Vyhledávací průzkum na uranová ložiska v Českém lese byl prováděn již od roku 1946. Větší pozornost oblasti Dyleně byla věnována však až v roce 1964. Automobilovým gama-profilováním zde byla objevena nadějná anomálie, která dala podnět k dalším pracím. Byla ověřena kutacími rýhami a v další etapě pěti mělkými šachticemi. 2 hloubkové vrty ZIF 650 ověřily a potvrdily uranové zrudnění v hloubce 483 – 538 m pod povrchem. Na hlavní rudní čočce byl založen povrchový lom a nedaleko i šachta č. 73, která byla později nazvána jáma D-I. Bylo vyraženo průzkumné 1. patro v hloubce 69,6 m pod povrchem. Veškeré práce na ložisku prováděl podnik Geologický průzkum uranového průmyslu (GPUP), závod Příbram. Dobré výsledky povrchových i důlních prací umožnily provést výpočet zásob a předat ložisko Dyleň dne 1. 5. 1966 těžebnímu podniku UDZČ.
Ložisko bylo otevřeno dvěma jámami. Jáma D-I byla založena v podloží hlavního žilníku D-1/2 v severní části ložiska. Měla profil 7,4 m2 a byla prohlubována průběžně až na 18. patro do hloubky 1003,7 m. Nadmořská výška ohlubně činila 706,9 m. Zpočátku sloužila jako hlavní těžební jáma, později se používala pro dopravu materiálu a jako ústupová cesta. Později bylo ústí jámy hermeticky uzavíratelné s pomocí komínu z druhého patra byly hlavním ventilátorem o průměru 1,8 m odsávány důlní větry.
Z jámy D-I bylo otevřeno prvních 8 pater s vertikálním krokem kolem 50 m. 8. patro bylo v hloubce 430,1 m. Nejrozfáranější bylo páté patro v hloubce 264 m. Celková délka chodeb činila 6378 m, a ložisko bylo prozkoumáno do délky 1450 m a šířky 1260 m. Kromě hlavních rudních čoček však nebylo průmyslové zrudnění zjištěno.
V roce 1970 bylo započato s hloubením jámy D-II, o profilu 13,5 m2. Její ohlubeň měla nadmořskou výšku 699,0 m. Hloubení se provádělo po etapách a bylo skončeno v roce 1988. Celková délka jámy D-II byla 1258,4 m. Jáma byla založena v nadloží žilníku D-1,2 severovýchodním směrem od hlavního rudního sloupu.
Deváté a ostatní spodní patra byla otevřena z jámy D-II. Směrem do větších hloubek se zvětšovala vertikální vzdálenost pater. Mezi 9., 10. a 12. patrem byla 70 m, mezi 12. a 14. patrem byla 100. 11. a 13. patro chybí. Od 14. do 18. patra byl krok kolem 70 m. Mezi 18. a 20. patrem (19. patro chybí) byl 87,5 m a mezi 20. a 22. 140 m. 21. patro bylo rozfáráno slepou jámou JK 18/20 /21, 22/ v hloubce 30 m pod 20. patrem. Pro zabezpečení požadovaných dodávek rudy bylo otevřeno, hloubeným komínem s těžním zařízením, patro 21A 50 m pod 20. patrem.
22. patro bylo vyraženo v hloubce 1225,6 m od ohlubně jámy D-II. Jeho ražba byla ukončena v roce 1991 a jedná se patrně o poslední horizontální práce na ložisku. Celková délka horizontálních prací na ložisku od počátku až do konce roku 1990 byla 28 075,7 m., vertikálních prací (komínů) bylo vyraženo 13 749,9 m.
Důlní činnost na dolu Dyleň poznamenal výrazným způsobem smrtelný úraz horníka,když při narážení důlního vozíku do výtahu šachty srazil vozík horníka do šachty.Událost se řešila až na ministerstvu.
Útlum těžby po roce 1991 řešilo vedení dolu novou hirnickou činností.Připravena byla obnova těžby v lomu Výškovice.Podnik měl i zajištěné stroje pro zpracování kamene.Bohužel tato nová možnost zaměstnání byla dříve než ožila zničena rozhodnutím ředitelstvím uranových dolů.Tunel,zmar,demence.