ve své kategorii vytěžením 42 000 tun pomocí kombajnu Anderton. Bylo zde dále prakticky vyzkoušeno podrubání dna jámy a vyrubání části jámového ochranného pilíře jámy Jan. Úspěšně zde byly nasazeny pluhy Brandt a Pl 2.

Důl Hedvika

Těžba byla zahájena v roce 1879 a ukončena v roce 1975. Celkem bylo vytěženo téměř 42 milionů tun odbytové těžby. Nejvyšší těžba byla dosažena v roce 1962 a to 303 600 t odbytové těžby, t.j. 2875 t/den. Na tomto dole byla nasazena první posuvná výztuž v revíru typu Rufmaster-Dowty a úspěšně byly využívány dlouhé vrty v předpolí porubů pro zavlažování. Dlouhodobě byla používána lanová dráha na povrchu pro dopravu vytěženého uhlí do úpravny dolu Pokrok.

Důl Václav

Těžba byla zahájena v roce 1902 a ukončena v roce 1967. Za dobu provozu bylo vytěženo celkem více než 12 milionů tun odbytové těžby. Nejvyšší těžby bylo dosaženo v roce 1963 a to 406 936 tun, t.j. 1280 t/den. Na tomto dole proběhly zkoušky dobývání strmé sloje pomocí kombajnu s pojezdem po základce při pozitivním odklonu porubní fonty a úspěšně byly dobývány strmé sloje v jámovém ochranném pilíři. V dole byla vybudována drticí stanice, ve které se drtil kámen z ražených důlních děl a odtud se dopravoval až nad zakládaný strmý porub. Z povrchu byl zhotoven větrní vrt o prům. 1200 mm, který měl sloužit pro účely větrání. Kvalita vrtu byla ověřena spuštěním záchranářů do vrtu.

Důl Pokrok

Těžba byla zahájena v roce 1913 a ukončena byla v 02/1998. Celkem bylo vytěženo téměř 48 milionů tun odbytové těžby. Nejvyšší těžba byla dosažena v roce 1976 a to 1 024 734 tun odbytové těžby, t.j. 3788 t/den. Na tomto dole byl poprvé v republice nasazen kombajn Donbas, úspěšně byly dobývány překopové ochranné pilíře i ochranný pilíř šibíku č.8. Postupně modernizovaný a dobudovaný úpravárenský komplex měl široké technické možnosti praní zrna nad i pod 10 mm. Každému zákazníkovi bylo prakticky možno zajistit dodávku podle individuálních potřeb. V roce 1928 byla v provozu rovněž briketárna a měsíční výroba dosáhla v srpnu tohoto roku 1419 tun.

Důl Ludvík

Těžba byla zahájena v roce 1914 a ukončena byla v roce 1988. Celkem bylo vytěženo více než 39 milionů tun odbytové těžby. Nejvyšší těžba byla dosažena v roce 1963 a to 852 551 tun odbytové těžby, t.j. 2702 t/den. Na tomto dole byl v roce 1909 uveden do provozu parní těžní stroj Breitfeld-Daněk , který dobře sloužil až do likvidace těžní jámy a pak byl přemístěn jako funkční do hornického muzea. Byl jedním z prvních dolů, kde byla zavedena mechanizace dobývání. Probíhaly zde úspěšné zkoušky při provádění trhacích prací v přípravách i porubech. V jámovém ochranném pilíři bylo vydobyto 8 slojí o celkové mocnosti 813 cm, vytěženy cca 3 miliony tun uhlí a pokles ohlubně jam činil 5,9 m. při zachování funkčnosti jam a povrchových zařízení.

Havárie těžního zařízení na Dole Darkov (1998)

0

V neděli 22. února 1998 ve 14.10 minut došlo na těžní jámě Mír 4, Dolu Darkov, o.z. k havárii těžního zařízení. Při těžbě severní těžní skipovou soupravou v automatickém (elektronicky řízeném) režimu se zatím z nezjištěných příčin při dojezdu na povrch nevysypala skipová nádoba a vlastní tíhou (nádoba + uhlí cca 60 tun) sjela až do tůně těžní jámy, tedy zhruba do hloubky 1 km. Tímto pohybem plná nádoba vytáhla z podzemí až do těžní věže druhou – prázdnou skipovou nádobu, protože obě nádoby jsou vzájemně propojeny čtyřmi nosnými lany.

Prázdná skipová nádoba v těžní věži vytrhla odtlačnou lanovnici, poškodila nosníky nárazníkového roštu a následkem tohoto nárazu došlo k vytržení těžních lan z úvazku skipové nádoby, která se poté zřítila do tůně těžní jámy.

