Úvod Média Těžba na dole ČSA skončila. Horníci vyvezli na povrch poslední důlní vozík

Těžba na dole ČSA skončila. Horníci vyvezli na povrch poslední důlní vozík

836
0
Posledni-vozik-Dul-CSA

Karviná, 27.2. 2021 – Poslední důlní vozík naplněný uhlím vyjel na povrch dolu ČSA po deváté hodině. Stalo se tak za přítomnosti úzkého okruhu lidí, kteří s OKD spojili svůj profesní život. Kvůli epidemické situaci a přijatým opatřením se této akce nemohli účastnit pozvaní hosté nebo bývalí zaměstnanci „Je nám to opravdu velmi líto, protože jsou desítky a stovky lidí, kteří by tady chtěli být a rozhodně by si tady zasloužili být. Jsou to bývalí horníci, předáci, závodní dolu, ředitelé. Všem se omlouvám, ale z hlediska opatření kvůli covidu-19 to opravdu nebylo možné,“ řekl David Hájek, ředitel provozu OKD.

Důl Československé armády vznikl v roce 1951. Za dobu své existence vytěžil celkem 144 418 264 tun uhlí. „Stejně jako u Dolu Darkov, tak i a za existence dolu ČSA bylo vyraženo stovky kilometrů chodeb a těžilo se v hloubce až 1200 m pod povrchem.Ty nejhlubší sloje tam byly uloženy v podobné hloubce,“ dodal výkonný ředitel OKD Radim Tabášek.

Jedna z nejstarších šachet vznikla sloučením čtyř jiných dolů: Františka, Jindřich, Jan Karel a Hlubina. V minulosti byla na ČSA svedena těžba z Dolu Doubrava a naopak z ČSA byla odvedena těžba na Důl Darkov, tak aby se mohla zrušit úpravna na dole ČSA, která už nebyla efektivní zastaralá.

Důl ČSA se zapsal i do československé filmové historie, když tady v polovině 70. let minulého století natáčeli scény pro slavnou komedii Parta HIC s Vladimírem Menšíkem, Josefem Dvořákem, Petrem Nárožným a dalšími herci. „Důl ČSA ukončil těžbu po téměř sedmdesáti letech své existence pod tímto názvem,“ upřesnil závodní dolu Milan Adrýsek.

„Počínaje březnem 2021 budou Doly Darkova a ČSA patřit pod státní podnik DIAMO. Společnost OKD bude nadále těžit v Dole ČSM, kde se bude uhlí také na povrchu následně upravovat. Společnost OKD nyní pracuje se střednědobým plánem, který počítá s těžbou na Dole ČSM v roce 2021 i v roce 2022“, dodala předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.

1856 – 2021, Důl ČSA

Ptáčník se podle historických pramenů nazýval vrch, odkud v roce 1776 hlásili první nálezy černého uhlí na Karvinsku, a kde na místě zvaném Kameničok začínal hornickou činnost hrabě J. E. Larisch-Mönnich. Za počátek existence Dolu ČSA – nazývaného „Armáda“ – je považován letopočet 1856.

Karvinský velkodůl jako takový vznikl pod názvem ČSA teprve v roce 1951 a to sloučením Larischových dolů Jindřich, Františka, Jan-Karel a Hlubina. Důl však i později procházel výraznými organizačními změnami.

Důl Jindřich
byl založen v roce 1856, dva roky poté došlo k průtrži vody a kuřavky do hloubené jámy a následovalo skoro třicet let jeho omezeného provozu. Po dohloubení úvodní jámy na kótu 406 metrů se v roce 1887 sesunula budova těžní věže. Příčinou bylo pravděpodobně narušení vrstev tekutých písků, které zaplavily vykopané prostory a způsobily narušení horského masívu v okolí jámy. Záznamy o zdejší těžbě každopádně zmiňují období let 1896 až 1995.

