Úvod Média Důl ČSM oslavuje šedesát let těžby uhlí

Důl ČSM oslavuje šedesát let těžby uhlí

2423
1
Dul-CSM

Předseda představenstva a výkonný ředitel OKD Boleslav Kowalczyk přijal pozvání havířovské pobočky Klubu přátel hornického muzea Ostrava na besedu k šedesáti letům od zahájení výstavby Dolu ČSM. Přibližně pěti desítkám posluchačů v sále Kulturního domu P. Bezruče přiblížil historii stonavské šachty, ale i aktuální dění v těžební firmě a výhled do budoucnosti.

Osobně mám s Dolem ČSM zkušenosti jen jako jeho ředitel v letech 2010 až 2014 a 2017 až 2018. Jistě je vás tady více pamětníků, co tu šachtu znáte lépe,“ oslovil Kowalczyk přítomné a upozornil, že v přednášce zastupuje ze svého titulu celou společnost OKD. Nastínil začátky vlastní havířské kariéry (učení na důlního elektrikáře) a upozornil, že jeho první fárání se 9. září 1976 uskutečnilo na Dole ČSM-Jih.

Jezdívali jsme s tátou z Albrechtic do Karviné trabantem cestou právě okolo ČSM. Dnes je tam přejezd, dříve tam byl ale most, který potom během jednoho týdne zmizel,“ vzpomínal Kowalczyk s tím, že jeho tchán by měl mít u domu ještě kus plotu z tyčí, kterými se v letech 1954 až 1956 prováděl vrtný průzkum. Samotné hloubení výdušné jámy na Severu začínalo slavnostně v září 1958.

Za dva a půl měsíce vyrazili 302 metrů jámy, což byl skutečně slušný výkon,“ pokračoval Kowalczyk a poukázal na nezměrnou práci a silnou vůli něco dokázat. Mnoho výsledků, jak podotkl, je dodnes fascinující. Třeba nepřekonaná roční metráž na ČSM ve výši 4032 metrů u razičů Miroslava Nátera v roce 1987, anebo roční těžba 363 985 tun uhlí u horníků Jiřího Čespivy v roce 1978 s tehdejší výztuží.

Alespoň půl šichty bych chtěl strávit u škrabáku a vidět, jak s ním horníci pracovali během rekordu,“ nechal se slyšet předseda představenstva a výkonný ředitel OKD. Na druhé straně přiznal, že neměl příliš ponětí o úspěšném nasazení pluhů na ČSM. S publikem – v němž bylo okolo desítky vysloužilých pracovníků stonavské šachty – společně probíral některé údaje z šedesátileté historie závodů Sever a Jih.

ČSM má jednu nevýhodu: Veškerá těžba jde do kopce, někdy až nad patro a kvůli tomu se používá mnoho pásových dopravníků a jejich údržba je drahá a náročná,“ zmínil Kowalczyk. Z dobových dokumentů vybral i informaci o průměrné mzdě horníka rok před pádem komunistické totality – 5326 Kčs – což bylo oproti mzdě jeho otce, kuchaře – 1620 – velký rozdíl. Hovořil i o privatizaci dolu, takřka „Americkém snu“.

Ve třiadevadesátém roce na ČSM přišlo prvních pětatřicet horníků z Polska. Ti dnes takřka ovládají rubání i čelby,“ pokračoval s odkazem i na nástup třiačtyřiceti dělníků z Bulharska (někteří se v regionu oženili a usadili). A uctil památku chlapů, kteří přišli na ČSM o život. Největší neštěstí: Výbuch metanu (šest obětí) v roce 1980 a průval vod (pět obětí) v roce 1982, obojí na Jihu.

Po zhodnocení půlstoletí fungování Dolu ČSM Kowalczyk přešel k současné situaci v OKD a informoval o změně organizační struktury. „Je bezzávodová a prakticky kopíruje tu původní, jakou jsme měli na 9. květnu nebo Lazech. Společnost je tak malá, že to byla potřeba udělat už jen kvůli snadnějším přesunům kolektivů i technologií. Tato struktura má šanci na to, aby přežila do konce,“ řekl.

