Úvod Blog Strana 8

Kola těžní věže hlubinného dolu Julius 3 na Mostecku se znovu roztočí. Rekonstrukce by měla začít letos

0

Podkrušnohorské technické muzeum v Kopistech u Mostu začne letos s rekonstrukcí těžní věže bývalého hlubinného dolu Julius 3. Věž v areálu muzea je technickou památkou s unikátním zařízením z první poloviny 20. století.

Návštěvníkům nabídne Podkrušnohorské technické muzeum cestu do hlubiny v kleci, kterou se v minulosti přepravovali horníci. „Tady jezdily ty klece – můžeme se tam jít i podívat. Tak – tudy se fáralo dolů. Dnes je to samozřejmě zabetonované, říká se tomu poval. To se tak musí dělat. My tady chceme udělat i fárání – v prvním patře by měli lidé nastupovat do klece a sfárat dolů,“ přibližuje ředitel Podkrušnohorského technického muzea Zbyněk Jakš při prohlídce přízemí budovy těžní věže.

Více na: https://sever.rozhlas.cz/kola-tezni-veze-hlubinneho-dolu-julius-3-na-mostecku-se-znovu-roztoci-9419906

Razič, rubač, štajger, lampářka. OKD vydá knihu o povoláních, která s koncem těžby černého uhlí zaniknou

1

V posledním roce těžby černého uhlí připravuje společnost OKD publikaci zaměřenou na specifické profese, které s ukončením hlubinného dobývání zmizí. Její součástí budou fotografie i příběhy lidí zastávajících povolání spojená s těžbou.

„Touto knihou chceme vzdát hold všem, kdo zasvětili život hornictví. Ocitáme se v situaci, kdy ruku v ruce s koncem těžby uhlí postupně zmizí i profese doposud neodmyslitelně s těžbou spjaté. Uhlí pomalu nahrazují jiné zdroje energie, nicméně většina z toho materiálního, čím jsme nyní obklopeni, by bez uhlí prakticky nemohlo vůbec vzniknout,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.

Publikace se zabývá současnými i historickými havířskými profesemi jako například razič, rubač, hlubič, vrtač, narážeč, štajger, kupelař, vzorkař, báňský záchranář, ale také známkařka, lampářka, práč a mnoha dalšími. Popis jednotlivých profesí doplní fotografie a hornické příběhy lidí, kteří tyto profese zastávají.

„Lidské příběhy možná naznačí, zda byla hornická práce pouhou formou obživy, nebo se pro mnohé stala také životním posláním. Jako patriot tohoto regionu a člověk, který má hornictví v srdci, bych byl rád, kdybychom měli vždy na paměti, co uhlí a hornictví našemu kraji i této zemi dalo, a drželi v úctě ty, kdo s ním spojili svůj profesní život. A kvůli nim udržovali hornické tradice živé i poté, co se hornické řemeslo v našem kraji stane minulostí,“ doplnil Roman Sikora.

Knihu o zanikajících povoláních pokřtí OKD na Hornických slavnostech, které se uskuteční spolu s oslavami města Karviné v červnu. Na přípravě knihy spolupracují kromě odborníků těžební společnosti OKD také fotografové Boris Renner a Petr Chodura, spisovatel Richard Sklář a pamětník Vladimír Špok, jeden z prvních zaměstnanců Dolu ČSM.

Foto (autor Petr Chodura):

OKD uzavírá rok 2024 se ziskem a vstupuje do posledního roku těžby

0

Těžební společnost OKD vytěžila v roce 2024 ze dvou lokalit Dolu ČSM 1 202 000 tun uhlí a vyrazila v nich 7 223 metrů chodeb. Rok uzavře s kladným hospodářským výsledkem, nad plánem EBITDA ve výši 404 milionů korun. Letošní rok je posledním rokem těžby uhlí v ostravsko-karvinském revíru. V plánu je připravit 2 810 metrů chodeb a vydobýt 1 145 000 tun uhlí. Těžba bude ukončena po vytěžení posledních porubů v prvním čtvrtletí 2026. Poté bude následovat technická likvidace dolu, která potrvá přibližně tři roky. Veškeré náklady související s ukončením těžby bude společnost hradit z vlastních prostředků. Po ukončení hornické činnosti plánuje další podnikání.

