Úvod Doly a revíry RUD Nejdůležitější data ve vývoji Dolu Václav Nosek (Kukla) v Oslavanech

Nejdůležitější data ve vývoji Dolu Václav Nosek (Kukla) v Oslavanech

603
0

Dul-Kukla1861 – 31. 8. zahájeno hloubení nové jámy, 635 m jihozápadně od dolu Františka, na návrší nad údolím Neslovického potoka. Jáma měla v konečné podobě hloubku 28,5 m. Od povrchu po konečnou hloubku měla obdélníkový profil o šířce 2,2 m a délce 5 m a vyztužena byla dřevěnými sruby.

1862 – 10. 8. zastaveno hloubení nové jámy kvůli zvýšenému přítoku důlních vod. Později bylo rozhodnuto v hloubení v těchto místech dále nepokračovat a druhou novou jámu založit 1 261 m jihozápadně od dolu Františka, v místě dnešní jámy Kukla dolu Václav Nosek.

1862 – (listopad) zahájeno rozšiřování výdušné vrtné jámy umístěné v prostoru dnešní jámy Kukla. Rozšířena byla na obdélníkový profil o šířce 3,3 m a délce 4,2 m. Do hloubky 23 m byla vyztužena pískovcovými kvádry a dále potom dřevěnými sruby až do konečné hloubky 106 m (1. patro dolu Františka). Lezní oddělení bylo situováno vzhledem ke klecím po celé délce bočně. Jámou byly vedeny potrubní tahy. Těžní věž byla zděná a se strojovnou a kotelnou tvořila jeden celek. Ve strojovně byl instalován parní těžní stroj bubnový. Klece byly jednoetážové pro jeden vůz na etáži.

1864 – 7. 9. dokončeno rozšiřování výdušné vrtné jámy a nová jáma byla uvedena do provozu. Mimo odvětrávání jižní části dobývacího prostoru dolu Františka sloužila i pro čerpání důlních vod a nouzové fárání mužstva.

1877 – prohloubení jámy na 2. patro (247 m)

1902 – instalován elektrický ventilátor

1911-1913 – kompletní rekonstrukce dolu. Jáma byla prohloubena a rekonstruována. V konečné podobě měla hloubku 882 m. Profil byl přebudován na soudkovitý a výztuž železobetonem po 5. patro (414 m) a od 5. patra (414 m) po 11. patro (880 m) potom prostým betonem. Lezní oddělení bylo situováno vzhledem ke klecím bočně a jámou byly vedeny potrubní tahy a elektrické a sdělovací kabely. V bočním oddělení jámy bylo také v provozu pomocné těžení mezi 4. patrem (387 m) a 11. patrem (880 m). Ve strojovně na 4. patře (387 m) byl instalován elektrický těžní stroj bubnový. Průměr bubnů byl 2 000 mm, šířka 880 mm. Výkon elektrického motoru byl 90 kW/500 V. Rychlost jízdy 3 m.s-1. Klece byly jednoetážové pro jeden vůz na etáži. Těžní zařízení sloužilo výhradně pro prohlubování jámy. Všechny původní povrchové objekty byly zbourány a nad jámou byla postavena železobetonová těžní věž o celkové výšce 37 m se strojovnou v hlavě věže, jámová budova, lampovny, koupelny, šatny, raportní kanceláře, strojovna elektrického měniče a kompresoru, vodní věž, mechanické dílny a další menší objekty. Ve strojovně byl instalován elektrický těžní stroj s třecím kotoučem 1K 5000 o průměru 5 000 mm, vyrobený strojírnou Breidfeld-Daněk. Poháněn byl elektrickým motorem o výkonu 403 kW/500 V. Klece byly tříetážové pro dva vozy na etáži. Horní etáž byla určena pouze pro mužstvo. Rychlost jízdy 11 m.s-1, s mužstvem 8 m.s-1. Pro přeměnu elektrického proudu ze střídavého na stejnosměrný sloužilo jedno soustrojí Ward-Leonard se setrvačníkem, umístěné v samostatné strojovně, kde byl instalován i kompresor. Veškeré elektrické součásti vyrobila společnost AEG-UNION.

1913 – (listopad) rekonstruovaný důl byl uveden do provozu

1914 – (březen) uvedena do provozu třídírna uhlí a prádlo systému Baum. S dolem byla úpravna spojena 680 m dlouhou visutou lanovou dráhou systému Bleichert. Třídírna a prádlo bylo taktéž napojeno na vlečku ze stanice Oslavany. Tříděné uhlí bylo dodáváno visutou elektrickou drážkou na skládku vedlejší elektrárny.

1924-až do 30. let – průzkum a dobývaní zbytkových zásob I. sloje ve stařinách nad 2. patrem (249 m). Průzkum a dobývání bylo vedeno z Dědičné štoly až do prostoru jámy Charlota a výdušného komína na Dubině. Uhlí ve vozech bylo dopravováno koňmi a později důlními lokomotivami DEUTZ Dědičnou štolou na povrch a dále po úzkorozchodné trati podél řeky na třídírnu a uhelné prádlo. Zpět do štoly byl takto dopravován materiál. Při průzkumných a dobývacích pracích bylo objeveno mnoho cenného materiálu a nářadí z doby prvotního dobývání.

