V nedělní odpolední směně dne 24. května 1961 bylo potřebné provést opravu zachycovácích zubů a stavítek v úrovni výjezdové narážecí plošiny a další práce pří údržbě těžního zařízení. Údržbář jámy navrhl mistrovi, aby k usnadnění a urychlení prací použili elektrického svařovacího agregátu, který byl nedaleko v třídírně. Mistr souhlasil a údržbář, který nemá oprávnění ke svařování, začal svařovat.
Svařování nebylo povoleno, nebyl vypracován bezpečnostní pasport, práce nebyla hlášena ani inspekční službě. Okolí místa svařování nebylo zajištěno proti vzniku ohně, v okolí nebyly přiměřené hasicí prostředky. Samotné svařování bylo prováděno neodborně.
Krátce po započetí svařování, v 15.28 hodin, došlo k zapálení snadno vznětlivého mazadla a uhelného prachu odstřikujícím rozžhaveným kovem. Oba viníci se snažili zabránit rozšíření ohně, ale holýma rukama mnoho nedokázali. Oheň se rychle rozšířil v jámové budově a do těžní věže, silně znečištěné mazivy. Žár plamenů v krátké době zasáhl i těžní lana a dvě z nich v okamžení přepálil. Spodní klece se zachytily na 18. patře a na ně spadla stržená lana. Přístup do dolu hlavni jámou byl uzavřen.
Zplodiny hoření byly vtažnými větry nasávány do dolu. Bylo přímo ohroženo osazenstvo odpolední směny. V dole bylo 47 horníků, kteří měli provádět různé práce při opravách a údržbě.
Poplach
Po uvědomění HBZS v 15.30 hod. vyjely na Důl Petr Cingr pohotovostní čety záchranářů ze stanic v Ostravě – Radvanicich i Orlové – Lazích. K zásahu vyjela rovněž požární cisterna HBZS. Přivolány byly jednotky Požárního útvaru Ostrava a VŽKG. Na pomoc vyjely závodní požární sbory dolů 1. máj. Fučík, Dukla, ČSA. Požárníci ihned započali s přímým zásahem, který byl velmi náročný a namáhavý. Celá jámová budova a konstrukce ocelové těžní věže byly v plamenech.
Oheň byl zcela likvidován v 18 hodin 30 minut.
47 lidí v dole
Mnozí z náhodných svědků se jistě podivovali tomu, že jednotky důlních záchranářů ve spěchu opustily místo nehody – povrchové objekty Dolu Petr Cingr. Nedalo se na nic čekat. V dole bylo ohroženo 47 horníků a nejvhodnější přístup byl vzdálenou výdušnou jámou Oskar. Těžiště práce záchranářů se přesunulo sem. První čety fáraly ihned do dolu, aby v kouřích a jedovatých plynech pomohli horníkům nalézt nejkratší útěkové cesty.
Vedoucí likvidace havárie již zatím začal řídit záchranné práce. Pomoci dispečinku byl navázán styk s horníky v dole a se záchranáři, jdoucími jim na pomoc.
Byla vyhlášena pohotovost záchranářů v celém revíru. Další čety záchranářů se sjížděly na určená místa.
Do dolu stále ještě proudily zplodiny ohně, obsahující zejména jedovatý oxid uhelnatý. Záchranáři zjistili pod jámou Oskar na 13. patře po 16. hodině 0,05 % CO. Viditelnost byla pouze na vzdálenost 10 metrů.
Bylo rozhodnuto zastavit ventilátory na výdušné jámě Oskar, otevřením poklopů změnit tuto jámu na vtažnou a větrání převést na další výdušnou jámu. Změna byla ihned provedena a v 16.53 hod. již proudily jámou Oskar vtažné, čerstvé větry do dolu. Na patrech se zatím shromažďovali ohrožení, zde již zcela zachránění havíři.
Sebezáchranné přístroje
Téměř všichni pracující v dole použili ke své záchraně sebezáchranných přístrojů ZP-3. Někteří si je nasazovali ihned, jakmile zpozorovali hrozící nebezpečí, někteří až na příkaz z povrchu. Vzhledem k nebezpečí brali záchranáři do dolu pro ohrožené i sebezáchranné přístroje SK-4. Díky rychlé akci i disciplinovanosti ohrožených nedošlo ani v jednom případě k příznakům otravy CO.
Posledních sedm
V 17 hodin 30 minut již bylo na povrchu 40 zachráněných. Zbývajících 7 horníků bylo ve spojení s dispečerem. Na příkaz vedoucího likvidace havárie byli posláni do vtažného proudu od sousedního dolu, protože jejich cesta k záchraně na jámu Oskar byla nejdelší. Bylo zbytečné riskovat dlouhou cestu v kouři a v otráveném ovzduší bez doprovodu zkušených záchranářů. A ti již byli nedaleko. K místu nuceného odpočinku sedmi horníků se blížily dvě čety.
Průzkumy
Zatím již provedli záchranáři průzkumy na všech patrech až k vtažné jámě, aby zjistili, zda oheň někde nepronikl do dolu a nehrozí tak nové nebezpečí. Na povrchu končil vítězně boj požárníků s živlem Vtažné větry se vyčistily. Nebezpečí bylo zažehnáno. Kouře a jedovaté plyny zmizely, zůstal jen zápach spáleniny. Z povrchu započali a prohlídkou jámy 4 záchranáři. Jejich úkolem bylo provést prohlídku celé jámy až po 18. patro z lezního oddělení.
Výsledky průzkumů byly příznivé a v 19.28 hod. již opět byla jáma Oskar výdušnou. Původní systém větrání v dole se obnovil.
Přesně minutu před 21 hod. vyjeli z dolu poslední zachránění. Nepospíchali. Nebylo již proč. Katastrofa byla v zárodku zažehnána a bylo dost důvodů k radosti.
Radostná ovšem nebyla celá skutečnost. Zanedbáním těch nejzákladnějších bezpečnostních předpisů došlo k rozsáhlým škodám. Těžní jáma Dolu Petr Cingr byla vyřazena z provozu. Byla stržena dvě těžní lana, byly poškozeny lanovnice, došlo k deformaci ocelové konstrukce těžní věže a rozsáhlé byly rovněž škody na povrchovém nárazišti a jámové budově.
Můžeme říci, že jen díky obětavým zásobám požárníků nedošlo ke škodě ještě větší. A o tom, do jakých podmínek nastupovali záchranáři, jistě není třeba hovořit.
