Úvod Blog Strana 7

Těžba na Dolech Bílina by mohla skončit o dva roky dříve, už v roce 2033

1

Po jednání MŽP se společností ČEZ by mohla být těžba na Dolech Bílina ukončena už v roce 2033. V porovnání s původním záměrem společnosti Severočeské doly, která plánovala těžit až do roku 2035, jde o významné zkrácení.

Omezení těžby uhlí je dlouhodobou prioritou současné vlády, která se zavázala vytvořit podmínky pro odklon od uhlí nejpozději do roku 2033. Veřejnost i ekologické organizace dlouhodobě požadovaly dřívější ukončení těžby na dole Bílina. Tento požadavek zazněl i v rámci připomínek k procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces EIA), ve kterém záměr společnosti Severočeské doly pokračovat v těžbě do roku 2035 získal v červenci roku 2019 souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Proti tomuto rozhodnutí však bylo podáno několik odvolání, která namítala mimo jiné právě délku těžby.

Proto se na ministra životního prostředí, jakožto odvolací orgán, v září 2023 obrátil Český báňský úřad s žádostí o přezkum rozhodnutí EIA. Ministr životního prostředí ustavil rozkladovou komisi složenou z právních, odborných a vědeckých kapacit a po detailním posouzení členové dospěli k závěru, že souhlasné stanovisko EIA je věcně správné a neexistuje ze zákona důvod ke změně.

Ministr životního prostředí proto hledal jiné řešení. V uplynulých měsících vedl jednání se zástupci těžební společnosti i dalšími klíčovými aktéry, jejichž výsledkem je řešení vedoucí ke zkrácení těžby. Společnost Severočeské doly výslovně vyjádřila zájem na bezrozpornosti rozhodnutí, a proto se vyjádřila v rámci odvolacího řízení Českému báňskému úřadu ke změně původního rozhodnutí, ve smyslu zkrácení těžby do roku 2033.

„Naším cílem bylo najít řešení, které bude právně čisté, ale zároveň naplní slib v oblasti útlumu uhlí, ke kterému jsme se jako vláda zavázali. Jsem rád, že se podařilo najít cestu k řešení, které těžbu zkracuje do roku 2033,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodal: „Toto rozhodnutí je důležitým krokem k transformaci české energetiky a zároveň dokladem, že i komplikované situace je možné konstruktivně řešit.“

„Nacházíme se v historické etapě české energetiky. Proces útlumu výroby elektřiny z uhlí se postupně dostává do konkrétního časového rámce a nabývá reálných obrysů. Podíl uhelných zdrojů, který dnes tvoří přibližně 40 % energetického mixu, se bude již po roce 2030 postupně snižovat na nutné minimum. Tento pokles bude probíhat ruku v ruce s náběhem nízkoemisních alternativ – zejména obnovitelných zdrojů a v přechodném období také moderních plynových kapacit, v dlouhodobějším horizontu nových jaderných zdrojů. Dekarbonizace teplárenství by měla být dokončena již do roku 2030. Skupina ČEZ je na tuto transformaci připravena a aktivně ji naplňuje,“ sdělil Daniel Beneš, ředitel a předseda představenstva skupiny ČEZ, která je vlastníkem Severočeských dolů.

Právě společnost Severočeské doly požádala o zkrácení doby ukončení těžby na dole Bílina k roku 2033. „V rámci probíhajícího správního řízení o povolení k hornické činnosti společnost Severočeské doly reagovala na opakované požadavky odvolatelů směřující k časovému omezení této činnosti. Společnost proto ve svém vyjádření adresovaném Českému báňskému úřadu vyjádřila zájem na právní jistotě a bezrozpornosti budoucího rozhodnutí, a to zejména s ohledem na jeho případné časové vymezení do konce roku 2033,“ komentoval žádost generální ředitel Severočeský dolů Ivo Pěgřímek.

