Těžební společnost OKD se již naplno připravuje na další podnikání po ukončení hornické činnosti v prvním čtvrtletí roku 2026. Nyní podepsala smlouvu na dodávku kogenerační jednotky v hodnotě přes 20 milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo. V provozu bude od 4. čtvrtletí 2026.

„Pořízení kogenerační jednotky je prvním viditelným krokem v našem novém podnikání, na něž se už několik let pečlivě připravujeme. Je jedním z klíčových projektů našeho plánu na roky 2025 – 2050,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.

Kogenerační zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla bude spalovat důlní plyn obsahující více než 40 % metanu a vyrobí z něj 1 MW elektrické energie za hodinu, což představuje roční výkon 7 500 MWh. Vyrobenou elektřinu a teplo bude společnost využívat ve svých zařízeních a k prodeji do sítě.

„Staneme se tak výrobcem zelené energie, jelikož kombinovaná výroba elektřiny a tepla má ve srovnání s oddělenou výrobou vyšší účinnost a nižší emise CO2. Teplo a elektřinu chceme začít prodávat, jakmile vyřídíme potřebné licence, aby naše investice co nejdříve přinášela výsledky,“ vysvětlil Václav Maršálek, manažer projektu.

Kromě instalace kogenerační jednotky je součástí podnikatelského plánu na roky 2025 – 2050 míchání a prodej uhelných směsí, spočívající v nákupu uhlí a využití stávající infrastruktury a know how úpravny uhlí OKD k produkci energetických směsí na míru zákazníkům. Mezi energetickými projekty jsou dále pyrolýza uhelných kalů, která zajistí ekologickou likvidaci materiálu vznikajícího při úpravě uhlí a výrobu energetických produktů, a výstavba přečerpávací elektrárny, využívající výškového rozdílu mezi nádržemi Stanislavice a čerpací stanicí Těrlicko.

Společnost má také v plánu vybudovat a pronajímat vysoce kapacitní datacentrum a postavit průmyslový areál, kde nabídne k dlouhodobému pronájmu prostory vhodné pro lehkou výrobu a skladování podle individuálních požadavků klientů.

„Budeme nadále těžit ze zkušeností části našich zaměstnanců, nejen při útlumu a technické likvidaci Dolu ČSM, ale také při dalším podnikání v oborech, které jsou nám blízké. Věřím, že se nám podaří značku OKD úspěšně transformovat, abychom i v budoucnu vytvářeli pracovní místa a přinášeli užitek již bývalému hornickému regionu,“ uzavřel generální ředitel OKD.

Těžební společnost OKD umístila ve svých prostorech model Dolu ČSM. Je ručně vyroben v měřítku 1:400 z papíru různých gramáží, kolorován a věrně vystihuje aktuální stav. Budovy jsou doplněny o terén, koleje i potrubí. Miniaturu jediného činného hlubinného dolu vytvořil modelář Pavel Maška za přibližně 220 hodin v průběhu 5 měsíců.

„Chtěli jsme zachytit podobu Dolu ČSM tak, jak vypadá v době, kdy v něm ještě probíhá veškerá činnost, než zahájíme technickou likvidaci dolu a úpravy povrchu kvůli dalšímu podnikání. Ruční výroba z papíru nás oslovila, ať už vzhledem nebo tím, že je zde určitá analogie s hornickou činností, která, přes veškeré dostupné technologie, obnáší stále vysoký podíl ruční práce, “ uvedl generální ředitel OKD Roman Sikora.

Model vznikal z leteckých fotek, 3D snímků a map přibližně 220 hodin v průběhu 5 měsíců. Má na 200 budov a stovky kusů detailů. 130 hodin trvala příprava a nákres modelu, 90 hodin pak samotné lepení.

„Pomocníkem při tvorbě mi byly mapky a plánky, v nichž jsou zakresleny budovy včetně jejich rozměrů, a fotky. Nejprve bylo potřeba vše přepočítat na cílové měřítko, zapsat a zakreslit. Nejvíce času jsem proto strávil u monitoru,“ vysvětlil modelář Pavel Maška.

