Úvod Blog Strana 10

Vláda potvrdila, že likvidaci dolu ČSM po ukončení těžby provede OKD

3

Na základě Usnesení vlády č. 303 provede technickou likvidaci černouhelného dolu ČSM po ukončení hornické činnosti v lokalitách Sever a Jih na přelomu let 2025 a 2026 společnost OKD. Těžební společnost uskuteční také dohodnutý sociální program, v jehož rámci bude odcházejícím zaměstnancům vyplacen až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku. Veškeré náklady v předpokládané výši 3,3 miliardy korun na technickou likvidaci dolu a 1,4 miliardy korun na sociální program ponese OKD, a nebudou tak hrazeny ze státního rozpočtu. Potřebné peněžní prostředky již OKD nashromáždila ze zisků v letech 2021-2023.

„Tímto usnesením vláda potvrdila, že můžeme realizovat vše, co jsme chtěli uskutečnit vlastními silami a z vlastních prostředků: vypořádat po ukončení hornické činnosti zaměstnanecké záležitosti a uklidit po sobě. Veškeré potřebné finance ve výši 4,7 miliardy korun již máme na účtu, od státu nebudeme potřebovat ani korunu,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.

OKD předpokládá ukončení těžby na přelomu let 2025 a 2026. Poté bude přibližně 3 roky provádět technickou likvidaci dolu ČSM a připravuje se také na případné další podnikání v oblasti výroby uhelných směsí a zelené energie.

To, že OKD po ukončení těžby nezanikne, je dobrou zprávou pro naše zaměstnance, kteří zde budou chtít pracovat i po ukončení těžby. Pro technickou likvidaci a plánované podnikatelské aktivity budeme nadále potřebovat několik set pracovníků,“ doplnil Roman Sikora.

Po 54 letech nepřetržitého provozu vymění OKD na Dole ČSM motor těžního stroje

0

Těžební společnost OKD vymění motor těžního stroje, který se v severní lokalitě Dolu ČSM už od roku 1972 stará o dopravu vytěženého uhlí s hlušinou na povrch, za kompletně opravený. Renovace probíhá od ledna do června a vyjde na 10 milionů korun.

Těžní motory jsou v chodu od zahájení provozu skipového těžního zařízení v roce 1972, což při průměrném provozu 12 hodin denně představuje více než 200 tisíc hodin. Za tu dobu se již značně opotřebovaly, což se projevilo zejména zhoršeným stavem izolace,“ uvedl hlavní mechanik OKD Antonín Míra.

Těžní stroj uložený v 70 metrů vysoké železobetonové těžní věži, tvořící typickou dominantu Dolu ČSM – Sever ve Stonavě, má na 10. patře věže instalovány dva stejnosměrné motory o jednotlivém výkonu 1800 kW, průměru 4 metry a hmotnosti 44 tun. Pomocí skipových nádob dopravují na povrch uhlí z hloubky přibližně 1 kilometru.

Jde o zcela nepostradatelnou součást dopravní infrastruktury dolu, proto si nemůžeme dovolit riskovat výpadek, a musíme motory navzdory blížícímu se konci těžby vyměnit. Motor č. 2 byl po generální opravě vyměněn již v loňském roce a nyní přišel na řadu motor č. 1,“ vysvětlil vedoucí provozu elektrifikace OKD Ivan Kotula, který má renovaci motorů na starosti.

Generální oprava motoru, při níž se oddělí stator od rotoru, všechny součásti se omyjí speciálním roztokem a provede se nová izolace izolačními laky a páskami, byla zahájena letos v lednu a potrvá do června.

Výměna stávajícího motoru za nově opravený proběhne v 2. polovině června a bude trvat přibližně 14 dní. V době výměny se bude uhlí z podzemí dopravovat druhým skipovým těžním zařízením v severní lokalitě,“ doplnil Ivan Kotula.

 

Severní energetická přerušuje těžbu v lomu ČSA a propouští zaměstnance

0
velkolom-csa

Severní energetická ze skupiny Sev.en Česká energie přerušuje těžbu v lomu ČSA. K rozhodnutí o definitivním uzavření dojde v průběhu následujících měsíců. S postupným omezením provozu a následným dočasným přerušením těžby souvisí i hromadné propouštění zaměstnanců Severní energetické a Sev.en Inntech.

„S uzavřením lomu ČSA jsme počítali mezi roky 2024 – 2026, protože není žádná možnost zde dlouhodobě pokračovat v těžbě. Termín životnosti lomu jsme několikrát veřejně deklarovali ve svých prohlášeních, aktuální přerušení těžby proto není nic zcela neočekávaného,“ konstatovala mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Gabriela Sáričková Benešová.

Těžba bude řízeně ukončena během několika následujících měsíců. Zatím dochází k přerušení těžby. Pokud se v zimním období objeví potřeba našeho uhlí pro výrobu elektrické energie nebo tepla, jsme připraveni provoz ještě částečně obnovit, přičemž bychom využili naše zaměstnance z druhého aktivního lomu ze skupiny,“ uvedl Petr Lenc, generální ředitel Severní energetické.

V důsledku přerušení těžby propustí společnosti Severní energetická a Sev.en Inntech, která zajišťuje obslužné činnosti pro těžební společnost, od května do července 485 zaměstnanců. Uvolňováni budou zaměstnanci z pracovních pozic, jako je provozní zámečník, elektrikář, řidič, mechanik a další technické profese.