„Ve světle složité tržní situace v Evropě, kdy se uhlí jako nosič energie k výrobě elektřiny a tepla prosazuje stále hůře a je postupně nahrazováno plynem či energií z obnovitelných zdrojů, je zisk v řádu stovek milionů korun nepochybně velmi dobrý výsledek,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel a předseda představenstva OKD. Přesnou výši zisku zveřejní společnost poté, co výsledky potvrdí audit.

Letos plánuje OKD vyrazit 2,8 kilometru chodeb a vytěžit z nich 1,145 milionu tun uhlí. Těžba bude probíhat postupně v 6 porubech.

„Očekáváme, že přípravy porubů budou dokončeny v červnu, vybaveny technologiemi budou do konce srpna a poté již bude na obou lokalitách Dolu ČSM probíhat pouze těžba. Poslední poruby dotěžíme v lednu či únoru 2026. Následně zahájíme technickou likvidaci dolu,“ doplnil David Hájek, ředitel provozu OKD.

Na technickou likvidaci a dohodnutý sociální program vynaloží společnost OKD 4,7 miliardy korun. Po ukončení hornické činnosti chce dále podnikat v oblasti výroby uhelných směsí a zelené energie. Plán podnikání musí ještě potvrdit jediný akcionář, společnost PRISKO, a Ministerstvo financí.

Po ponoru do zatopeného dolu Hraničná zkolaboval devatenáctiletý potápěč

0

Devatenáctiletý potápěč zkolaboval v úterý při ponoru v dole Hraničná na Jesenicku. Letecky musel být transportován do hyperbarické komory v ostravské nemocnici. Okolnosti této události šetří policie.

V odpoledních hodinách přijala policie oznámení o zranění osoby při rekreačním potápění v dole Hraničná. Tam se nacházela skupina čtyř potápěčů, z nichž byli tři zkušení instruktoři potápění, kteří se v uvedeném dole potápěli již několikrát, a proto místo dobře znají. Podle zjištěných informací ponor probíhal standardně.

Více na: https://www.novinky.cz/clanek/krimi-po-ponoru-do-zatopeneho-dolu-zkolaboval-devatenactilety-potapec-40504847#utm_content=ribbonnews&utm_term=hrani%C4%8Dn%C3%A1&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

Chcete vidět, kudy chodí horníci nebo kde se upravuje uhlí? Do podzemí i povrchových provozů Dolu ČSM se můžete vypravit prostřednictvím virtuální prohlídky

3

Těžební společnost OKD připravila 3D exkurzi areálem posledního činného černouhelného dolu ČSM. Cesta horníka mapuje místa, kudy chodí havíři od příchodu na šachtu přes šatny, lampovnu, těžní klece, čelbu, rubání až po koupele i jídelnu. Cesta uhlí zase ukazuje, kudy putuje uhlí od vytěžení přes třídírnu a úpravnu až po expedici zákazníkovi. Interaktivní letecká mapa umožní snadnou orientaci v areálu a dává možnost zvolit objekty Dolu ČSM a podívat se, jak vypadají uvnitř. Virtuální prohlídka je umístěna na webových stránkách společnosti.

V posledních letech dostáváme značné množství žádostí o exkurze, a bohužel nemůžeme zdaleka všechny uspokojit. Každá návštěva je tak trochu narušením naší činnosti, navíc musíme mít za všech okolností na paměti bezpečnostní rizika. Zároveň bychom ale rádi všem zájemcům ukázali, jak to u nás vypadá, kde pracují horníci a co se děje s vytěženým uhlím, a také vše zachovali pro budoucnost. Digitalizace prostor Dolu ČSM pomocí 3D scanneru byla cesta, jak dosáhnout obojího,“ vysvětlil Roman Sikora, generální ředitel OKD.

