V ložiscích ve Zlatých Horách při hranicích s Polskem je asi dvakrát více zlata nebo mědi, než se původně odhadovalo. Pracovníci státního podniku Diamo tam dokončují průzkum a připravují dokumentaci pro posouzení dopadů případné těžby na životní prostředí.
Všechno začalo v roce 1947, kdy do Příbrami dorazili geologové z Jáchymova. Netušili, že narazí na největší uranové ložisko v tehdejším Československu. Příběh, který se odvíjel kolem vrchu Vojna, začal v tichosti. Ale velmi brzy přerostl hranice města — a později i lidské osudy.
Vznikl Báňský inspektorát č. VII, přibyly první jámy s názvy jako Vojna 1, 2 a 3 a rozrůstaly se Jáchymovské doly Příbram. Později přejmenované na Uranové doly n.p. se staly symbolem nového průmyslu. V době největšího rozmachu se těžilo na desítkách šachet, z nichž šachta č. 16 dosáhla hloubky 1 838 metrů a stala se nejhlubší ve střední Evropě.
Více na: https://www.pribram.cz/clanek/nejvetsi-pribramska-halda-ukryva-podle-odhadu-az-600-tun-uranu/32348/
Přesně před 64 lety zachvátil důl Dukla v Dolní Suché požár, který proměnil šachtu v past plnou kouře a jedovatých plynů. Zemřelo v ní 108 horníků.
Jejich památku si dnes připomněli v Havířově. Tragédie na dole Dukla 7. července 1961 se zařadila mezi čtyři nejhorší důlní katastrofy v historii naší republiky. Zároveň zůstává vůbec nejtragičtější, která se odehrála po druhé světové válce. O život přišlo 108 mužů, nejmladší ještě nestihl oslavit 17. narozeniny, nejstaršímu bylo téměř 56 let. Zůstalo po nich 63 vdov a 107 sirotků, dalších 6 dětí se narodilo po smrti svých otců.
Raziči těžební společnosti OKD dokončili přípravu posledního porubu, čímž ukončili ražební práce. Od počátku roku vyrazilo 10 razičských kolektivů 2 835 metrů chodeb. Celkově bylo v posledním černouhelném dole v Česku, Dole ČSM v lokalitách Sever a Jih, vyraženo 1 100 681 metrů chodeb, což odpovídá vzdálenosti ze Stonavy například do Paříže. Od nynějška až do ukončení hornické činnosti v 1. čtvrtletí 2026 už bude probíhat pouze těžba uhlí.
„Raziči byli první, kdo celý složitý cyklus těžby uhlí zahájil, a jsou logicky také první, kdo svou práci ukončil. Generace současných razičů se musela vypořádat s čím dál složitějšími klimatickými podmínkami, které odpovídaly hloubce uložení slojí, s rostoucí tvrdostí průvodních hornin i se složitými geologickými anomáliemi,“ uvedl Petr Glas, vedoucí provozu příprav.
Zahájení otvírkových ražeb na Dole ČSM ve Stonavě, nejmladším dole v OKD, se datuje do května roku 1967. K ukončení ražeb zde došlo po 59 letech, na konci června 2025. Ražba nebo také přípravy či čelba se prováděla buď tzv. klasickým stylem, který obnášel ruční či strojní vrtání, trhací práce, odtěžení hornin a vyztužení důlního díla ocelovými výztužemi neboli hajcmany, nebo strojním ražením pomocí razicích kombajnů.
„I přes rozvoj razicí techniky byl proces ražeb složitý a také nebezpečný, neboť podíl ruční, fyzicky náročné práce zůstal stále vysoký. O práci na ražbách proto nebyl vždy velký zájem a mnoho nových horníků zde dlouho nevydrželo, když zjistili, že jiné důlní profese jsou méně složité a namáhavé. O to větší respekt a uznání pak měli ti, kdo v razičských kolektivech zůstali,“ vysvětlil Petr Glas.
V posledním roce 2025 mělo 10 razičských kolektivů, 5 vlastních s cca 200 raziči a 5 dodavatelských se 180 raziči polské dodavatelské firmy ALPEX, za úkol dokončit přípravu 5 oblastí a vyrazit přes 2 800 metrů chodeb.
„I s vědomím, že v létě jejich působení v OKD skončí, nic nevzdali a plánované poruby pro letošní rok připravili v souladu s plánem. Za to a za vše, co pro OKD udělali, patří razičům obrovské uznání a díky,“ doplnil Roman Sikora, generální ředitel OKD.