Hlavním materiálem modelu je papír s gramáží 250 gramů, z něhož jsou hlavně budovy, papír s gramáží 140 gramů posloužil k výrobě např. komínů, vagonů, kontejnerů nebo některých menších budov. Je použito i několik metrů provázků různých průměrů a také nití, které jsou zpevněny lepidlem. Vše je kolorováno barvou.

„Při výrobě modelu si vždy najdu místa, na která se při lepení těším, abych se motivoval. V případě ČSM to bylo téměř vše, od chladicí věže až po kontejnery. Velmi rád si hraji s detaily, a i když je model v menším měřítku, tady jsem se doslova vyřádil. Doplnil jsem jej terénem, kolejemi, vagónky s uhlím i potrubím různých průměrů a dalšími drobnostmi,“ dodal modelář.

„Miniatura posledního dolu nás bude doprovázet jako vzpomínka i v nových prostorách, kde budeme dále podnikat, nebo třeba na některých akcích, jejichž prostřednictvím chceme v budoucnu udržovat hornické tradice. Pro fanoušky hornictví máme dále v plánu vyrobit skládačku těžní věže Dolu ČSM, kterou si budou moci sami postavit,“ uzavřel Roman Sikora.

Foto:

Putovní venkovní výstava hornických fotografií s názvem Odcházíme…s hlavou vztyčenou! bude od září postupně ke shlédnutí v Karviné, Ostravě a Praze. Těžební společnost OKD ji připravila ve spolupráci s regionálními fotografy Lukášem Kaboněm, Borisem Rennerem a Petrem Chodurou jako připomínku, že na přelomu roku 2025 a 2026 po více než 200 letech skončí těžba černého uhlí, a tím zmizí i specifické hornické profese s ní spjaté. Vernisáž výstavy proběhne 11. září ve 13 hodin na Masarykově náměstí v Karviné.

„Těžbě černého uhlí vděčíme za mnohé. Nebýt uhlí, stěží bychom dnes měli podniky jako koksovny, hutě, válcovny, elektrárny, přesnou strojírenskou výrobu, chemický průmysl a k tomu mohutnou navazující infrastrukturu. Černé uhlí je bezesporu společným jmenovatelem bohatství celého regionu. To, že nyní jeho těžba skončí a posouváme se k jiným zdrojům energie, je významným milníkem v historii naší země,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.

Výstava je také připomínkou, že charakteristické profese, které byly s hlubinným dobýváním uhlí neodmyslitelně spojeny, s jeho koncem zaniknou, i poděkováním těm, kdo s tímto náročným povoláním spojili svůj profesní život.

„Chceme tak vzdát hold všem, kdo měli tu čest provozovat hornické řemeslo, za jejich úsilí, obětavost i oběti. Za těch dvě stě let napsal život bezpočet silných lidských příběhů, veselých i smutných, a bohužel i tragických. Vždy pamatujme na ty, kterým kvůli práci na šachtě nebylo dopřáno vrátit se ze šichty ke svým nejbližším,“ doplnil Roman Sikora.

Fotograf Deníku Lukáš Kaboň, který se tématu útlumu těžby věnuje celý letošní rok, kdy se snaží zachytit příběhy posledních horníků při práci, k fotografování v dole i na povrchu řekl: „Postupem času zjišťuji, jak hluboce zakořeněný a komplexní svět hornictví je, nejen jako profese, ale i jako způsob života, který ovlivnil celé generace. Je mi jasné, že nebude v mých silách zachytit vše, co bych si přál, o to víc se snažím být u toho, dokud to ještě jde.“

Fotograf Petr Chodura se narodil v Ostravě na konci roku 1991 v Ostravě a celé dětství a mládí slýchal o černém městě plném havířů, ale do doby, než začal fotit pro OKD, to na vlastní kůži nezažil. „Když mi začalo docházet, že s posledními uzavřenými doly u Karviné tento svět zmizí úplně, měl jsem úzkost z toho, že už ho ani nikdy šanci vidět mít nebudu. Fotografie je pro mě ale úžasná vstupenka do celé řady různých světů. Díky ní jsem dostal možnost nahlédnout i do světa havířů. Jsem za to neskutečně vděčný, protože jsem zjistil, že je to sice svět temný, velmi svérázný, ale naprosto fascinující,” uvedl.