O zkrácení doby těžby rozhoduje Český báňský úřad. „Český báňský úřad, jako orgán, který vede řízení o odvolání proti vydanému povolení prodloužení těžby na dole Bílina, při svém rozhodování musí k žádosti Severočeských dolů o zkrácení těžby do roku 2033 přihlédnout,“ potvrdil předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka.

Dřívější ukončení těžby uhlí vítá například organizace Greenpeace, která se odvolala vůči rozhodnutí o prodloužení těžby na dole Bílina.

„Co nejrychlejší odklon od uhlí je zásadní nejen pro klima, ale i pro lidi žijící v uhelných regionech, kteří potřebují jistotu. Teď, když se konečně blíží definitivní a snad nezvratné rozhodnutí, že těžba na velkolomu Bílina skončí nejpozději do roku 2033, byť k němu mohlo dojít výrazně dříve, je na čase začít řešit konkrétní plán rekultivace a budoucnost území,“ uvedl k tomu vedoucí energetické kampaně organizace Greenpeace ČR Jaroslav Bican.

Výstavba by se nestihla a peníze už nejsou. Strategický projekt ‚skleníků‘ Eden v Karviné se odkládá

0

Vzdělávací park Eden Silesia, jeden z klíčových strategických projektů v Moravskoslezském kraji, v následujících letech v Karviné nevznikne.

Jak připustila Slezská univerzita, která je jeho garantem, prohrála souboj s časem. Park by totiž musel podle dotačních pravidel vzniknout do roku 2027. A to by se vzhledem k nejasnostem okolo schválení projektu určitě nestihlo.

„Areál Eden Silesia se nebude v kompletní podobě realizovat v tomto programovém období, tedy z Operačního programu Spravedlivá transformace,“ připustila pro iROZHLAS.cz mluvčí Slezské univerzity Gordana Raková.

Více na: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vystavba-se-nestihla-a-penize-uz-nejsou-strategicky-projekt-skleniku-eden-v_2505180500_pik?fbclid=IwY2xjawKWefdleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFITDZsYlRsTGpST3FLcHo3AR5oRr-zpZ_iCuOw6VqDkVMrUj_WBD804bJ4C1dhQN0RMhxLIcHsQfYPw2DMpw_aem_mrpXAFadPKefiV1FvqsNCw

Pietní akt k 40. výročí důlní tragédie na Dole Doubrava

0

Na hřbitově v obci Doubrava na Karvinsku proběhl dne 7. 5. 2025 pietní akt k 40. výročí
důlní tragédie na bývalém černouhelném Dole Doubrava, který si vyžádal 25 obětí na
lidských životech, z toho bylo šest báňských záchranářů ze závodní báňské záchranné
stanice Dolu Doubrava.

Dne 7. 5. roku 1985 došlo na bývalém černouhelném Dole Doubrava v Orlové na Karvinsku k tragickému důlnímu neštěstí, které patřilo mezi nejzávažnější k poválečné historii českého hornictví. Krátce před desátou hodinou, v ranní směně, otřásl podzemím výbuch metanu, ke kterému došlo přibližně 900 metrů pod povrchem v oblasti 37. sloje v 1. kře dobývacího prostoru. Výbuchem bylo smrtelně zraněno 25 pracovníků, kteří se v danou chvíli nacházeli v oblasti epicentra výbuchu. V následujících hodinách bylo při záchranářských pracích na povrch dopraveno osm nalezených těl postižených a 17 dalších horníků zůstalo v důlních prostorech nezvěstných.

Bohužel i po mnoho nebezpečných pokusech se k pohřešovaným horníkům nepodařilo dostat, a tak 37. sloj v 1. kře dobývacího prostoru zůstala na vždy nedotčeným místem odpočinku pro 17 obětí, z toho 6 báňských záchranářů.

