Úvod Doly a revíry OKD Důl Staříč

Důl Staříč

2803
9

Důl StaříčNa sklonku zimy 1961/1962 byla zahájena výstavba největšího dolu v OKR na koksovatelné uhlí. Tento důl, pojmenovaný Dolem Staříč, se nachází v nejjižnější části Ostravsko-karvinského revíru. Jeho dobývací prostor má rozlohu přes 40 km2 a rozkládá se na katastrálních územích těchto obcí: Brušperk, Staříč, Žabeň, Lískovec, Ptáčník, Sviadnov, Frýdek, Fryčovice, Místek-Lysůvky, Zelinkovice, Chlebovice, Palkovice a Rychaltice. Aby těžba uhlí z tohoto velkodolu byla co nejhospodárnější, je dobývací prostor rozdělen na tři samostatné části, které tvoří závod Staříč I ve Sviadnově, závod Staříč II ve Staříči a závod Staříč III v Chlebovicích, s pomocným závodem Staříč IV v Rychalticích. Každý z těchto závodů měl dvě jámy s odlišným posláním při provozu dolu a pomocný závod Staříč IV měl pouze jednu pomocnou jámu.

Před vlastní výstavbou tohoto mohutného těžebního komplexu byl proveden rozsáhlý geologický průzkum pokryvného karbonského pohoří vrty z povrchu, jehož počátek se datuje začátkem tohoto století.

První vrt v podbeskydské oblasti byl proveden v Paskově francouzským podnikatelem Chanovem v roce 1901 až 1902. Po tomto úspěšném vrtu tehdejší majitelé důlních poli (Mostecká uhelná společnost, společnost Vítkovické těžařstvo. Báňská a hutní společnost) intenzivně rozšířili průzkum v celém Podbeskydí. V krátkém údobí od roku 1902 až do roku bylo v oblasti Podbeskydí provedeno více než 30 vrtů. Z tohoto počtu bylo provedeno 8 vrtů v poli závodu Staříč I. Vrty prováděla firma A. Fauk a spol. ve Vídni a Rakouská vrtná a kutací společnost. Vlivem nepříznivé hospodářské situace po první světové válce byly průzkumné práce v Podbeskydí zastaveny. Teprve při blížícím se válečném nebezpečí a ve 2. světové válce se stává staříčská oblast středem zájmu jednotlivých společností. V roce 1938 byla vypracována dvě dobrozdání o hodnotě ložiska, jeho uhelných zásobách a návrhu na otvírku dolu ve staříčské oblasti. Dobrozdání byla zpracována dr. Inž. Patteiským a lnž. Míčkem. V roce 1939 byla zpracována další studie staříčské oblastí dr. Šustou. Posledním posudkem v období roku 1938 až 1945 byla geologická studie zpracována prof. dr. Petraschekem v roce 1913. V tomto roce byla rovněž prováděna rozsáhlá gravimetrická měření celého území OKR včetně jižní podbeskydské oblasti.

Po osvobození republiky a znárodnění těžebních společností, bylo přistoupeno k realizaci návrhu inž. Míčka a dr. Šusty na otevření nového dolu ve staříčské oblastí. V roce 1950 až 1951 byl vrtán zajišťovací vrt pro hloubení jámy a byly započaty povrchové práce spolu s přípravnými pracemi k zahájení hloubení jámy v místě dnešních ubytoven pod vrchem Kamenná. Vzhledem k tomu, že výsledky tohoto zajišťovacího vrtu ukázaly mnohem složitější úložní poměry uhlonosného pohoří, byla započatá povrchová výstavba přerušena a bylo přistoupeno k podrobnému geologickému průzkumu této oblasti. V roce 1954 byly zahájeny Uhelným průzkumem, n. p. v Ostravě první vrtné práce v poli dnešního závodu Staříč I. Tyto práce byly skončeny v roce 1957.

Průzkum v poli závodu Staříč II byl proveden v létech 1954 až 1958, v poli závodu Staříč III a pomocného závodu Staříč IV v létech 1957 až 1960.

