Úvod Doly a revíry UDZČ Důl Dyleň

Důl Dyleň

8260
1

Ložisko Dyleň leží pod západním svahem Českého lesa v blízkosti horského vrcholu Dyleň.

Důlní pole se rozkládalo v katastrálním území Slatina, okres Cheb. Dobývací prostor “Slatina” byl stanoven bývalou Ústřední správou uranového průmyslu Příbram “Výměrem o stanoveni dobývacího prostoru Slatina” ze dne 30.11.1965 a jeho rozšíření bylo provedeno rozhodnutím č. j. 0617 ze dne 31. prosince 1968 ČSUP, gen. ředitelství Příbram. Vzhledem ke skutečnosti, že se důl Dyleň nacházel v blízkosti státní hranice s Německem, bylo OBÚ Příbram rozhodnutím ze dne 27.3. 1973, č.j. 2518-63/0-‘Vy/Za-72 stanoveno ochranné pásmo státní hranice s omezením pro vrtné práce 50 m a pro hornická díla 100 m od průmětu státní hranice.

V souladu s organizačním uspořádáním ČSUP byl důl Dyleň jedním z důlních závodů bývalého koncernového podniku ČSUP, Uranové doly Západní Čechy a těžba “U” rud byla zahájena v roce 1964. Povrchový areál byl postupně dostavován v letech 1965-1984.

Ložisko bylo otevřeno dvěma jamami. Pro větrání byl vyražen paralelní komín s jámou D I, který svým posledním úsekem VK 2/0 ústil pod vozovým oběhem jámy D I do větracího kanálu. Jáma D I byla hluboká 1003,7 m, měla dřevěnou rámovou výztuž průřezu D-75 v celé délce.

Jáma D II byla jámou těžební a vtažnou. Byla vyražena průřezem D-13,51, měla rovněž dřevěnou rámovou výztuž mimo 140 m. úsek mezi 14. a 16. patrem. Celková hloubka byla 1258,4 m.

Důl Dyleň byl napojen na komunikační sít jedinou silnicí, vybudovanou v trase bývalé lesní cesty.

Dobývání bylo ukončeno k 31.8.1991, přestože původně byl podle útlumového programů stanoven termín zahájení likvidace dolu Dyleň na 1.1.1994. Pro dobývání bylo připravováno 22. patro a dobývací práce byly koncentrovány na 20. patře. Vzhledem ke skutečnosti, že se nepotvrdilo pokračování zásob do úrovně 22. patra, bylo rozhodnuto o ukončení těžby na dole Dyleň před stanoveným termínem.

1 komentář

  1. Pod 20.patrem byla těžba ukončena především z důvodu teplotních podmínek těžby.Ruda byla ekonomicky netěžitelná i vzhledem k obchodním novým podmínkám odběratele,po rozpadu SSSR.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..