Dne 7. 5. 2025 proběhl v dopoledních hodinách na hřbitově v obci Doubrava pietní akt, k 40. výročí této důlní tragédie. Pietního aktu se zúčastnili zástupci závodu HBZS Ostrava v čeles jejím ředitelem Josefem Kasperem, zástupci vedení OKD v čele s generálním ředitelem Romanem Sikorou, zástupci státního podniku DIAMO v čele s ředitelem Ludvíkem Kašparem, zástupci závodu Karviná v čele s ředitelem Rostislavem Dudášem, bývalý ředitel Kazimír Golasowski, zástupci vedení obce Doubrava v čele se starostkou Barborou Navrátilovou, báňskými záchranáři ve stále pohotovostní službě, bývalými báňskými záchranáři a horníky z Dolu Doubrava, příbuznými a širokou veřejností.

Modlitbu na oběti neštěstí a za všechny báňské záchranáře přednesl Páter Meczyslaw
Augustinowicz.

Všichni přítomní zástupci na konec pietního aktu položili květiny k monumentu obětem důlních neštěstí, aby tím vzdali hold nejen obětem květnového výbuchu z roku 1985, ale i všem, kteří při svém náročném povolání přišli o to nejcennější, co měli, o život.

Před 40 lety otřásla Dolem Doubrava tragédie, někteří horníci zůstali pod zemí

0

Před čtyřiceti lety, 7. května 1985, zahynulo při výbuchu plynu v Dole Doubrava v Orlové na Karvinsku pětadvacet horníků, z toho šest báňských záchranářů závodní báňské záchranné stanice Dolu Doubrava. Neštěstí patří mezi nejtragičtější důlní události poválečné éry na území dnešního Česka.

K explozi došlo krátce před desátou hodinou, přibližně devět set metrů pod zemí. Báňští záchranáři měli jen minimální šanci, že v místě výbuchu najdou někoho živého. Výbuch uvolnil velké množství oxidu uhelnatého a dolem bez kyslíku se rychle šířil požár.

Více o události: https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/vybuch-na-dole-doubrava-7-kvetna-1985/

Hornické slavnosti se i letos spojí s Dny Karviné. OKD pokřtí knihu o zanikajících hornických profesích

0

Tradiční Hornické slavnosti OKD, které jsou určeny nejen rodinám zaměstnanců OKD, ale všem obyvatelům hornického regionu, se i v letošním roce spojí s oslavami města Karviné a uskuteční se 13. a 14. června jako Dny Karviné a Hornické slavnosti 2025. Na třech místech v centru města se návštěvníci mohou těšit na dvoudenní hudební a zábavný program pro malé i velké, který bude zcela zdarma. Součástí programu bude i křest publikace OKD o zanikajících hornických profesích.

„Veřejné oslavy Dne horníků mají v našem regionu více než 70letou tradici. Jsou výrazem našeho poděkování současným i bývalým zaměstnancům za jejich práci a loajalitu a našim partnerům a všem obyvatelům hornického regionu za dlouhodobou podporu a spolupráci,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.

Hlavní program proběhne na třech velkých scénách v centru Karviné. Na hlavní scéně Louka a na scéně amfiteátru v parku Boženy Němcové se mohou návštěvníci těšit například na jednu z nejlepších současných Queen revivalových kapel Queenie, skupiny No Name a Mig 21, zpěváky Janka Ledeckého, Tomáše Kluse, Kapitána Dema a zpěvačky Kristínu nebo Simu. Příznivcům energické či tvrdší hudby zahrají legendy jako Traktor, Alkehol či Wohnout.

Scéna na Masarykově náměstí nabídne program zejména posluchačům z řad dětí, seniorů a příznivců jiné než pop-rockové hudby. Vystoupí zde třeba Karol a Kvído, Eva Adams, Jazzmani nebo Osamělé palačinky. Dětem a rodinám bude také věnován zábavný program na louce v parku Boženy Němcové. Mohou těšit na nafukovací atrakce, sportovní a kreativní aktivity, fotokoutek i malování na obličej. Organizátory Dnů Karviné a Hornických Slavností jsou těžební společnost OKD, statutární město Karviná a Městský dům kultury Karviná.

„Dny Karviné patří každoročně k největším událostem ve městě a jsem rád, že je i letos můžeme znovu spojit s oslavami hornické tradice společnosti OKD. Hornictví je pevnou součástí naší historie i identity. Věřím, že program plný hudby, zábavy i vzpomínek si užijí všechny generace a že společně oslavíme to, co dělá Karvinou tak výjimečnou,“ řekl primátor Karviné Jan Wolf.

V průběhu programu pokřtí těžební společnost OKD publikaci zaměřenou na specifické profese, které s ukončením hlubinného dobývání zmizí. Její součástí budou fotografie i příběhy lidí zastávajících povolání spojená s těžbou.

„Touto knihou chceme vzdát hold všem, kdo zasvětili život hornictví. Rok 2025 je posledním rokem těžby v OKD, a tedy posledním rokem hlubinného dobývání černého uhlí v Česku. Rádi bychom proto, aby letošní ročník oslav hornictví byl mimořádný,“ doplnil Roman Sikora.

Pietní akt u příležitosti Dne horníků se uskuteční 11. září od 14 hodin na Univerzitním náměstí. Od 15 hodin proběhne v kostele Povýšení sv. Kříže mše za horníky.

Další těžba při dnešních cenách už nemá smysl. A taky nejsou lidi, říká šéf OKD

0

Už jen necelý rok bude dobývat uhlí poslední černouhelná společnost na území České republiky. Její generální ředitel Roman Sikora už zná přesný harmonogram konce těžby i budoucího útlumu. Likvidaci šachty provede sama firma. Budoucnost OKD pak bude stát na čtyřech pilířích. Kromě dalšího působení v energetice má společnost v plánu i výstavbu datacentra, prozradil její šéf v rozhovoru pro MF DNES.

„Mám na stole finální harmonogram, který říká, že bychom měli poslední porub dojet k 31. lednu 2026,“ konstatoval Sikora.

Ani toto datum však nebude znamenat definitivní konec těžební společnosti. „Doufám, že se mi i skupině lidí okolo podaří tady zůstat a být u technické likvidace. Ta bude následně trvat zhruba dva a tři čtvrtě roku, kdy ze zákona máme povinnost uzavřít doly a provést sanační i rekultivační práce na povrchu,“ podotýká Sikora.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/roman-sikora-okd-rozhovor-konec-tezba-uhli-ekonomika-plany.A250409_130402_ostrava-zpravy_pjen?zdroj=nejnovejsi

Charakter důlních prací na Jesenicku v 16. století

0

Pro celkové hodnocení vývoje hornictví na severní Moravě je rozhodující 16. století, které velmi dobře dokumentuje listinný materiál. Plně vystihuje povahu prací odpovídajících významu jednotlivých dolů revírů. Hlavní důlní díla (jámy, štoly) můžeme přesně lokalizovat v terénu. Z rozsahu pozůstatků dobývek a přihlédnutím k písemným zprávám. Jsme také schopni určit množství vytěženého kovu. Uváděnou dobu charakterizujeme jen jako etapu pokusů o obnovu starších dobývek v některých částech rozsáhlých revírů. Malé množství kovu se získalo jen na pěti lokalitách (ložiskových tělesech) buď vyrabováním stařin z jam, anebo v pokračování ložisek po dokončení dědičných štol.

Zlaté Hory

Obnova dolů začíná již ke konci 15. století, první zpráva pochází z r. 1477. Hlavní dobývky v 16. století se pohybovaly pod úrovní třetí dědičné štoly na Starohoří (Horní Údolí – Hackelsberská štola), zčásti ve stařinách 14. století. Na konci 16. století se začíná dobývat další pásmo, v kterém převažují Pb-Zn rudy (Velká pinka). Na Kosově byla založena nová jáma (Nálezná), také z nové štoly (pozdější Modrá) se získalo ze stařin určité množství volného zlata (praním). Celkové množství získaného zlata můžeme odhadnout na 96,9 kg. Z důlních vod se ve východní části revíru získával vitriol a z něho pak i cementační měď. Vlastní měděné rudy se netavily.