Po zhodnocení výsledků průzkumných prací v této oblasti a po schválení výpočtů uhelných zásob příslušnými orgány bylo přikročeno k projektování nového dolu Staříč. Projekt byl vypracován pracovníky Báňských projektů v Ostravě. Podle tohoto projektu byla zahájena vlastní výstavba dolu v březnu 1962, a to rozsáhlými terénními úpravami a výstavbou povrchových zařízení na závodě Staříč II. V létě téhož roku bylo zahájeno zaústění vtažné a výdušné jámy do hloubky 28 m a v roce 1963 na podzim bylo zahájeno hloubení vtažné jámy pomocí definitivního těžního stroje a definitivní těžní věže.

Na závodě Staříč III byla zahájena výstavba rovněž v roce 1962 a vlastní hloubení vtažné jámy s definitivním těžním zařízením se započalo v r. 1964. Pří hloubení této jámy byl v měsících srpnu a září vytvořen rekord v docílené metráži. Za 31 pracovních dnů bylo vyhloubeno 321,93 m hotové jámy o průměru 7,5 m.

Rovněž na závodě Staříč I byly v roce 1962 provedeny částečné terénní úpravy, na rozhraní roku 1963 a 1964 bylo provedeno zaústění výdušné jámy a koncem r. 1964 byla postavena experimentální kruhová železobetonová těžní věž, jediná svého druhu ve střední Evropě. Tato věž bude sloužit jak pro hloubení jámy, tak pro pozdější otvírku dolu.

I když v údobí od zahájení hloubení první Jámy až do konce roku 1964 bylo na Dole Staříč vyhloubeno již 2 km Jam o průměru 7,5 m, čekalo budovatele tohoto dolu ještě hodně práce, než byla vytěžena první tuna uhlí v r. 1971 a dosaženo plné projektované těžby v roce 1980, kdy byla dokončena jeho výstavba.

Do roku 1971 museli raziči vyrazit několik desítek kilometrů důlních děl (chodeb a překopu), aby připravili první poruby v uhelných slojích pro dobývání uhlí.

9 KOMENTÁŘE

  1. Chybí historie dolu Staříč, mimo jiné i výbuch na závodě 3 v Chlebovicích v čelbě předáka Plačka na 2.patře na odpolední směně před Silvestrem v roce 1976, kde jsem vybavoval tuto čelbu se svým kolektivem elektrikářů ja předák montážní čety.

  2. Dobrý den,

    obsah těchto stránek nelze brát jako definitivní, protože nových materiálů a podkladů neustále přibývá. K tomu, aby se tyto stránky ustálily v definitivní podobě, zejména obsahové, bude nutné ještě moře času, neboť české hornictví je bohaté jak na historii, tak na události. Avšak pokud máte nějaký materiál k Dolu Staříč, resp. k události na Silvestra 1976, bud rád za jeho poskytnutí, př. zapůjčení.

    R.K.

  3. Ahojte, viete mi niečo bližšie dať vedieť o nešťastí z apríla 1970 v Staříči?Tam dole zostal môj krstný otec,volal sa Antonín Zdeněk a ja som ho v podstate nepoznal,mal som 4 roky…Neviem ani ako vyzeral,ani čo sa tam stalo,bolo to dávno ale budem vďačný za nejaké informácie,ďakujem.Ľuboš

  4. Dobrý den, budou brzo zasypávat šachty. Zajímal by mne názor profíků, ale i horníků, co se může dít. Chci koupit malý domeček ve Staříči (2018 ), ale jestli se mi v budoucnu propadne o 1 metr do země, to je otázka. Můj děda mi to již nepoví, doly Ostrava Vítězslav Haladej, Ostrava- Přívoz.

  5. Dobrý den, budou brzo zasypávat šachty. Zajímal by mne názor profíků, ale i horníků, co se může dít. Chci koupit malý domeček ve Staříč(i 2018 ), ale jestli se mi v budoucnu propadne o 1 metr do země, to je otázka. Můj děda mi to již nepoví, důl Šverma. Vítězslav Haladej, Ostrava.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..