Úvod Dějiny hornictví Historie Vývoj hornictví cínových ložisek ve Slavkovském lese po roce 1945

Vývoj hornictví cínových ložisek ve Slavkovském lese po roce 1945

535
0
Dul-Stannum

Na základě § 12 dekretu presidenta republiky ze dne 24.10. 1945 č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků byly (po dohodě ministra financí a ministra průmyslu republiky podle § 1 vládního nařízení ze dne 15.1.194 6 č. 6 Sb.) zřízeny Příbramské rudné doly národní podnik. Den vzniku „Příbramských rudných dolů n.p.“ byl 1. leden 1946.

Rovněž na základě §12 a §13 dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb. a §1 a §17 vládního nařízení č. 6/1946 převedl československý stát ke dni 1. ledna 1946 z majetkových podstat znárodněných podniků a státních podniků na „Příbram rudné doly, národní podnik“ tyto majetkové kusy, majetkové soubory a práva:

1. majetkovou podstatu podniku Cinvaldské horní těžařstvo (Gewerkschaft Zinnwalder Bergbau), Altenberg v rozsahu jeho znárodnění,

2. majetkovou podstatu podniku Sasko-rudná báňská akciová společnost (Sachsenerz – Bergwerks A. G.), Freiberg v rozsahu jeho znárodnění,

3. majetkovou podstatu podniku Cínové doly v severozápadních Čechách, společnost s r.o. (Zinnwalder Bergbau, Sudetenland G. m. b. H.), Sauersack, v rozsahu jeho znárodnění,

4. majetkovou podstatu podniku Chebská rudná společnost s r.o. (Egerländer Erzbergbaugesellschaft m.b.H.), Horní Slavkov v rozsahu jeho znárodnění.

Uvedené majetkové podstaty národních podniků zahrnovaly plně i báňské podniky s těžbou a zpracováním Sn, W rud, oblast Krásna a Horního Slavkova nevyjímaje. Je tedy evidentní, že těžba Sn, W ložisek v oblasti Slavkovského lesa po druhé světové válce včetně ložiska Krásno, je spjata s posledním právním subjektem, to je Rudnými doly Příbram s.p.

Začátek novodobé historie dobývání na Huberově pni byl v roce 1957, kdy byla zahájena otvírka tohoto ložiska. Otvírkové práce byly realizovány ze 4. patra jámy č. 9, bývalých JD. Při ražbě otvírkového překopu došlo 7. listopadu 1959 k průvalu důlních vod, přičemž vyteklo ze stařin zhruba 100 000 m3 vody a bahna. Průvalem vod došlo k odvodnění Huberova pně. Po odstranění následků průvalu pokračovaly otvírkové, přípravné a průzkumné práce až do roku 1965. V roce 1966 byl výpočet zásob ložiska Huberův peň předložen do KKZ a současně byla zahájena těžba ložiska.

V roce 1968 byla odsouhlasena investiční akce „Otvírka Huberova pně“. Usnesením vlády ČR a kladným stanoviskem generálního ředitelství Rudných dolů a magnezitových závodů v Bratislavě byla tato výstavba v roce 1970 schválena. Již v roce 1971 byla zahájena I. etapa výstavby. V rámci I. etapy se začala hloubit hlavní jáma Huber, která byla ukončena v roce 1973. Poté následovala II. etapa a III. etapa, jejíž součástí bylo vybudování nové 200 kt úpravny a rekonstrukce původní 100 kt úpravny. Třetí etapa byla dokončena koncem roku 1982.

Realizací výše uvedené investiční akce a provedením potřebné otvírky a přípravy vybraných bloků zásob v Huberově pni bylo docíleno teoretické cílové kapacity nového závodu, tj. roční těžby a zpracování 300 kt Sn, W rudniny.

Proklamované těžby 300 kt Sn, W rudniny nebylo však v průběhu dalších let nikdy dosaženo, i když bylo těženo z nejmocnějších a nejproduktivnějších částí ložiska. Maximální těžba z dolu byla docílena pouze v období let 1989 až 1990 a to jen 200 kt. Příčinou nedosažení plánovaného objemu těžby byla hlavně složitá geologicko ložisková stavba ložiska. Pod 4. patrem ložiska Krásno byly bloky zásob soustředěny především v endokontaktu pně, při nepříznivém úklonu a až na výjimky menších mocností. Z těchto důvodů nebylo reálné i přes značnou tonáž zásob na ložisku dosáhnout vyšších těžebních výkonů a potřebné kumulace těžby.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..