Scanovacím zařízením bylo vytvořeno detailní digitální dvojče povrchových i podzemních prostor Dolu ČSM v realistických barvách, což umožňuje autentický zážitek. Cesta horníka představuje prostory jako například šatny, lampovnu, svačinárnu, nástupní plošinu, čelbu i rubání. Cesta uhlí vede od těžního stroje a výsypky skipu přes třídírnu a úpravny uhlí až k místu jeho expedice zákazníkům. 3D exkurze jsou dostupné na stránkách OKD.cz.

Věřím, že virtuální prohlídka Dolu ČSM potěší nejen turisty, kteří se zajímají o hornický region, ale také pedagogy, bývalé havíře a vůbec všechny, kdo mají hornictví v srdci,“ doplnil Roman Sikora.

Foto:

O těžbě Lithia v Krušných horách by se mělo rozhodnout do konce roku

0

V létě by měla být hotová studie proveditelnosti těžby lithia v Krušných horách. V původně zvažované průmyslové zóně bude pouze nádraží, odkud bude putovat ruda po železnici do Prunéřova.

Rozhodnutí o projektu těžby lithia na Cínovci v Krušných horách by mělo padnout do konce tohoto roku. ČTK to v pondělí řekl mluvčí energetické skupiny ČEZ Roman Gazdík. V létě by měla být hotová studie proveditelnosti, která podrobně analyzuje investiční záměr ohledně samotné těžby i zpracovatelského závodu. Lithium je kov, který se používá při výrobě baterií do aut, v keramickém a sklářském průmyslu či při výrobě některých léků.

Více na: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-o-tezbe-lithia-v-krusnych-horach-by-se-melo-rozhodnout-do-konce-roku-267468#dop_ab_variant=1421720&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Akce v širokoprofilovém vrtu na Dole Stannum v Horním Slavkově 4. října 1988

0

Dne 4. října 1988 byla OBZS v Královském Poříčí u Sokolova povolána na Důl Stannum v Horním Slavkově, aby provedla kontrolu dna zapaženého vrtu do hloubky 212 metrů.

SITUACE

Pro potřeby spouštění materiálu a větrání byl v areálu závodu Stannum vyvrtán vrt o průměru 180 cm z povrchu do hloubky 238 m do stávající chodby.

Vrt byl po provrtání podle projektu zasypán drobným materiálem velmi rychle také z toho důvodu, že byly v několika horizontech navrtány stařiny a docházelo k vypadávání materiálu do vrtu. Nasypaný materiál byl odtěžován a postupně z povrchu byla spouštěna pažící kolona o průměru 160 cm, která se navařovala ze 4,5 m dlouhých segmentů.

Na dně kolony je podlaha, ve které je uprostřed otvor o průměru 50 cm a po obvodu jsou otvory o průměru 20 cm. Na dně je instalováno čidlo, které signalizuje styk dna kolony s nasypaným materiálem.

LIKVIDACE PORUCHY

K prvé poruše došlo 19. 9. 1988, kdy čidlo přestalo signalizovat stav hladiny nasypaného materiálu pod kolonou, která v té době byla v hloubce 38 metrů.

Záchranář lezec byl spuštěn na dno kolony pomocí vrátku vyprošťovací soupravy Kendler. Zde provedl napojení nového kabelu k čidlu a zjistil, že čidlo je mechanicky poškozeno.

Během dvou dní bylo zhotoveno nové čidlo a 21. 9. bylo provedeno odstranění poškozeného a přivaření nového čidla. Kolona byla v té době v hloubce 55 metrů.

