Vrstvy sloje Anežka
V západní části ložiska je sloj Anežka vyvinuta jako samostatná sloj, místně rozdělená jílovými proplástky. Je tvořena nejkvalitnějším uhlím ze všech tří slojí. Z tohoto důvodu byla v minulosti téměř na celé ploše území hlubinně vydobyta a dnes je těžena jako závalové uhlí. Nevyrubány zůstaly pouze bývalé ochranné pilíře povrchových objektů, partie u povrchových pásem anebo plochy označené na starých důlních mapách jako „nevyrubané pro špatnou kvalitu”. V těchto místech je sloj tvořena čokoládově hnědým jílem.
Makroskopicky lze toto uhlí popsat jako hnědé až černohnědé uhlí s lasturnatým lomem matného lesku. Petrograficky jde o saprodetrit.
Meziuhelné vrstvy
Tvoří meziloží oddělující sloj Anežka od sloje Antonín. Tvoří je jílovité písky až písčité jíly, místy s tufitickou příměsí. Ve svrchní části vrstev se začínají projevovat náznaky budoucích příznivých poměrů pro růst rostlinných organizmů vytvářením vrstviček uhlí, střídajících se s jíly, s bohatými prouhelněnými zbytky rostlin.
Souvrství sloje Antonín
V západní i centrální části sokolovské pánve je hlavní slojové souvrství zastoupeno uhelnou slojí Antonín, která má celkovou mocnost v typickém vývoji 30 až 40 m (severovýchodní část). Hlava sloje je ostře ohraničená, pata je velice nekontrastní, plynule přechází do uhelných tufů.
Vulkanodetritická série pak začíná šedými jíly. Místy byl normální vývoj souvrství redukován tektonickými pohyby, popř. denudován.
V klasickém vývoji má nejlepší kvalitu svrchní třetina uhelné sloje. Je tvořena nejčastěji páskovaným uhlím, dále detritickým uhlím a méně slabšími polohami liptodetritu.
Obsah popela je velmi nízký a v průměru nepřesahuje 10%. Velmi důležitý je nízký obsah síry, který nepřekračuje 1 %.
Geologickou situaci komplikují vyrubané polohy, kdy navážkové hmoty po vyrubání první lávky prošly rychlou metamorfózou a na jejich místě zůstaly rozbřídavé erdbranty. Na rozdíl od toho vypálením uhelných tufů, které obsahují dost bituminózních látek, vznikají erdbranty s vysokou tvrdostí.
Střední část uhelné sloje má již horší kvalitu uhlí, zpravidla se kvalitnější polohy střídají s polohami bohatšími popelem a jsou časté i drobné jílovité proplástky. Obsah popela kolísá mezi 15 až 30 %.
Průměrná výhřevnost substance se pohybuje mezi 16 až 19MJ.kg-1.
Spodní sedimentace hlavního souvrství má již mnohem pestřejší vývoj s výraznými polohami bezuhelného vývoje, reprezentovanými hnědými až šedými jíly se zbytky organického detritu. Vlastní uhelná sedimentace je zastoupena popelinovým detritem.