Průmyslový fotograf Boris Renner poprvé sfáral s fotoaparátem v červnu 2007 na dole ČSA: „Už tehdy, když jsem se prošel poprvé 1 000 metrů pod zemským povrchem, jsem věděl, že focení hornické profese mě bude naplňovat. A to platí dodnes. Těžké podmínky pro práci horníků znamenají i těžké podmínky pro fotografa. O to jsou fotky z prostředí dolů cennější! S ukončením těžby v Česku se uzavře jedna velká krásná kapitola i pro mé focení. Ještě předtím se proto budu snažit pořídit co nejvíce fotografií, které po nás už nikdo nevyfotí.“

V OKD probíhají poslední práce související s vybavováním porubů technologiemi k dobývání. Po jejich dokončení odejde k 1. září 150 zaměstnanců provozu vybavování a likvidace, který se dosud staral o přípravu, dopravu, montáž a zprovoznění strojního zařízení pro těžbu uhlí. Těžební společnost vyplatí odcházejícím odstupné ve výši až 11násobku průměrného měsíčního výdělku a prostřednictvím programu Nová šichta jim pomůže najít jiné pracovní uplatnění.

„Pracovníci provozu vybavování a likvidace byli vždy klíčovou součástí našich provozů. Bez jejich odbornosti a zkušeností by nebylo možné uvést do chodu jediný porub. Patří jim velké poděkování za léta práce v náročných podmínkách i za jejich obrovské pracovní nasazení až do posledních dnů jejich působení v OKD,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.

Činnost provozu vybavování a likvidace obnášela širokou škálu odborností, které museli jeho pracovníci ovládat. Navazovali na práci razičů, kdy pro důl ve spolupráci s povrchovými provozy připravovali veškeré technologie potřebné k těžbě uhlí a poté budovali tratě v délce až 5 kilometrů včetně překládacích míst a odstavných ploch, aby technologie mohli po částech do jednotlivých důlních oblastí dopravit.

„V dopravě břemen a manipulaci s nimi patří pracovníci vybavování ke špičkám v oboru. Většinou se totiž jedná o součásti nadměrných rozměrů i hmotností: jednotlivé strojní části váží i 10 tun a měří na délku 8 metrů. V případě přesunu celých mechanizovaných výztuží z již vydobytých porubů do nových oblastí dosahují břemena dokonce hmotnosti 40 tun a délky 10 metrů,“ vysvětlil Petr Foltyn, vedoucí provozu vybavování a likvidace.

Po přepravě na určené místo pracovníci vybavování strojní části smontovali do celků a ty zprovoznili. Při tzv. překlizu technologií z vydobytého porubu do nově vybavované oblasti museli navíc poškozené části opravit nebo vyměnit. Připravený, provozuschopný porub byl poté předán pracovníkům rubání.

„Při vybavování jednoho budoucího porubu se celková hmotnost všech technologií pohybuje mezi 3 000 až 3 600 tunami, což zhruba odpovídá hmotnosti 2 000 aut, přičemž ale rozměry osobního automobilu zdaleka nedosahují parametrů dopravovaných břemen v dole. Na dvou lokalitách Dolu ČSM pracovníci vybavování provedli ročně v průměru 12 akcí vybavování nebo likvidace. Při nich přepravili celkem 40 000 tun strojního materiálu,“ doplnil Petr Foltyn.

„Zaměstnanci, kteří budou odcházet na konci srpna, odpracovali v OKD průměrně 29 let, bude jim tedy v průměru vyplacen 11násobek měsíční mzdy. Kromě spravedlivého sociálního programu nabízíme pracovníkům vybavování také maximální podporu při hledání dalšího profesního uplatnění – ať už prostřednictvím našeho programu Nová šichta nebo ve spolupráci s Úřadem práce,“ uzavřel Radomír Štix, personální ředitel OKD.