Suchá Rudná

Po pokusu o obnovu dolů v širším okolí Suché Rudné se těžba soustředila na ložiska JZ od Suché Rudné. V pásmu Vilém se razila nová svislá Jáma (Vilém), která zastihla jen zbytky rudy ve stařinách. V pásmu Buttermilch (Podmáslí) opět dobývky pronikly z nové jámy do hloubky asi 100 m, těžila se značná mocnost (kolem 2 m). Velmi malého rozsahu dosáhly dobývky v pásmu Zlatý Jelen u Andělské Hory. Oblast Vysoké zůstala nedotčena, kutací práce na Měděné žíle u Ludvíkova byly neúspěšné.

Výši získaného zlata u Suché Rudné můžeme odhadnout na 300 kg.

Janovice – Ruda

Těžba stříbra se soustředila především na dvě lokality. Největšího rozsahu dosáhla v Horním Městě z dobývek starších jam Mladý a Starý Šmechtl a nové svislé jámy (Nálezná – Bohaté štěstí) v celkové směrné délce asi 200 m. Dobývky pronikly do hloubky 60 až 70 m, těsně pod úroveň dědičné štoly, která byla propojena až těsně před úpadkem. V poslední fázi se získávaly kyzy.

Foto: Štola sv. Antonína Padunáského (Horní Město)

Na Kamenné hoře (Stará Ves) se stříbro získávalo ze směrné délky 120 m do hloubky max. 50 m, z toho 25 m pod úroveň dědičné štoly. Menší množství stříbra se získalo na Stříbrné hoře (Stříbrné Hory), na Hoře (Horní Město – Šibenice) a u Rudy (Ruda-sever). Můžeme odhadnout, že se v revíru Janovice – Ruda získalo v 16. století asi 2016 kg stříbra.

Ostatní lokality

Pro další lokality listinné zprávy prokazují jen kutací práce. Tak máme dokumentované ražby dědičných štol (jediný prostředek pro odvodnění starších dobývek) na Zlatém Chlumu (Česká Ves), v Kletném, u Ludvíkova a Horního Benešova. Velmi časté je zneužívání hornických výsad pro města (Jeseník, Velká Bystřice). Výsady získávala šlechta a těžařstva i pro území bez hornické činnosti a ložisek, jako např. Hostýn noho Janov.

OKD ukončí těžbu uhlí na Dole ČSM s rezervou 8 miliard Kč, která pokryje jeho likvidaci

0

Na činnost po ukončení dobývání uhlí včetně technické likvidace dolu ČSM, ekologických sanací, dohodnutého sociálního programu pro zaměstnance i realizace budoucích podnikatelských záměrů disponuje OKD rezervou převyšující 8 miliard korun.

„Naším hlavním cílem bylo zajistit, aby proces ukončení těžby probíhal promyšleně, řízeně, s ohledem na životní prostředí a sociální situaci zaměstnanců. Díky přípravě vedení OKD, které vytvořilo finanční rezervu přesahující 8 miliard korun, bude přechod na nové období bezproblémový. Značka OKD nezaniká – její další plány zahrnují mimo jiné vybudování průmyslového areálu a vysoce kapacitního datacentra, které přinesou regionu nové investice a perspektivu. Děkuji všem, kteří se podílejí na této proměně,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

Na připravený sociální program pro zaměstnance má OKD vyhrazeno 1,3 miliardy korun. V jeho rámci vyplatí pracovníkům, s nimiž ukončí pracovní poměr z organizačních důvodů, odstupné ve výši až 11násobku průměrného měsíčního výdělku. Stovky milionů korun má společnost rovněž připraveny na úhradu dobíhajících důlních škod a sanačně-rekultivačních nákladů a disponuje i dostatečnou rezervou finančních prostředků k podnikání po ukončení těžby.

