Ložisko Hraničná náleží ke staroměstskému pásmu, kterou řadíme k západosudetské soustavě. Tvoří východní část Rychlebských hor a je zastoupena pestře se střídajícími parametamorfity s polohami amfibolitů. Uvedená geologická jednotka je považována za vyšší proterozoikum v pestrém vývoji, oblast je budována hlavně předvarisky, později proběhla význačná přestavba a saxonskou tektonikou byla celá oblast rozlámána. Uložení ložiska je v pestrém vývoji staroměstského pásma, které probíhá severojižním směrem s úklonem k západu generelně 45°. Průvodní horniny jsou reprezentovány převážně biotitickou pararulou, která je místy sekundárně prokřemenělá a zrohovcovatělá, méně jsou zastoupeny světlé sericitické kvarcity a polohy krystalických dolomitických vápenců, ze kterých dvě nejvrchnější jsou nositelem magnetit – hematitového zrudnění. Toto zrudnění s příměsí sulfidů (pyrit, pyrhotin, galenit, sfalerit) tvoří dvě ložiskové polohy, směrný průběh zrudnění v délce zhruba 800 m je vysoce variabilní jak po stránce mocnosti, tak i kovnatostí. Ve střední části ložiskového pruhu dochází k jeho vyhluchnutí rozptýlením zrudnění ve vápencích. Mocnost ložiska kolísá od 0,2 do 2,0 m.
Využitelnost ložiskové polohy nepříznivě ovlivňuje vrásová stavba zhoršením báňsko technických podmínek dobývání. Ložisková poloha obsahuje méně kvalitní zásaditou rudu s relativně příznivým obsahem CaO a Si02. Nepříznivý je poměrně vysoký obsah Pb a Zn, který v některých blocích dosahuje až 1 %, průměrné chemické složení ložiskové výplně je: Fe – 32,86 %, CaO – 12,43 %, Si02 -11,45 %. V návaznosti na geologický průzkum byl v roce 1956 proveden první výpočet zásob. Tyto byly vyhodnoceny jako nebilanční z důvodu vysokého obsahu škodlivin Pb a Zn . V roce 1959, kdy byl navržen nový způsob využití ložiska pro výrobu magnetitového zatěžká vadla těžkokapalinových uhelných prádel a na základě nových kondic byl pracovníky GMO RD JESENÍK n.p. Jeseník proveden přepočet zásob, který Komise pro klasifikaci zásob 17. června 1960 schválila k výše uvedeným účelům. Zásoby vyčíslené v likvidačním výpočtu zásob ve výši 21.887 tun jako bilanční o kvalitě 29,26 MP byly rozhodnutím komise GŘ RDMZ zn. 33/426 ze dne 10.10.1967 odepsány převodem do zásob nebilančních, odepsané zásoby byly vyňaty ze státních bilancí.