V červnu po ukončení ražeb již z OKD z organizačních důvodů odešlo 250 zaměstnanců. Podle počtu odpracovaných let mají odcházející nárok na odstupné ve výši od 4násobku – při odpracování méně než jednoho roku – do 11násobku průměrného měsíčního výdělku, pokud v OKD odpracovali 16 a více let. V letošním roce předpokládá těžební společnost vyplacení odstupného v celkové výši 263 milionů korun. Aktuálně zaměstnává 2 700 pracovníků, z nichž 2 000 jsou kmenoví zaměstnanci. Průměrný věk kmenových zaměstnanců je 49 let. Průměrná měsíční hrubá mzda v roce 2024 činila 56 985 korun.

„Práce v provozu vybavování a likvidace mě vždy bavila, hlavně proto, že každý den byl jiný a nikdy to nebyla rutina. Ukončení naší činnosti mě nezastihne nepřipraveného. Před nástupem na šachtu jsem prošel řadou profesí a už mám jistou pracovní nabídku. Na své působení v OKD budu vzpomínat v dobrém, roky na šachtě z hlavy nezmizí, ale život jde dál. Těším se na změnu, na novou práci i nové lidi,“ řekl Zbyněk Kramný, hlavní předák jednoho z úseků provozu vybavování a likvidace, který v OKD pracuje 25 let.

Těžební společnost OKD dokončila rozsáhlou opravu posledního dobývacího kombajnu, který potřebuje k vytěžení plánovaného objemu 1,1 milionu tun uhlí v letošním roce, s mírným přesahem do roku příštího. Dálkově řízený 60tunový stroj sloužící k odřezávání uhelné masy, a tedy dobývání uhlí, bude instalován v posledním ze tří porubů, v nichž bude do ukončení hornické činnosti na Dole ČSM, jediném činném černouhelném dole v Česku, probíhat těžba. Po vybavení posledních porubů technologiemi k dobývání sníží OKD k 1. září stav zaměstnanců o 150. Odcházejícím vyplatí odstupné ve výši až 11násobku průměrného měsíčního výdělku.

Oprava kombajnu s označením SL 300 trvala přibližně 2 měsíce a podílelo se na ní 10 zaměstnanců, kteří odpracovali 300 směn.

„Kombajn jsme rozmontovali doslova do šroubku, abychom mohli zkontrolovat všechny součásti. Opotřebované díly jako například ramena, vrátky či pojezdy jsme nahradili novými, nebo opravili. Renovovány byly také elektrické rozvody,“ vysvětlil Antonín Míra, hlavní mechanik OKD.

Opravený kombajn bude nyní rozmontován na několik větších součástí, které budou pomocí těžního zařízení spuštěny jámou do důlních prostor. Závěsnou dráhou budou díly dopraveny do současného nejhlubšího porubu v hloubce 1 300 metrů, kde bude kombajn smontován a uveden do provozu. Po ukončení hornické činnosti má OKD v plánu dobývací techniku prodat.

„Od tohoto kombajnu se očekává vydobytí 155 tisíc tun uhlí, čímž dostojíme celkovému plánu těžby ve výši 1,1 milionu tun. Poslední porub bude podle našich předpokladů vytěžen na přelomu ledna a února 2026,“ uvedl Petr Škorpík, výrobně-technický náměstek OKD.

Jakmile budou poslední poruby vybaveny technologiemi k dobývání, odejde k 1. září z organizačních důvodů z OKD 150 zaměstnanců úseku vybavování. Podle počtu odpracovaných let dostanou odstupné ve výši od 4násobku do 11násobku průměrného měsíčního výdělku. Spolu s 250 zaměstnanci, s nimiž OKD ukončila pracovní poměr v červnu po dokončení ražeb, odejde v letošním roce z organizačních důvodů na 400 pracovníků.

„I tentokrát se budeme snažit o maximálně individuální přístup ke každému odcházejícímu zaměstnanci. K dispozici jim opět bude náš program Nová šichta, který pomůže s hledáním pracovního uplatnění nebo třeba s nastartováním podnikání,“ doplnil Radomír Štix, personální ředitel OKD.

Těžební společnost OKD předpokládá v letošním roce vyplacení odstupného v celkové výši 263 milionů korun. aktuálně zaměstnává 2 700 pracovníků, z nichž 2 000 jsou kmenoví zaměstnanci. Průměrný věk kmenových zaměstnanců je 49 let. Průměrná měsíční hrubá mzda v roce 2024 činila 56 985 korun.

Foto: