Úvod Doly a revíry UD Dolní Rožínka Geologický průzkum a těžba uranu na Jesenicku

Geologický průzkum a těžba uranu na Jesenicku

450
0

Samostatnou kapitolou čsl. hornictví je těžba uranu, která hlavně v poválečném období zaznamenala obrovský dynamický rozmach. Jednalo se o strategickou surovinu a nelze se proto divit, že tehdejší Jáchymovské doly byly preferovány a prakticky všechny informace přísně utajovány. Je proto logické, že se kolem těžby uranu vyrojila spousta dohadů, spekulací, smyšlenek, ale i nepravd, které mnohdy padly na úrodnou půdu.

V regionu Jesenicka Jáchymovské doly vybudovaly těžební závod na nově nalezeném ložisku v Rychlebských horách. Sídlo závodu bylo v Javorníku a hornické práce se soustřeďovaly v okolí obce Zálesí. Závod patřil pod správu Obvodního báňského úřadu Trutnov. Na závodě nebyla zřízena Závodní báňská záchranná služba, tuto službu mu zajišťovala ZBZS RD Jeseník na svém závodě ve Zlatých Horách.

Ložisko Javorník, známé také pod názvem Zálesí, představuje nejvýznamnější akumulace uranového zrudněni v jednotce orlicko – kladského krystalinika. Je situováno do západní části Rychlebských hor asi 4 km na JZ od města Javorník. Ložisková oblast je budována pestrým komplexem metamorfovaných hornin travensko – landeckého pásma stroňské skupiny v nadloží ortorul sněžnické skupiny. V blízkém okolí ložiska se vyskytuji dvojslídné ruly (jaderné = gieraltovské a hybridní + plástevné), svory a svorové ruly, krystalické vápence, amfibolity, amfibolické břidlice, amfibolické brekcie a lamprofyry. Pro lokalizaci uranového zrudnění jsou příznivé horniny pestré skupiny v nadloží sněžnických ortorul, zejména amfibolity a amfibolické brekcie. V rulovém komplexu žíly vykliňují a zrudnění se ztrácí. Pro vývoj zrudnění jsou rovněž nepříznivé svory.

Vlastní ložiskový úsek se nachází v dílčí synklinále se směrem osy zhruba Z – V s rameny izoklinálně zapadajícími k S. Oblast ložiska, které je vzdáleno asi 3,3 km na JZ od průběhu sudetského zlomu, je silně tektonicky postižena řadou směrných (zhruba Z -V) a příčných (zhruba S -J) dislokací sudetského směru (SZ – JV). Pro zrudnění je příznivý zejména systém příčných trhlin směru zhruba S – J strmě ukloněných k V.

Zrudnění bylo vázáno jednak na žilné struktury (pravé žíly převážně směru S – J), jednak na pásma drcených hornin v tzv. „centrálním pásmu“ (např. těleso T II bylo vyvinuto v drcených a prokřemenělých svorech a krystalických břidlicích a vápencích, těleso Gábor v amfibolitech při styku se silně prokřemenělými krystalickými vápenci). V rudních tělesech v centrálním drceném pásmu bylo zrudnění vázáno na trhliny různých směrů (žilníky) a mělo charakter nepravidelně rozmístěných čoček proměnlivé velikosti. Zrudnění na rudních žílách bylo nejbohatší u žil s křemen – karbonátovou výplní, procházející horninami pestré skupiny, zvláště amfibolity.

Délka rudních žil se pohybovala mezi 30 – 300 m, (výjimečně až 500 m), zrudnělé intervaly dosahovaly délky do 100 m, mocnost rudních žil kolísala většinou v rozmezí 1 – 40 cm. Kromě dvou rudních sloupů (Gábor a T II) v centrálním poruchovém pásmu, bylo dobýváno 23 rudních žil a odžilků. Nejvýznamnější byly žíly č. 4, 15 a žíla Pavel. Zrudnění bylo vyvinuto od povrchu do úrovně 5. patra (tj. do hloubky 200 m). Pod 4. patrem se rozšiřují polohy s vorů, které, jak již bylo uvedeno, nejsou příznivé pro vývoj otevřených rudních struktur.

Mineralizace na ložisku Javorník je velmi pestrá. Z uranových minerálů se vyskytují uraninit, coffinit, uranové černě, uranové slídy, a řada doprovodných sekundárních minerálů uranu. Na uranových rudních žilách byly zjištěny chalkopyrit, Ni – Co arsenidy, hematit, galenit, sfalerit, ryzí Bi a ryzí Ag, z žiloviny byl kromě křemene a karbonátů popsán i fluorit. Mimo uranonosných rudních žil se ve střední části ložiska nachází i Cu – zrudnění vázané na rozpukané těleso krystalických vápenců a na amfibolicko – kalcitické břidlice. V kalcitové a křemenné žilovině se vyskytují minerály Cu – převážně chalkopyrit, méně chryzokol, malachit a bornit. Toto zrudnění bylo ohodnoceno jako nebilanční.