Záchranář byl vždy spuštěn do vrtu v dýchacím přístroji. Při prvém spouštění byla na dně vrtu naměřena koncentrace 1 % CO2. V obou případech byl na dno vrtu spuštěn záchranářský telefon, který se hlavně osvědčil v případě, kdy záchranář přivařoval čidlo a kvůli zplodinám nebylo na něho vidět.

Potřebné nářadí bylo na dno spuštěno horolezeckým lanem. V době od 21. 9. do 4. 10. pokračovalo pažení vrtu až do hloubky 212 m, kdy se kolona zastavila, i když pokračovalo odtěžování zásypu pod dnem kolony.

KONTROLA V 212 m

Kolona stála a z důvodu poruchy čidla bylo nutno zkontrolovat stav hladiny zásypu pod kolonou a zjistit důvod zastavení pohybu kolony.

Vrátkem Kendler byl spuštěn do hloubky 212 m záchranář, který zjistil, že hladina nasypaného materiálu je 6 m pod dnem kolony, která byla přesně vycentrována na střed vrtu a otvory na dně kolony zjistil, že není ničím zapříčena. Při pohledu ze dna vrtu nahoru bylo vidět, že pažená kolona je asi od horizontu 40 do 120 m mírně vychýlena ve dvou rovinách od svislé osy vrtu. Pohyb kolony, i když měla hmotnost 60 tun, se zastavil z důvodu tření o stěny vrtu.

Při spouštění a vytahování provedl záchranář vizuální kontrolu stěn vrtu a zjistil, že asi od 90 m jsou stěny kolony mokré od vytékající vody ze stařin, ale stěny kolony jsou v pořádku.

PRÁCE S KENDLEREM

Pro spouštění záchranáře lezce byl použit vrátek vyprošťovací soupravy Kendler s ocelovým lankem o průměru 5,1 mm o délce 300 m. Kotvení vrátku bylo provedeno čtyřmi lany, která z jedné strany byla ukotvena do ocelových smyček a k vrátku byla přitažena pomocí ruční brzdy Kibloc.

Spouštění záchranáře v dýchacím přístroji, vybaveného záchranářským telefonem AZJ – 120 trvalo do hloubky 212 m 25 minut, vytažení trvalo 35 minut.

Viditelnost do hloubky 35 m, níže byl ve vrtu opar, který se nedal prosvítit.

I přes velkou hloubku byla možná srozumitelnost a dobře slyšitelná ústní domluva mezi záchranářem na dně vrtu a záchranářem na povrchu.

Při vytahování došlo k utržení střižného kolíku na páce, který se během 30 sekund vyměnil, a pokračovalo se v plynulém vytahování. Plně se osvědčilo, že u navíjecího bubnu s ocelovým lankem byli dva i záchranáři, kteří zajišťovali, aby lanko mezi brzdicím bubnem na vrátku a navíjecím bubnem bylo stále napnuto. Během celé doby tak nebylo nutno eliminovat smyčky na lanku a o to dříve mohl být záchranář vytažen z vrtu.

Úspěšnou akcí OBZS bylo umožněno závodu Stannum pokračovat v plynulém postupu na realizaci investice za tehdejších 4 mil korun.

Začal poslední rok těžby uhlí na Karvinsku, OKD chce vytěžit milion tun

0

Začal poslední rok těžby černého uhlí v Česku. Společnost OKD už chystá plán uzavření posledního činného dolu ČSM na Karvinsku. Horníci tam letos vyvezou na povrch ještě přes milión tun uhlí a pak začne technická likvidace šachty.

Zvuky černouhelného dolu se v běžném provozu ozývají už jenom ve dvou lokalitách dolu ČSM. Brzy to ale skončí. „Neumím si představit zůstat bez práce, to bude hrozné,“ popsal těžko představitelný konec těžby horník Vladislav Žagan.