„Upřímně přiznávám, byl jsem z oznámení, že na šachtě po 17 letech fárání končím, hodně smutný a zklamaný, bylo mi to prostě líto. Na šachtu budu vzpomínat jen v dobrém. Zažil jsem sice náročné i kruté časy, ale to dobré takové okamžiky vždy přebilo. Šachta mi dala spoustu dobrých kamarádů, a hlavně ze mne udělala chlapa. Své postavení hlavního předáka jsem si doslova vydřel poctivou prací a houževnatostí. Jsem za to všechno rád. Hornictví bych se chtěl dále věnovat, ale zatím nemám v tomto oboru žádnou nabídku,“ řekl hlavní předák jednoho z razičských kolektivů Lukáš Buday.
„O tom, že s koncem příprav skočím na šachtě i já, jsem věděl dlouho, stejně jako ostatní čelboví zaměstnanci. Já osobně jsem byl na chvíli, kdy dostanu výpověď, psychicky připraven. Šachta mi za těch 28 odpracovaných let dala spoustu přátel a mnohé mě naučila. Proto na ni, a zvláště na kluky, budu vzpomínat jen v tom dobrém. Teď mě čeká období hledání nové práce. Program Nová šichta mi ukázal možnosti, které nabízí trh práce. Uvažuji o tom, že bych se stal svářečem,“ uvedl Marek Noworyta, hlavní předák příprav.
Kromě samotných razičů byli pro provoz ražeb nepostradatelní také vysoce kvalifikovaní odborníci. Projektanti určovali umístění a design chodeb, důlní měřiči a geologové vedli ražby v potřebném směru a úklonu, dokumentovali geologický vývoj slojí a tektonických poruch a hlídali kvalitu raženého díla. Střelmistři měli na starosti správný a bezpečný výkon trhacích prací, větrači projektovali a kontrolovali separátní větrání čeleb, strojní specialisté a elektrikáři zajišťovali montáže a provoz strojů a zařízení a lidé z důlní dopravy zásobovali provoz příprav potřebným materiálem. Zásadní přínos měli také geomechanici, báňští záchranáři, pracovníci z důlní klimatizace nebo specialisté provádějící vysoké kotvení výztuže chodeb lanovým kotvením.
„Výčet profesí, které se staraly o bezpečný a výkonný chod ražení je dlouhý. Část těchto odborníků se bude podílet na provozu dolu i po ukončení ražeb. Všem bych chtěl poděkovat za dlouhá léta výborné a vysoce kvalifikované práce, bez níž by žádné vyražené metry nebyly,“ doplnil ředitel provozu David Hájek.
Ražby na Dole ČSM v číslech:
• Celkově bylo na obou lokalitách Dolu ČSM, Sever a Jih, vyraženo 1 100 681 metrů chodeb.
• V průběhu 59 let bylo měsíčně vyraženo v průměru 1 577 metrů, což v ročním průměru činí 18 656 metrů důlních děl.
• Nejvyšší roční metráž dolu byla dosažena v roce 1978, kdy bylo vyraženo celkem 31 386 metrů.
• Nejvyšší roční metráž kolektivu byla zaznamenána v roce 1987, kdy kolektiv předáka Miroslava Nátera vyrazil celkem 4 026 metrů.
• Nejhlubšího místa na Dole ČSM bylo dosaženo 2. října 2024, kdy byla ražba ukončena v hloubce 1 353 metrů.
Foto:
Státní podnik Diamo chystá v Moravskoslezském kraji další odstřely těžních věží. Jeden na Karvinsku a druhý u Frýdku-Místku. Souvisí to s likvidací bývalých černouhelných dolů. V areálech ostravsko-karvinského revíru pokračují demolice a zasypávání jam.
Bude to už šest let, co jsme měli poslední možnost mluvit s horníky přímo pod zemí dolu Lazy v Orlové na Karvinsku. Pár týdnů před koncem těžby. Všichni se s tím museli nějak smířit. A zhruba před rokem padla k zemi betonová těžní věž. A další budovy.
Těžební společnost OKD vydala publikaci o povoláních, která s koncem těžby černého uhlí zaniknou. Nese název S hlavou vztyčenou a podtitul Příběhy hornických profesí. Pokřtěna a poprvé představena byla 13. června na Hornických slavnostech v Karviné.
„Touto knihou vzdáváme hold všem, kdo zasvětili život hornictví. Mnohé z toho materiálního, čím jsme nyní obklopeni, by totiž bez uhlí a těch, kteří se starali, aby se uhelné zásoby z hloubky stovek metrů pod zemí dostaly na denní světlo, vůbec nevzniklo,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.