„Prodloužení těžby do roku 2025 sehrálo důležitou roli při řešení energetické krize a zabezpečování plynulých dodávek elektrické energie a tepla. Mělo tak jednoznačně pozitivní vliv pro odběratele, zaměstnance a stát jako vlastníka. Dobré hospodaření společnosti a její dostatečná finanční rezerva znamená, že stát nebude muset vynaložit na ukončení těžby ani korunu ze státního rozpočtu,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

V období let 2022–2024, kdy již měl být provoz Dolu ČSM zastaven, vytěžila OKD bezmála 3,5 milionu tun uhlí a vyrazila více než 20 km nových důlních děl. Do svých provozů investovala 367 milionů korun a dosáhla provozního zisku (EBITDA) přes 8 miliard korun a čistého zisku přes 9 miliard korun. Prostřednictvím jediného akcionáře odvedla státu dividendu v celkové výši 3,8 miliardy korun.

„Důl ČSM měl být původně uzavřen na konci roku 2022, ale v červnu 2022 bylo na základě pečlivé analýzy rozhodnuto o prodloužení těžby do konce roku 2025 s možným přesahem do roku 2026. Za toto období dosáhla OKD výborných výsledků hospodaření, díky čemuž má nyní dostatek financí pro technickou likvidaci Dolu ČSM, odstupné zaměstnancům, likvidaci důlních škod a pokrytí sanačně-rekultivačních nákladů i následnou pohornickou činnost. Stát za nás nebude muset platit nic,“ vysvětlil Roman Sikora, generální ředitel a předseda představenstva OKD.

Po vytěžení posledních porubů v 1. čtvrtletí 2026 provede OKD na základě Usnesení vlády č. 303 ze 7. května 2024 technickou likvidaci Dolu ČSM, která potrvá přibližně 3 roky. Vynaloží na ni 3,3 miliardy korun.

„S vedením OKD dohodly odbory již v roce 2022 sociální program, který je spravedlivý a je dobře připraven. Zaměstnanci odcházející po ukončení hornické činnosti dostanou férové odstupné podle počtu odpracovaných let, stejně jako ti, kteří budou vybráni k provedení útlumu a technické likvidace, a budou odcházet později. Všichni zájemci mohou využít programu Nová šichta, který jim pomůže najít uplatnění na trhu práce,“ doplnil Jiří Waloszek, předseda Sdružení hornických odborů.

Po ukončení hornické činnosti zahájí OKD další podnikání, k němuž nyní získala souhlas Ministerstva financí. Součástí schváleného plánu podnikání na roky 2025 – 2050 je míchání a prodej uhelných směsí, spočívající v nákupu uhlí a využití stávající infrastruktury a know how úpravny uhlí OKD k produkci energetických směsí na míru zákazníkům a instalace kogeneračních jednotek pro výrobu elektrické energie a tepla z důlního plynu. Dále má společnost záměr postavit na pozemcích OKD průmyslový areál, kde nabídne k dlouhodobému pronájmu prostory vhodné pro lehkou výrobu a skladování dle individuálních požadavků klientů, a na pozemcích dolu ČSM – Sever vybudovat a pronajímat vysoce kapacitní datacentrum.

„Jsem potěšen, že značka OKD bude žít i po ukončení hornické činnosti a že budeme moci využít zkušeností, loajality a pracovního nasazení části našich zaměstnanců nejen při útlumu a technické likvidaci Dolu ČSM, ale také při dalším podnikání v oborech, které jsou nám blízké,“ uzavřel Roman Sikora.