Více na: https://ostrava.rozhlas.cz/zacal-posledni-rok-tezby-uhli-na-karvinsku-okd-chce-vytezit-milion-tun-9385091?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTAAAR1-WNaYoOWoB0NhG-cDK0gUWWxqZd8_WTxNZjhefOr5wni-cUm2DTUOEnc_aem_Lb0HZ-kdcsO60TMG2gvnAg

Při tradičním „šachťáku“ věnovali havíři z OKD svaté Barboře 232 811 Kč

4

U příležitosti svátku patronky horníků sv. Barbory uspořádala těžební společnost OKD tradiční hornickou slavnost skok přes kůži, tzv. šachťák, při níž přijala do cechu hornického pět zaměstnanců a čestných hostů. V části zvané Salamandr, kdy se za svitu hornických kahanů vzpomíná na kolegy, kteří přišli o život při výkonu hornického povolání, věnovali zaměstnanci OKD Spolku svatá Barbora na podporu hornických sirotků 232 811 Kč.

Každoročně se spolu se zaměstnanci a hosty, přáteli hornických tradic, scházíme při slavnostním Skoku přes kůži. Do stavu hornického jsme při ceremoniálu přijali pět nových členů,“ uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora, který se v roli vrchního perkmistra ujal povýšení nováčků do cechu havířů.

Účastníci tradiční hornické slavnosti byli podle pracovního zařazení rozděleni do čtyř tablic, výrobní, technické, bezpečné a povrchové, které mezi sebou zápolily například v pivním souboji, žravé soutěži nebo hornickém kvízu. Společně také zavzpomínali na ty, kdo hornickému povolání obětovali svůj život. Ve sbírce do hornického gumáku, uspořádané pro Spolek svatá Barbora, jenž od roku 2004 podporuje děti, jimž zahynul rodič na následky pracovního úrazu v hornictví, přispěli zaměstnanci OKD a jejich hosté 232 811 Kč.

Při šachťáku jde nejen o to, přivítat do stavu nováčky a pobavit se, ale také vzdát hold náročnému hornickému řemeslu a kamarádům, kteří už mezi námi nejsou. Sbírkou pro Spolek svatá Barbora přispíváme osiřelým dětem na studia, zájmovou činnost, rozvoj jejich talentu nebo třeba ozdravné pobyty,“ doplnil Antonín Míra, hlavní mechanik OKD, který vedl celou slavnost coby slavné, vysoké a neomylné prezidium.

Tradice hornického skoku přes kůži sahá do 18. století. Při ceremoniálu v „noře“, který řídí slavné, vysoké a neomylné prezidium spolu se svými adláty, jsou za doprovodu hornických karmín interpretovaných „smečkou“ (účastníky) pod vedením kantora a sílení se pivní mastí povýšeni do stavu havířského skokem z pivního soudku přes kůži noví adepti hornictví, tzv. fuxové, čímž se stanou semestry. Kůže představuje kožený kus původně přišitý na hornickou kytli, na niž si horník při práci v dole sedal.

Bývalý důl s plazmovým reaktorem miliardovou dotaci nezískal. Mezi akcionáři se objevil Pavel Telička

0

O miliardovou dotaci z fondu na proměnu uhelných regionů se ucházel i projekt na technologii plazmového zplyňování v místě bývalého dolu na Karvinsku. Nově vyšlo najevo, že spolumajitelem žadatele o podporu je i bývalý europoslanec za ANO Pavel Telička.

Projekt Podolupark, který jeho autoři označují jako „moderní průmyslový park s hlavním inovativním prvkem“ v podobě technologie plazmového zplyňování, měl vyrůst na pozemcích bývalého Dolu 9. května u Stonavy na Karvinsku, které patřily zkrachovalé společnosti OKD. V představenstvu její mateřské společnosti New World Resources před lety Pavel Telička zastupoval zájmy tehdejšího akcionáře Zdeňka Bakaly.

Více na: https://www.ekonews.cz/byvaly-dul-s-plazmovym-reaktorem-miliardovou-dotaci-neziskal-mezi-akcionari-se-objevil-pavel-telicka/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Mapa hlubinných dolů