Publikace pojednává o současných i historických havířských profesích jako například razič, rubač, hlubič, vrtač, střelmistr, narážeč, štajgr, koupelář, vzorkař, báňský záchranář, ale také známkařka, lampářka, práč a mnoha dalšími. Popis jednotlivých povolání doplňují fotografie a příběhy lidí, kteří je dodnes zastávají.
„Již známe datum, kdy k těžbě černého uhlí v Česku napíšeme poslední kapitolu, s čímž postupně zmizí i profese doposud neodmyslitelně s těžbou spjaté. Budeme ale odcházet s hlavou vztyčenou, protože máme na co být hrdi,“ doplnil Roman Sikora.
Na přípravě knihy se podíleli odborníci těžební společnosti OKD, fotografové Boris Renner a Petr Chodura, spisovatel Richard Sklář a pamětník Vladimír Špok, jeden z prvních zaměstnanců Dolu ČSM. Knihu vydalo nakladatelství Machart. Publikaci S hlavou vztyčenou představili a pokřtili zástupci OKD na Hornických slavnostech v Karviné. Bude k dostání na Dole ČSM a v infostánku u „šikmého“ kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech.
Ukázka:
V horském masivu u Zlatých Hor se ukrývá mnohem bohatší ložisko zlata, než stát dosud předpokládal. Experti to předběžně spočítali na minimálně tři a půl tuny zlata. Vyplývá to z průzkumu státního podniku Diamo. Nová a přesnější data mění pohled na případnou těžbu, která se tak podle propočtů Diama může stát ekonomicky zajímavou. Město Zlaté Hory těžbu odmítá, stejně tak třeba léčebna, která pečuje o děti s dýchacími obtížemi.
„Pojďte dál, je tady čerstvo,“ otevírá mohutná plechová vrata ředitelka Dětské léčebny Edel Alexandra Plevačová. „Mám obavy o speleoterapii, kterou máme ve stejném masivu hory, ve které má probíhat budoucí těžba. Diamo s námi sice nepravidelně, ale nějak komunikovalo. A v podstatě veškeré jejich kroky za poslední roky během geologického průzkumu, který probíhá ve Zlatých Horách, směřovaly k tomu, že chtějí těžit.“
Před 55 lety způsobila náhlá průtrž mračen ničivé záplavy, které vedly k jednomu z největších důlních neštěstí v Československu. V Šardicích na Hodonínsku došlo 9. června 1970 v důsledku mimořádných srážek k průvalu vod do lignitového dolu Dukla. 32 km chodeb bylo zaplaveno a 34 horníkům se nepodařilo vyfárat.
Důl Dukla u Šardic a 9. červen 1970 je spojení, které je nesmazatelně zapsané černým písmem do dějin jihomoravského lignitového revíru.
Více o tragédii: https://www.zdarbuh.cz/reviry/jld/pruval-vod-na-dole-dukla-v-sardicich-9-cervna-1970/
V areálu Doly Nástup Tušimice proběhne odstřel obřího rypadla, které v minulosti pracovalo při těžbě hnědého uhlí. Vzhledem k použití trhacích prací na ocelovém kolosu dojde k hlasité detonaci, která bude slyšet do širokého okolí. Odstřel je v plánu v pátek 6. června mezi 11 a 12 hodinou.
„Z důvodu možného nepředvídatelného vlivu počasí (velký vítr, přívalový déšť, bouřka) se může čas odstřelu posunout, nebo úplně zrušit,“ upozorňují Severočeské doly.
Velkorypadlo KU800, které se u Března na Chomutovsku likviduje, má délku přes 170 metrů a výšku 52 metrů. Hmotnost se pohybuje okolo 4400 tun.
Více na: https://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/rypadlo-odstrel-doly-brezensky-drak-likvidace-vybuch-rana-20250603.html
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/rypadlo-odstrel-trhavina-severoceske-doly.A250606_081617_usti-zpravy_grr
Firma OKD utlumuje těžbu černého uhlí, na Dolu ČSM na Karvinsku začala razit poslední dva poruby ve své historii. S tím je spojeno i postupné propouštění, zhruba 400 lidí má odejít ještě letos ve dvou vlnách. Po přípravě posledních dvou porubů totiž už nebude horníky z čelby potřebovat.
Příprava porubů má být hotova nejpozději do konce června. „Jejich ražbu dokončíme v červnu. První porub předáme k vybavení technologiemi pro těžbu začátkem června a druhý, poslední v historii šachty, pak nejpozději k 30. červnu,“ uvedl vedoucí provozu příprav Petr Glas.
