Tuto původní představu o hloubkovém pokračování ložiska nutno po provedení podrobného průzkumu realizovaného v letech 1983 – 1990 v plné šíři odmítnout. Původní dělení ložiska, z kterého se vycházelo při tvorbě bloků, bylo dělení na tyto části – severní, centrální a jižní. Toto dělení lze již dnes zredukovat jen na severní a jižní. V obou částech je výrazná poruchová zóna o generelním směru SSV – JJZ se silně variabilními úklony od 20 – 50 k západu. Tato tektonická linie vyplněná plastickým tektonickým grafitem se značným obsahem popelovin a hlinitých příměsí. Charakteristické je i značné množství nadložního pet- trografického materiálu zatlačeného do plastické výplně poruchy. Tato tektonika probíhá mezi nadložní slojí Zpátečka a podložní Platejs. Na uložení a průběhu podložní sloje nemá tato porucha žádný vliv. Sloj Platejs od svého subhorizontálního uložení na úrovni 785 m n.m., kde vytváří čočku poměrně značných rozměrů, upadá nejdříve pozvolna, později příkře až pod úklonem 40 k západu. Obsah její užitkové složky /C.graf./ se příliš výrazně nesnižuje s postupem do větších hloubek. Petrograficky se jedná o nabohacenou masívní grafitickou břidlici pyritizovanou místy i značně tektonicky postiženou. Nejpatrnější je hloubkové vykliňování.
Nadložní sloj je však silně poznamenaná touto poruchou. Její slibný vývoj je ukončen právě na této tektonice. V jižní části ložiska porucha prakticky ukončuje grafitovou sloj těsně pod bází povrchového dobývání na úrovni 770 m n.m., které již bylo při těžebních postupech dosaženo. Takže se v této části ložiska, vyjma zatím ne příliš reálných úvah o těžbě vlastní poruchové zóny nebo jejích odnoží, nedá počítat s žádnou ložiskově bilanční polohou.
V severní části, kde dobývací postupy zatím jen na několika geologických řezech dosáhly úrovně 777 m n.m., zbývá z nadložní sloje Zpátečky ještě v blocích 1 C1B a 3 C2B vykázané množství geologických zásob. V prostoru mezi řezy 20 – 20° a 7 – 7°, kde je jistou variabilitou grafitové sloje způsobené nestejné výškové ukončení slojových partií. Pod dnem lomu /770 m n.m./ se nalézají v úrovních 5m – 10 m bilanční zásoby grafitu. V těchto místech poruchová linie dosahuje pravých mocností až v desítkách metrů, je tvořena silně drcenými zbytky hornin, převážně karbonátů a rul. Drcení v těchto partiích proběhlo podle písčitých zbytků intenzívně.
Ihned po ukončení průzkumných prací byly zahájeny přípravy na otvírku ložiska povrchovým způsobem. Jako nejvhodnější varianta pro dobývání byla zvolena těžba jámovým lomem. Otvírka byla uskutečněna v zářezu do terénu o celkové délce 750 m a šířce 200 m. S těmito parametry:
Výška etáží: 15 m
Šířka těžebních řezů: 15 m
Šířka lomových komunikací: 7 m
Šířka záchytných laviček: 5 m
V současné době je nejspodnější těžební řez na úrovni 785 m.n.m. a je postupně odtěžován štolový horizont vyražený v období 1972 – 1975 na této úrovni. Geologický blok 1 C1B je z valné části odtěžen, zbývá jeho pokračování – blok 3 C2B: Největší těžební objemy byly donedávna realizovány mezi geol. řezy 8-8´ až 12- 12´ kde je hlavní ložisková poloha sloje „Platejs„.