1925 – dolu Kukla bylo připojeno důlní pole dolu Simson. Těžba jámou Simson byla zastavena.

1942-1943 – rekonstrukce třídírny a prádla. Mokré prádlo systému Baum bylo demontováno a nahrazeno čtyřmi pneumatickými splavy systému Birtley pro rozdružování suchou cestou.

1945 – 25. 4. těžní věž zasáhly tři dělostřelecké granáty ustupujících německých vojsk. Těžní stroj naštěstí nebyl vážně poškozen.

1945 – 5. 5. vrcholí osvobozovací boje, v průběhu nichž bylo vytěženo prvních 131 vozů uhlí. Těžba ale musela být opět zastavena.

1945 – 11. 5. definitivní obnovení těžby.

1947 – 1. 5. Důl Kukla byl přejmenován na Důl Václav Nosek.

1948 – 9. 10. – 9. 11. instalován nový elektrický těžní stroj s třecím kotoučem 1K 5000, vyrobený ČKD Praha. Poháněn byl elektrickým motorem o výkonu 830 kW/750 V. Klece byly dvouetážové pro dva vozy na etáži. Rychlost jízdy 10 m.s-1, s mužstvem 8 m.s-1. Pro přeměnu elektrického proudu ze střídavého na stejnosměrný sloužilo jedno nové soustrojí Ward-Leonard instalované v samostatné strojovně.

1950 – ukončen provoz pneumatického prádla systému Birtley. Z třídírny byl expedován pouze hrubý energetický prach 0 – 12 mm.

1956 – uveden do provozu dispečink DZ 56.

1962 – vybudována nová rozvodna, kantýna a stanoviště autobusů.

1969-1972 – průzkum a opětovné dobývání zbytkových zásob I. sloje ve stařinách nad 2. patrem (249 m). Dědičná štola a jáma Charlota byly používány pro dopravu materiálu a fárání mužstva. Uhlí bylo spouštěno na 2. patro (249 m) a dopravováno k jámě Kukla. I při těchto pracích bylo nalezeno spoustu dalších artefaktů z prvotního dobývání v této oblasti (některé jsou k vidění v muzeu hornictví a energetiky Rosicko-Oslavanska na zámku v Oslavanech).

1971 – organizačně zrušen provoz Václav Nosek Oslavany a důl se stal čtvrtým těžebním polem dolu Jindřich II s těžbou uhlí na povrch jámou Kukla. Tímto byla v podstatě zrušena závodová struktura národního podniku Rosické uhelné doly, Zbýšov u Brna.

1973 – 31. 8. zastavena těžba uhlí jámou Kukla na povrch. Vytěžení posledního vozu provázela ,,slavnost“ s pozvanými hosty. Část osazenstva dolu byla převedena na Důl Jindřich II ve Zbýšově.

1974 – areál dolu mimo těžní věž a strojovnu měniče s kompresorem převzala 1BSzKG (První brněnská strojírna, závody Klementa Gottwalda) a zřídila zde svůj pobočný závod.

1973-1985 – důl sloužil jako vtažná jáma a pro odčerpávání důlních vod. Jáma Kukla zůstala v provozu pro mimořádné fárání mužstva, případně dopravu materiálu pro opravy čerpadel.

1986 – po definitivním ukončení provozu a vyklizení těžního zařízení byla jáma Kukla na ohlubni uzavřena železobetonovou krycí deskou. Těžní věž zůstala stát a strojovna byla adaptována pro potřeby 1BSzKG (První brněnská strojírna, závody Klementa Gottwalda).

1987 – likvidace lanové dráhy včetně likvidace budovy třídírny a prádla.

1992 – 18. 2. ukončení těžby uhlí v Rosicko-oslavanském revíru.

2003 – nařízení Obvodního báňského úřadu v Brně o likvidaci jámy Kukla a Jindřich II zasypáním.

2004-2005 – zahájena ražba dopravní štoly 10 m pod ohlubní jámy, ve které byl následně položen hřeblový dopravník TH 601S, kterým byla jáma zasypána. Bylo použito 18 005 m3 hlušiny z vlastního odvalu.

2006 – pokles zásypu o 60 m. Jáma byla dosypána.

2007 – zbývajících 10 m jámy od ohlubně po dopravní štolu a vlastní dopravní štola byla vyplněna zpevněným základkovým materiálem a na ohlubni byla vybudována nová železobetonová krycí deska. Bohužel došlo k dalšímu poklesu zásypu o 160 m. Kontrolním otvorem byla jáma opět dosypána.

2010-2012 – rekonstrukce celého původního areálu dolu včetně těžní věže a jeho přetvoření na zábavní park Permonium.

Petr Kubinský
Ing. Miroslav Vévoda

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.