Všichni pracovníci Dolu Zdeněk Nejedlý ve Rtyni mají dosud v živě paměti dramatické událostí z počátku měsíce října 1978, kdy byl zlikvidován rozsáhlý požár na 1. úseku žďáreckého revíru. Společným úsilím všech zaměstnanců dolu byl po 36 hodinách plně obnoven provoz revíru, i když v místě požáru pokračovala jeho lokalizace další dva týdny.
Zmíněný požár z 1. 10. 1978 měl příčinu v samovznícení uhlí ve styku překopu a chodby v 5. žďárecké sloji. První příznaky požáru zjistil v neděli ve 22.45 hodin revírník 1. úseku, když při fárání na noční směnu naměřil ve výdušné 82. úpadní 0,005 % CO. Ihned byly odvolány všechny fárající osádky ze žďáreckého revíru, vyhlášen poplach záchranářům a do závodu povoláni členové havarijní komise.
První průzkum
K prvnímu průzkumu revíru byli vysláni ve 22.55 hodin technici, fárající na noční směnu na 2. úsek. Museli však postupovat s největší opatrností od 3. patra po čerstvých větrech, aby nevstoupili do kouřových zplodin. Prohlídka všech pracovišť 2. a 3. patra byla negativní, až v 0.10 hod. zjistili na 1. patře 71. svážné kouře ve výdušném větrním proudu 1. SVO s koncentrací 0,1 % CO. Museli se vrátit na 2. patro a pokračovat v průzkumu porubem 6/202. Místo požáru tak bylo zjištěno až v 1.06 hod. na vidlici chodby 5/2010 a překopu 235. Celý profil chodby byl zahalen hustým bílým kouřem, za obložením TH výztuže byl slyšet občasný praskot, viditelnost byla asi 2 m, koncentrace CO 0,2 %.
1. četa záchranářů, poslaná do akce z pohotovosti v Žacléři fárala do dolu výdušnou jámou v 0.35 hod., při jejím příchodu na místo požáru již hořelo dřevěné obložení TH výztuže plamenem. Ihned bylo započato s přípravou lokalizace požáru přímým zásahem, od nejbližšího požárního ventilu byly nataženy Cg hadice na místo požáru, další tři čety záchranářů sfáraly Slepým dolem, vybudovaly na překopu 80/ 3100 základnu a pomocí dvou záchranářských pojítek zajistily spojení s místem požáru.
Požár měl velmi rychlý průběh, v ranní směně nebyl při pochůzce revírníkem zjištěn, ani ve výdušném větrním proudu samostatného větrního oddělení nebyl naměřen výskyt CO. V odpolední směrně pracovala skupina elektroúdržbářů až do 22 hod. ve výdušné jámě, nikdo z nich žádný zápach, ani kouře nezjistil. Ve 22.45 hod. již byly patrny kouře a příznačný zápach ve výdušné jámě a ve 2.10 hod. již hořelo dřevěné obložení výztuže plamenem.
Sádrový agregát
Současně s přípravami záchranářů k zásahu byl na 3. patře připraven k transportu sádrový agregát, společně 35 tuny sádry byl dopraven nad výdušnou jámu pro možnost případného uzavření požářiště sádrovými hrázemi, pokud by selhala lokalizace přímým zásahem. Samotná likvidace požáru byla velmi náročná. Sloj v místě vidlice o mocnosti 3 až 4 m s velmi kvalitním uhlím umožňovala požáru rychle se rozšířit. Prakticky při nulové viditelnosti se orientovali záchranáři jen podle záře požáru, teplota ovzduší přesahovala 40 °C. Při úklonu 50 stupňů byli záchranáři při odstraňování dubového obložení výztuže zasypáváni hořícím uhlím a museli nepřetržitě zkrápět obvod chodby i vyplavené uhlí na počvě. Požárem bylo původně zasaženo rozvolněné uhlí za výztuží, postupně se oheň rozšířil na délku asi 10 m. Jako vyplnění nadvýlomů při ražbě byly za dubovým obložením TH výztuže staré pražce, jejichž odstraňování při požáru bylo pracné, zatímco uhlí pro svoji špatnou soudržnost bylo možno proudem vody vyplavit na chodbu.
Do pondělní ranní směny nebyl požár zlikvidován, koncentrace CO v místě požáru dosahovala 0,3 % a ve výdušné jámě 0,03 %. Vedoucí likvidace havárie po pečlivém zvážení rozhodl obsadit celý revír po vtažných větrech až k místu požáru, neobloženy zůstaly dva poruby a dvě ražby na 1. úseku, nacházející se v blízkosti požáru a pro něž byla zamořena dopravní cesta požárními zplodinami. Ve výdušné cestě pouze zajišťovali záchranáři dopravu sádrového agregátu a sádry na místo požáru, neboť stále nebylo jisté, zda se oheň podaří zlikvidovat přímým zásahem. Na postiženém 1. úseku byl obložen jen porub 6/202, kde musela být zřízena náhradní doprava dřeva na výztuž odtěžní chodby, i osádky dalších úseků však byly oslabeny o záchranáře v akci.
Požár utlumen
Během ranní směny se podařilo zvrátit průběh požáru a došlo k jeho utlumení, koncentrace CO klesla v místě požářiště na 0,005 % a záchranáři mohli dále pracovat bez dýchacích přístrojů. Chodba i překop byly již do poloviny profilu zaplněny vyplavenýmuhlím z požářiště, bylo však nutno dále odstraňovat doutnající uhlí v boku chodby. Během odpolední směny došlo ještě při odstraňování pažení několikrát k obnovení otevřeného ohně, záchranáři již byli v akci téměř 24 hodiny a byly proto povolány k další likvidaci dvě čety záchranářů z OBZS Kladno na 22 hod. a na 6 hod. ranní tři čety ZBZS ze Žacléře. Během noční směny však již nedošlo k obnovení požáru a v úterý ráno bylo možno obložit celý revír. Záchranářů ze Žacléře již nebylo třeba a odjeli na svá pracoviště zpět do závodu, dokončení likvidace požáru a jeho následků provedla razičská osádka z chodby 3/2018 pod dozorem jednoho záchranáře.
Na místo havárie byl dopraven nakladač a ještě během ranní směny byla zprůjezdněna jedna kolej pro ostatní pracoviště. Všechno rozvolněné uhlí za výztuží bylo postupně vypouštěno na chodbu, nakládáno do vozů a kolem chodby byla vytvořena ochranná těsnicí sádrová manžeta. Práce i zde byla značně náročná, uhelná sloj s nepevným uhlím a úklonem 50 stupňů vyjížděla až do výše 8 m po úklonu, takže v místě požářiště vznikl prostor asi 150 m3. Na sádrovou manžetu bylo spotřebováno 98 tun sádry a všechny likvidační práce byly dokončeny 14 dní po havárii.