Střípky z historie stonavské šachty
• 1954 – 1956 vrtné průzkumy ve Stonavě
• 1958 zahájení výstavby Dolu ČSM
• 1959 zahájení vlastního hloubení výdušné jámy Sever
• 1959 prvním ředitelem se stal Rudolf Raška
• 1961 československý rekord v hloubení 153 metrů za měsíc
• 1963 – 1965 postupné dohloubení výdušných i vtažných jam Sever a Jih
• 1968 první větrní spojení mezi lokalitami na I. patře ve sloji 24a, nájezd prvního investičního porubu 23 03 11 ve 3. kře 23. sloje
• těžba na Dole ČSM byla zahájena 13. prosince 1968, o čtyři roky později oproti plánu
• 1970 vytěžený první milion tun uhlí • 1971 nasazení prvních sekcí KM-87-D v porubu 300 311, zkušební provoz skipu, nájezd hrubé části úpravny
• 1971 druhým ředitelem se stal Ján Kratochvíl
• 1972 uvedení pluhové technologie do provozu v porubu 311 301
• 1973 třetím ředitelem se stal Zdeněk Kubáň
• 1974 nasazení razicího kombajnu AM 50, spuštění výpočetního střediska
• 1978 zahájení výdejů hornických svačin
• 1981 čtvrtým ředitelem se stal Miroslav Mrázek
• 1984 prohlubování jam, výstavba IV. patra, přístavba centrálního řídícího střediska a zdravotního střediska
• 1988 nasazení první závěsné lokomotivy, roční těžba 2 715 tisíc tun, roční metráž 26 736 tun, stav zaměstnanců 5653
• 1989 vznik Hornického fóra, odvolání ředitele Mrázka, řízením byl pověřen Miroslav Salava
• 1990 referendum na pátého ředitele vyhrál Viktor Koláček, změna organizační struktury, Důl ČSM se odloučil od OKD a osamostatnil
• 1991 návštěva prezidenta Václava Havla
• 1992 – 1993 privatizace
• 1995 nasazení razicího kombajnu AM 75, šestým ředitelem se stal Karel Kratochvíl
• 1997 sedmým ředitelem se stal Jan Przybyla
• 1998 nadbytek uhlí = plné skládky, osmým ředitelem se stal Stanislav Otáhal
• 2001 probítka severojižního překopu v úrovni V. patra
• 2002 instalace dusíkového potrubí mezi Darkovem a ČSM
• 2003 devátým ředitelem se stal Jan Matula
• 2004 desátým ředitelem se stal Josef Kasper
• 2009 spuštění centrální klimatizace (současně i na Darkově)
• 2010 jedenáctým ředitelem se stal Boleslav Kowalczyk, zprovoznění jemného prádla na úpravně
• 2012 propojení Jihu a Severu (a Darkova) takzvanou energetickou linkou, roční těžba 2 850 tisíc tun uhlí
• 2014 nájezd nové technologie Room & Pillar ve 30. sloji II. kry
• 2015 přejmenování Dolu ČSM na Důlní závod 2, dvanáctým ředitelem se stal Broninslav Batorek, třináctým pak Zbigniew Janowski a pak opět Boleslaw Kowalczyk a posledním ředitelem před zavedením nové organizační struktury OKD, a.s. byl Kamil Kempný
• 2018 ČSM provozuje pět porubů, na čelbách razí sedmnáct přípravářských kolektivů, šachtu vede závodní Karel Blahut

1 komentář

  1. Jediné dobro vedení šachty,ať byl ředitelem kdokoliv z těch picmoldů bylo že pracovníkům úpravny ukradli deputát,už tenkrát okrouhaný.U mně to byl dárek po 35.letech práce na úpravně.A byli tak zbabělí,že se neobtěžovali to důchodcům vhodně oznámit.Mám dojem,že si to nedovolil ani Áda za protektorátu.Přesto jsem na šachtu nezanevřel a rád na ni vzpomínám.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..