Ložisko bylo nalezeno v roce 1957 emanačním průzkumem v měřítku 1:25000. Komplexní vyhledávací a průzkumné práce probíhaly v letech 1957 – 1964, dobývací práce v letech 1959 – 1968. Pro dobývání ložiska byl stanoven dobývací prostor „Zálesí“ o rozloze 2,2 km2. Těžební činnost byla ukončena k 31. 12. 1968.

V rámci průzkumu byly ještě bilancovány lokality Jelení vrch, Horní Hoštice a Bílá Voda. Lokalita Jelení vrch se nachází asi 7,5 km severozápadně od ložiska Zálesí. Objevena byla v roce 1957 emanačním průzkumem. V roce 1961 bylo ložisko zkoumáno štolou č. 2. Štola je situována na jižním svahu Jeleního vrchu nad obci Bílá Voda. Délka štoly je 720 m a profilu 7,2 m2, vyztužena byla dřevem, štola otvírala 2. patro. Po ukončení provozu bylo její ústí zavaleno. Dalším otvírkovým dílem byla štola č. 4, která je situována nad štolou č. 2 a otvírala 1. patro. Její ústí bylo po ukončení provozu též zavaleno. Z obou štol byly prováděny ražby horizontálních důlních děl a v omezeném rozsahu i těžba. Z prozkoumaných žil na obou štolách se jevily vhodné k dobývání pouze dvě a byly na nich otevřeny tři dobývky. Provoz na lokalitě byl ukončen v roce 1964. Byly zde ještě v rámci průzkumu vyhloubeny dvě průzkumné šachtice (č. 1 a č. 2) o hloubce 20 m, ze kterých bylo vyraženo asi 100 m průzkumných chodeb. Následně byly obě šachtice zasypány. Menší průzkumné práce probíhaly na lokalitě Horní Hoštice (součást obce Bílý Potok) ze šurfu č. 1 a na lokalitě Bílá Voda ze štoly č. 1. Tyto však z důvodů bilančnosti těženy nebyly.

Ložisko Javorník – Zálesí patřilo mezi malá uranová ložiska. Přesto však v začátcích rozvoje Jáchymovských dolů Rožná dost podstatně těžba z lokality Zálesí ovlivnila plnění plánu těžby podniku.

Ložisko Zálesí bylo otevřeno třemi štolami – štolou č. 1, č. 2 a č. 3.

Štola č. 1 je situována na katastrálním území Zálesí, na východním úbočí Ovčího vrchu nad obcí Zálesí v nadmořské výšce 597 m, má lichoběžníkový profil 5,4 m2, výztuž byla dřevěná. Štola otvírala 1. Štolové patro. Po ukončení provozu v roce 1968 bylo její ústí zavaleno a zavezeno.

Štola č. 2 je situována na katastrálním území obce Zálesí, na východním úbočí Ovčího vrchu, v nadmořské výšce 565 m. Délka štoly je 1125 m, má lichoběžníkový profil 5,4 m2, výztuž dřevěná. Štola otvírala 2. štolové patro. Po ukončení provozu bylo její ústí zavaleno.

Štola č. 3 byla zaražena v prostoru štol č. 1 a č. 2 v nadmořské výšce 524 m n. m. Délka štoly je 1 425 m, profil je lichoběžníkový 5,4 m2, vyztužena byla dřevem. Štola otvírala 3. štolový horizont.

V těsné blízkost ústí štoly se nacházel sklad výbušnin, který byl ve skutečnosti krátkou štolou, která ústila do štoly č. 2. Ústí štoly bylo po ukončení provozu zavaleno.

Štoly č. 1 a 2 směřovaly do západního svahu, štola č. 3 do severního svahu. Nejvýše se nacházely průzkumné šachtice – šurfy č. 1 a 2 a 3 zaražené v nadmořských výškách 670,5 m, 679,0 m a 671,6 m.

Ze štoly č. 3 byla vyhloubena slepá jáma hluboká 106 m a z ní rozfáráno 4. a 5. patro.

V ložisku bylo nafáráno asi 20 žil s čelnými odžilky. Průměrná mocnost žil dosahovala 20 – 30 cm, výjimečně i 1 metr. Nejdelší žilné struktury dosahovaly délky až 500 m. V silně porušených vápenitých břidlicích byly dobývány i dvě žilníková tělesa. Uranové zrudnění v nich vyplňovalo četné drobné, nepravidelné a všesměrné trhliny. Významnější bylo těleso Gábor. Jeho vydobytím vznikla v podzemí větší nezaplněná komora. Těleso T II mělo objem značně menší. Byly zde používány dvě dobývací metody – výstupkové dobýváni s vyztužováním a zakládáním vydobytého prostoru a výběrové dobývání z mezipatrových chodeb.

V průběhu etap průzkumu a těžby obou lokalit zde byly provedeny tyto objemy důlních prací:
– vyhloubeno jam, (slepá jáma): 106 m
– vyhloubeno průzkumných šachtic: 43 m
– vyraženo horizontálních důlních děl: cca 32 000 m
– celkové množství vydobytého kovu 405,3 t U

Veškeré bilanční zrudnění na ložisku bylo vytěženo, nebilanční zásoby byly odepsány. Úsek byl zlikvidován, v rámci likvidace starých zátěží byla prováděna evidence a následná sanace zjištěných následků těžební činnosti.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..