Sokolovská uhelná vyřadí z provozu poslední rypadlo KU 800

0

Skupina Sokolovská uhelná a SUAS GROUP prožívá zlomový okamžik. V těchto dnech postaví mimo provoz své poslední velkorypadlo, KU 800/16, které těží skrývku v lomu Jiří na Sokolovsku. Spolu s ním ukončí práci v posledním povrchovém lomu v regionu i technologický celek TC2. Technologie byla v chodu od začátku 80. let 20. století. Nižší objem těžby zajistí menší stroje.

„Tehdy se těžilo až 20 milionů metrů krychlových skrývky ročně, loni to bylo v důsledku závazků našeho státu a Evropské unie v oblasti klimatických cílů jen 4,6 milionu metrů krychlových. V 80. letech minulého století se těžilo i 8 milionů tun uhlí ročně, aktuálně očekáváme méně než 2 miliony tun,“ uvedl Radovan Zima, ředitel Těžebního úseku Sokolovské uhelné.

A jak vypadal běžný začátek směny osádky velkorypadla? „Osádka přijela autem, potkala se na pláni s osádkou z předešlé směny, řidiči velkostroje si vyměnili informace mimo jiné o stavu dobývaného řezu, o případných poruchách, o kterých museli vědět i zámečníci a elektrikáři. Nová osádka nastoupila na velkostroj, řidič zkontroloval parametry na displejích v kabině, provedl zápis v provozním deníku. Zámečník a elektrikář prošli rypadlo podle stanoveného plánu, zkontrolovali lana, hydrauliku, bezpečnostní prvky. Takzvaný pasař ověřil stav pásových dopravníků, na místě byl ještě řidič podpěrného vozu. Po celé proceduře dal řidič signál dispečinku a čekal, až se od zakladače rozjedou pásové dopravníky až k bagru. Pak uvedl rypadlo do chodu,“ popsal Radovan Zima.

Po ukončení těžby velkorypadlem KU 800/16 se začne s rozebíráním pasových dopravníků a velkostroj se odstaví. „Končí jedna éra. Končí těžba touto technologií v sokolovském revíru. I když si to možná teď neuvědomujeme, je to milník dlouhé historie hornictví v regionu. A je důležité a zároveň pro nás těžké říci, že končí pracovní uplatnění pro 90 zaměstnanců Sokolovské uhelné,“ vysvětlil Radovan Zima. S lidmi probíral situaci týkající se postupného útlumu těžby on sám, vedoucí sekce Těžba Miroslav Škrabal i pracovníci personálního oddělení už od podzimu loňského roku. Jako odpovědný zaměstnavatel firma naplnila ustanovení daná kolektivní smlouvou. Zaměstnanci následně podepsali dohody, kterými končí jejich působení ve firmě.

A co bude dál se symbolem těžby, velikánem vysokým více než 50 metrů? „Po odstavení bude velkostroj KU 800/16 ještě nějakou dobu pod proudem. Musí na něm být požární hlídka kvůli zabezpečení. Až nastane příhodná chvíle, zajistíme bezpečnost toho stroje, odpojíme od proudu a příští rok začne jeho demontáž,“ uzavřel Martin Čermák, člen představenstva Sokolovské uhelné a SUAS GROUP. Těžba hnědého uhlí a skrývky v lomu Jiří a na Sokolovsku tím ale definitivně nekončí. Výrazně nižší objem těžby zajistí tři menší stroje KU 300, které má skupina Sokolovská uhelná k dispozici.

Tento okamžik symbolizuje obrovské změny, které se týkají celého odvětví těžebního průmyslu. Sokolovská uhelná a SUAS GROUP proto procházejí transformací, připravují nové projekty orientované na moderní energetiku nebo rozvoj lokality v okolí jezera Medard.

