V r. 1958, po předání ložiska Zálesí od Uranového průzkumu, je tehdejším vedením n.p. JD Trutnov vytvořen nový závod 3 Javorník, okr. Šumperk. Název Javorník se spíše vztahuje k místu sídla správy závodu. Vlastní důlní pole bylo na kat. území Zálesí, obce Travná, okr. Šumperk.
Technická charakteristika
Ložisko Zálesí bylo otevřeno třemi štolami a slepou jámou. Štoly byly založeny v severní až severozápadní části svahu. Štola č. 1 otevírající 1. štolové patro, založena v nadmořské výšce 597 m, byla 885 m dlouhá. Touto štolou tyly otevřeny žíly č. 1, 3, Pavel, 4, 4a, 5, 6, 7, 8, 8a, 10, 11, 13,14. Žíly byly dobývány v kombinaci výběrové a výstupkové dobývací metody. Celkem bylo vydobyto 44 dobývkových bloků.
Štola č. 2 byla založena v nadmořské výšce 565 m a její dálka činila 1125 m a otevírala 2. štolový horizont. Touto štolou byly zpřístupněny žíly č. 1, 4, Pavel, 5, 7, 7b, 8, Alžběta, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 18, 20, Barbora. Rovněž zde byly žíly dobývány výběrovou dobývací metodou a kombinací výběrové a výstupkové metody. U výběrové metody se aplikovala varianta “šikmin”. Na 2. patře bylo vydobyto 43 dobývkových bloků.
Štola č. 3 byla otevřena v nadmořské výšce 524 m a její délka činila 1425 m. Štolou byly otevřeny žíly č. 4, 7, 7b, 8, 11, 13, 14, 14a, 15, 18, 21 v úrovni 3. patra, dobývací práce byly realizovány pomocí výstupkové dobývací metody, výběrové dobývací metody a kombinací obou metod, celkem bylo na 3. patře vydobyto 36 dobývkových bloků. Štola č. 3 byla zároveň hlavní dopravní cestou dolu. Ze třetího patra byla vyhloubena slepá jáma až do úrovně 5. patra v celkové délce 106 m. Ze slepé jámy bylo rozfáráno 4. patro a otevřeny žíly č. 4, 4a, 7, 8, 13, 14 a rudní těleso Gábor. Ze 4. patra bylo vydobyto 19 dobývkových bloků a rudní těleso Gábor.
Rovněž 5. patro bylo rozfáráno ze slepé jámy a byly otevřeny žíly č. 4, 7, 8, 13, 14 a rudní těleso “Gábor”. Na tomto patře bylo vydobyto 9 dobývkových bloků a rudní těleso “Gábor”.
V roce 1964 byla od Uranového průzkumu převzata k dobývání lokalita Jelení vrch, kat. území Bílá Voda, okr. Šumperk. Rovněž tato lokalita byla zpřístupněna štolami. Byla to štola č. 2, která otvírala 2. patro. V úrovni 2. patra provedl Uranový průzkum, závod IV N. Město na Mor. 3314 bm horizontálních dél. Závod Javorník ihned po převzetí lokality zahájil v úrovni 1. patra ražbu štoly č. 4. Na obou patrech byly vedeny i dobývací práce, a to na žílách J2 a J8, kde byly založeny tři dobývkové bloky. Veškeré práce byly po několika měsících, ještě v r. 1964, ukončeny a lokalita přešla do likvidace.
Rozvoj závodu
Závod Javorník se v r. 1959 stává druhým těžebním závodem nově vzniklého n.p. JD Rožná v Dolní Rožínce a významně se podílí na těžbě uranu. Svého těžebního maxima dosahuje v období let 1959 až 1961. Je nutno uvést, že po celou dobu svojí existence trpí závod odloučenosti od materiální i technické základny, která je na Dolní Rožínce. Těžké geologické podmínky, proměnlivé zrudnění, častokrát i nedostatečné technické i personální zázemí způsobuji časté výkyvy v těžbě i neúměrné zvyšování nákladů na důlní činnost. Již v r. 1960 se začíná hovořit o ukončení těžby z ekonomických důvodů. Ještě v r. 1960 nejsou dobývací práce, s výjimkou vrtání, mechanizovány. Změna nastala až v r. 1963, kdy je možno zaznamenat zvýšené nasazení škrabáků a mechanických lopat na dobývkách.
V roce 1964 sice závod přebírá nový těžební úsek Jelení vrch, ale po několika měsících jsou veškeré práce ukončeny a lokalita je převedena do likvidace.
V roce 1965 je zahájena příprava dobývání rudního tělesa “Gábor” novou dobývací metodou “Příčná otevřená komora z mezipatrových chodeb”. Progresivní metoda a dobývání žilníku “Gábor” nakrátko oživily upadající vývoj závodu, ale po roce 1966 je těžba nerentabilní a je rozhodnuto ukončit veškeré důlní práce do konce r. 1968 a ložisko převést do likvidace. Tím zaniká i důlní závod Javorník.
V průběhu let 1958-68 bylo na závodě ročně průměrně zaměstnáno zhruba 200 – 230 zaměstnanců. Za toto období bylo vyraženo 24.800 bm horizontálních důlních děl, 5.980 bm komínů, vydobyto 136.230 t uranové rudy.
