Úvod Doly a revíry UDZČ Důl Dyleň

Důl Dyleň

9075
1

Ložisko Dyleň leží pod západním svahem Českého lesa v blízkosti horského vrcholu Dyleň.

Důlní pole se rozkládalo v katastrálním území Slatina, okres Cheb. Dobývací prostor „Slatina“ byl stanoven bývalou Ústřední správou uranového průmyslu Příbram „Výměrem o stanoveni dobývacího prostoru Slatina“ ze dne 30.11.1965 a jeho rozšíření bylo provedeno rozhodnutím č. j. 0617 ze dne 31. prosince 1968 ČSUP, gen. ředitelství Příbram. Vzhledem ke skutečnosti, že se důl Dyleň nacházel v blízkosti státní hranice s Německem, bylo OBÚ Příbram rozhodnutím ze dne 27.3. 1973, č.j. 2518-63/0-‚Vy/Za-72 stanoveno ochranné pásmo státní hranice s omezením pro vrtné práce 50 m a pro hornická díla 100 m od průmětu státní hranice.

V souladu s organizačním uspořádáním ČSUP byl důl Dyleň jedním z důlních závodů bývalého koncernového podniku ČSUP, Uranové doly Západní Čechy a těžba „U“ rud byla zahájena v roce 1964. Povrchový areál byl postupně dostavován v letech 1965-1984.

Ložisko bylo otevřeno dvěma jamami. Pro větrání byl vyražen paralelní komín s jámou D I, který svým posledním úsekem VK 2/0 ústil pod vozovým oběhem jámy D I do větracího kanálu. Jáma D I byla hluboká 1003,7 m, měla dřevěnou rámovou výztuž průřezu D-75 v celé délce.

Jáma D II byla jámou těžební a vtažnou. Byla vyražena průřezem D-13,51, měla rovněž dřevěnou rámovou výztuž mimo 140 m. úsek mezi 14. a 16. patrem. Celková hloubka byla 1258,4 m.

Důl Dyleň byl napojen na komunikační sít jedinou silnicí, vybudovanou v trase bývalé lesní cesty.

Dobývání bylo ukončeno k 31.8.1991, přestože původně byl podle útlumového programů stanoven termín zahájení likvidace dolu Dyleň na 1.1.1994. Pro dobývání bylo připravováno 22. patro a dobývací práce byly koncentrovány na 20. patře. Vzhledem ke skutečnosti, že se nepotvrdilo pokračování zásob do úrovně 22. patra, bylo rozhodnuto o ukončení těžby na dole Dyleň před stanoveným termínem.

1 komentář

  1. Pod 20.patrem byla těžba ukončena především z důvodu teplotních podmínek těžby.Ruda byla ekonomicky netěžitelná i vzhledem k obchodním novým podmínkám odběratele,po rozpadu SSSR.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.