Historie technologických celků TC 2 se v lomu Jiří začala psát na počátku 70. let 20. století. Postupně se ukázalo, že tehdy v lomu zavedená technologie TC 1 s velkostroji KU 300 a zakladači ZP 2500 nebude stačit rostoucím nárokům na odkrývání uhlí. Odbyt hnědého uhlí rychle narůstal, především s nájezdem palivového kombinátu ve Vřesové do plného provozu. Bylo tedy rozhodnuto o nasazení hned dvou technologických celků typu TC 2, které sestávaly z kolesových velkorypadel KU 800, zakladačů ZP 6600 a propojovacích pásových dopravníků šíře 1800 mm. Teoretický výkon této technologie byl 10 – 12,5 mil. m3 za rok.

V červnu 1981 vykráčel do řezu velkostroj KU 800/12 z montážního místa, které se nacházelo na místě dnešního terminálu uhelného meziproduktu (TUM), a za několik dní už posílal svoje první „kubíky“ skrývky po dálkové pásové dopravě k zakladači ZP 6600/12 umístěném na vnější výsypce nad areálem závodu Jiří. Prakticky vzápětí začala výstavba strojů a technologie pro druhý celek TC 2/2 a v září 1983 vyrazil na svoji pouť ze stejného montážního místa velkostroj KU 800/16, když na vnější výsypce byl ve stejnou dobu dokončen zakladač ZP 6600/17 a začal zakládat skrývkové hmoty v etážích nad zakladačem ZP 12.

Vedení OKD a odbory podepsaly memorandum. Zaměstnancům zajistí stávající výdělek i po ukončení těžby

0

Vedení těžební společnosti OKD a odborové organizace stvrdily svým podpisem memorandum, na jehož základě budou provedeny změny kolektivní smlouvy. Změny zaručí, že pracovníkům vybraným k provedení útlumu a technické likvidace Dolu ČSM neklesne výdělek ani odstupné, na něž mají nárok v případě rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn.

Současná kolektivní smlouva je zaměřena primárně na provoz dolu, nikoli na jeho útlum. Pokud bychom neprovedli změny, mohl by části zaměstnanců, kteří budou vybráni k provedení útlumu, zejména pak důlním pracovníkům, poklesnout výdělek. Pomine totiž důvod k proplácení určitých příplatků, dojde k omezení přesčasové práce nebo se sníží předpokládaný objem odměn,“ vysvětlil personální ředitel OKD Radomír Štix.

Komplexní proces útlumu vyžaduje pečlivé plánování a koordinaci, aby byl zajištěn hladký přechod od aktivní těžby k uzavření a likvidaci dolu. Klíčovým aspektem je dostatečný počet zaměstnanců, kteří budou schopni provést potřebné útlumové práce. Pro období technické likvidace Dolu ČSM jich bude OKD potřebovat na 600.

Abychom tento proces, na jehož provedení budeme mít 3 roky, úspěšně zvládli, budeme potřebovat kvalifikované, ale i motivované zaměstnance. Jako zaměstnavatel tímto všem zaměstnancům, kteří zůstanou v pracovním poměru i po dobu útlumu, již nyní zaručujeme, že případný pokles výdělku nahradíme novými mzdovými složkami tak, aby byl dodržen závazek zachování reálných mezd podle kolektivní smlouvy. Dorovnána bude také výše odstupného,“ doplnil generální ředitel OKD Roman Sikora.

Ustanovení memoranda budou následně převedena do kolektivní smlouvy formou dodatku. Všem zaměstnancům, kteří zůstanou v pracovním poměru i po dobu útlumu, tak dává jistotu zachování aktuálního výdělku a také nároku na odstupné ve výši, která by jim náležela při odchodu z důvodu organizačních změn v době ukončení těžby. Výše odstupného činí až 11násobek průměrného měsíčního výdělku dle počtu odpracovaných let.

Tento společný krok umožní zaměstnance motivovat a spravedlivě odměňovat i po ukončení dobývání uhlí a zároveň zajistit kontinuitu a bezpečnost všech útlumových prací,“ uvedl Jiří Waloszek, předseda Sdružení hornických odborů

Mapa hlubinných dolů