Důl Františka byl založen v roce 1856, v jejím důlním poli byly již od roku 1790 prováděny kutací práce a hloubeny postupně mělké jámy jako např. Pomocná, Karolína a Lejava. „Rozvoj dolu však 14. července 1894 zastavila tragická důlní katastrofa. V důlním poli jámy Jan nastala silná exploze, která se brzy rozšířila i do důlních polí vzájemně propojených dolů Františky a Hlubiny. Při této nejhorší havárii v dějinách karvinské části revíru přišlo o životy celkem 235 horníků, dozorců i záchranářů, z toho 181 z Františky. Po katastrofě tu nabíhala těžba velmi pozvolně,“ připomenul závodní dolu Andrýsek.

Důl Hlubina byl založen v roce 1867, jeho původní název byl Hlavní a na Hlubinu byl přejmenován v roce 1871. Kutací práce na lokalitě započaly již v roce 1830. Hlubina se stala v pořadí vzniku poslední šachtou rodu Larisch-Mõnnichů v Karviné, která přetrvala až do konečné likvidace pozdějšího závodu Hlubina v 60. letech 20. století.

Důl Jan Karel, je poslední dosud činný důl z Larischových šachet, kde se s hloubením jam začínalo v letech 1859 a 1860. Hraběcí rod Larisch-Mõnnichů o své podnikání přišel po 2. světové válce vyvlastněním a zanedlouho se tady slavnostně otevíral národní podnik Velkodůl Čs. Armády (ČSA), kde proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

„Dlouhou, ale samostatnou historii má i dobývání v oblasti bývalého dolu Doubrava, který byl k ČSA připojen až v roce 1995. V doubravském poli hledal baron Richard Mattencloit uhlí od roku 1822. Mělké šachtice zde daly roku 1836 vznik těžařského podniku společně vlastněhého Mattencloitem a Larisch-Mönnichy,“ připomenul armáďácký závodní dolu. Fedrunk na Doubravě byl ukončen v roce 2007 a ze sousední lokality Jan-Karel se pak vykopalo dalších až osm milionů tun uhlí. Důl Doubrava jako takový na povrchu neexistuje, připomínají ho jen metanové komínky a pamětní desky na místě bývalých jam Eleonora a Bettina. Rekultivované území okolo se proměnilo v zábavný Dinopark.

Armáďácké milníky

• 1856 založení dolů Jindřich a Františka, počátek budoucího velkodolu
• 1894 výbuch na Janu, Františce a Hlubině, vůbec nejhorší důlní neštěstí v karvinské části revíru s 235 oběťmi
• 1895 výbuch metanu v jámě Jan, 109 obětí
• 1911 poprvé roční těžba nad milion tun (1 026 180) z dolů Jan, Františka, Hlubina, Jindřich
• 1934 nejvyšší denní těžby na Jindřichu (1600 až 1800 tun)
• 1943 okupanti zřídili tábor Masařůvka pro válečné zajatce nasazené do dolů
• 1945 příchod úderníků, vojáků 4. praporu První čs. samostatné tankové brigády
• 1949 vyšel první časopis pro zaměstnance „Hornická pravda“
• 1951 na Silvestra vznik národního podniku Velkodůl Čs. Armáda
• 1953 první revírní rekord s kombajnem (typ Donbas) 6000 tun z rubání 417 ve 24. sloji
• 1963 poprvé roční těžba nad tři miliony tun (3 010 549)
• 1963 útlum na Hlubině
• 1964 útlum na Františce
• 1968 stoprocentní podíl kombajnových porubů na těžbě
• 1971 historicky nejvyšší roční těžba 3 308 000 tun
• 1971 rekordní ražba 961 metrů ve 29. sloji s kombajnem PK-7 za 31 pracovních dnů
• 1973 světový rekord 659 tun na hlavu a směnu v porubu 31238 za 31 pracovních dnů
• 1977 série výbuchů uhelného prachu iniciovaných trhací prací ve 36. sloji, 31 obětí a 10 zraněných
• 1991 nástup polských horníků z firmy Alpex
• 1995 připojení do té doby samostatného Dolu Doubrava
• 1995 útlum na Jindřichu
• 1997 uzavření koksovny Jan-Karel fungující od roku 1843
• 2007 útlum na Doubravě
• 2008 sloučení šachet ČSA a Lazy, vznik Dolu Karviná
• 2021 ukončení těžby na Dole ČSA, převod pod Diamo, s.p., odštěpný závod Darkov

ZDROJTZ OKD, a.s.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..