Ke zranění zaměstnanců během této technologické havárie nedošlo. Těžní zařízení neslouží k dopravě osob.

V důsledku havárie byla obě těžní zařízení v jámě Mír 4 vyřazena z provozu a na závodech 1 a 2 Dolu Darkov byla přerušena těžba. Po dohodě s odborovou organizací zhruba 500 důlních pracovníků z rubání a příprav v tomto týdnu čerpá dovolenou a nebo jim byla přesunuta pracovní doba.

Příčinu selhání řídícího systému těžního stroje a míru poškození technologického zařízení i těžní jámy zjišťuje na místě komise odborníků z Obvodního báňského úřadu Ostrava, OKD, a.s., Dolu Darkov, o.z., Technoprojektu s.r.o., ČKD, a.s. – výrobce těžního zařízení i z VŠB Technické univerzity Ostrava.

Denní výpadek těžby na dvou závodech Dolu Darkov představuje zhruba 10 až 12 tisíc tun uhlí. Tato havárie neměla vliv na zajištění plynulosti odbytu černého uhlí zákazníkům.

Těžba českého uhlí klesla za posledních deset let na polovinu (1999)

0

PRAHA- Problematika hornictví jde dnes do vlády. Dokument, jehož předkladatelem je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), byl na pořadu jednání vlády již 28. června. Byl však stažen z programu pro nutnost doplnění některých připomínkových řízení. Podle MPO by útlumové práce v OKD měly být ukončeny nejpozději v roce 2007, v ČMD v letech 2002 až 2004 a v dolu Koh-i-noor MUS v roce 2005. Uhlí je stále nadbytek i přesto, že od roku 1989 klesla celková těžba z tehdejších zhruba 120 milionů tun ročně na letos očekávaných 60 milionů tun. Práci během těchto let ztratilo více než 100 000 horníků a daňoví poplatníci tento relativní sociální smír zaplatili celkovou sumou téměř 30 miliard Kč. Důvodem přetrvávajícího útlumu hornictví je zejména zvýšená konkurence ve výrobě a obchodu s energiemi. Svoji roli bezesporu hraje i překračování limitů při dovozu černého uhlí z Polska. Situaci zřejmě zkomplikuje i spuštění Temelína v roce 2003. Dobře už bylo Těžba hnědého uhlí klesla od roku 1990 do roku 1997 o 40 % a v období od roku 1998 do konce roku letošního zaznamená pravděpodobně další téměř 20procentní úbytek. Pokles produkce černého uhlí nebyl vzhledem k nižšímu rozsahu těžby tak drastický jako v případě uhlí hnědého. Od roku 1989 do roku 1997 znamenal propad zhruba 27 procent a nyní se produkce ustálila na přibližně 12 milionech tun ročně. Kolem devíti milionů tun těží OKD, zbytek pak ČMD. OKD v červnu ukončily těžbu na závodě František Dolu Lazy a na závodě Paskov Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku. Od počátku roku 1998 jsou v rámci sloučení do Dolu Odra v útlumu odštěpné závody Odra a Julius Fučík. V roce 1997 bylo v OKD zaměstnáno téměř 29 000 lidí, ke konci loňského roku jich bylo pouze kolem 25 000. Letos se má stav pracovníků snížit o 4000 až 5000 lidí. Útlumové programy byly stejně tak přijaty i v ostatních těžebních lokalitách. Počet zaměstnanců SD (Doly Nástup Tušimice, Doly Bílina) se při snaze o udržení potřebné produktivity a odstranění trvalého nárůstu mezd snížil za pět let existence o třetinu. V Severočeské uhelné zase od května vedení zkrátilo pracovní dobu části zaměstnanců dolu Jiří. Program restrukturalizace uhelného průmyslu schválila vláda 9. prosince 1992. Předpokládala v něm transformaci státních podniků na akciové společnosti, přičemž zároveň přislíbila podílet se na nákladech na útlum těžby. Do nich měly být zahrnuty i sociální kompenzace pro propuštěné zaměstnance, rekvalifikace, rekultivace krajiny či odstraňování ekologických škod. Z patnácti tehdejších státních podniků vláda navrhla vytvoření sedmi akciových společností. Vznikly tak Ostravsko-karvinské doly (OKD), Českomoravské doly Kladno (ČMD), Sokolovská uhelná společnost (SU), Mostecká uhelná společnost (MUS), Severočeské doly Chomutov (SD) a dvě menší společnosti- Jihomoravské lignitové doly a Západočeské uhelné doly. Východočeské uhelné doly, s. p., Trutnov byly již od roku 1991 v útlumu s výhledem postupné likvidace.

Zdroj: Lidové noviny

Mapa hlubinných dolů