Naší snahou je co nejvíce zmírnit dopady ukončení pracovního poměru na každého jednotlivého zaměstnance. Pro každého odcházejícího pracovníka je připraveno odstupné vyšší, než je standard. Většina odejde s osminásobkem platu. Ve spolupráci s Úřadem práce ČR je připraven vznik detašovaného pracoviště přímo v administrativní budově Severní energetické, kde bude možné s každým provést všechny nezbytné administrativní úkony. Zajistíme také odeslání žádosti o výplatu kompenzací na zmírnění sociálních dopadů pro propuštěné zaměstnance podle nařízení vlády 342 z roku 2016 a k dispozici bude detašované pracoviště pro zaměstnance státního podniku Diamo, kteří budou žádosti vyřizovat. S Úřadem práce ČR domlouváme rekvalifikace pro naše zaměstnance, kteří chtějí najít uplatnění v jiných oborech,“ doplnila Gabriela Sáričková Benešová a dodala, že spolupráce s Úřadem práce ČR je v tomto nelehkém období nadstandardní. „Úřad práce ČR nám vyšel vstříc ve všech našich snahách co nejvíce ulehčit propuštěným zaměstnancům těžkou a nepříjemnou situaci, ať už se jedná o registraci nezaměstnaných nebo hledání nové práce případně překvalifikace, obdobně jako státní podnik, který operativně zajistil zřízení detašovaného pracoviště,“ chválí spolupráci mluvčí skupiny. O zaměstnance Severní energetické a Sev.en Inntech, kteří budou od června volní na trhu práce, už nyní projevují zájem jiní zaměstnavatelé. „Zájem mají města a obce, ale také jiné firmy v regionu, jejichž zástupci nás kontaktují. Naši zaměstnanci jsou pro ně zajímaví, protože disponují zkušenostmi, všemi potřebnými kompetencemi ve svém oboru i dobrými pracovními návyky,“ doplnila Gabriela Sáričková Benešová.

Celý proces přerušení těžby a propouštění zaměstnanců komunikuje vedení společnosti také se zástupci odborové organizace. „Konec těžby na ČSA je dlouho očekávaný, přesto je to událost emoční, smutná a bolestivá. Odbory se na konec těžby připravovaly již delší dobu. Podařilo se nám se zaměstnavatelem domluvit nadstandardní odstupné. Domluvili jsme s vládou ČR restrukturalizační příspěvek. Takže rodinné rozpočty propuštěných horníků by měly ztrátu zaměstnání po nějaký čas finančně zvládnout. Je třeba zmínit citlivý přístup zaměstnavatele. Nejenže deklaroval, že zaměstnanci budou vypořádáni dle platné legislativy a kolektivní smlouvy, ale poskytne zaměstnancům maximální servis při opouštění zaměstnání a i při hledání uplatnění na trhu práce, což je zaměstnanci kvitováno s povděkem,“ uvedl Jaromír Franta, předseda SOO CCG.

Střelmistr už připravuje nálože pro odstřel skipové věže Dolu Lazy v Orlové

1
Dul-Lazy-UAV

Několik desítek kilogramů trhaviny a především precizně odvedená práce střelmistra bude nutná o odstřelu těžní věže Dolu Lazy v Orlové. Z bezpečné vzdálenosti ji budou v červenci moci sledovat i lidé. Po odstřelu skipové věže Dolu Dukla v roce 2008 jde teprve o druhou takovou demolici pomocí trhaviny.

Takový pohled na areál bývalého černouhelného Dolu Lazy v Orlové bude už brzy minulostí. Většina objektů bude totiž zdemolována. V současné době se připravuje odstřel největší těžní věže.

Více na: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000042925/strelmistr-uz-pripravuje-naloze-pro-odstrel-skipove-veze-dolu-lazy-v-orlove?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR1gCQe3iYjyifgaeV0ZA259MvwGZ5gyOdmGIBNxKJNk7eCY2vsVVUtK43E_aem_ATFb6t2zRtCU__i3PbszaLeZ_g2u9MZ-8ZOlzBawqIMNe2Oav2F8TaBOCe-Uv8A9t8Xfp1srncqOO0qVXLsccfl9

OKD nabízí lokalitu šachty i lidi po ukončení těžby Třineckým železárnám

0

Protože počátkem roku 2026 by měla být ukončena těžba černého uhlí v poslední šachtě v České republice, uvažuje těžební společnost OKD, že by lokalitu Dolu ČSM ve Stonavě mohla využít hutní společnost Třinecké železárny.

Obě firmy jsou dlouhodobě obchodními partnery v oblasti koksovatelného uhlí. Nyní domlouvají parametry budoucí spolupráce po ukončení těžby a při přechodu huti na nízkoemisní výrobu oceli v elektrických obloukových pecích. OKD je pro další rozvoj Třineckých železáren připravena poskytnout potřebné prostory i pracovníky.

O detailech spolupráce v další etapě spolu hovořili generální ředitelé obou společností při prvním fárání ředitele třinecké huti do jednoho z porubů Dolu ČSM. Do hloubky 900 metrů dolu ČSM v lokalitě Sever společně v sobotu 27. dubna sfárali generální ředitel a předseda představenstva Roman Sikora a generální ředitel a předseda představenstva Třineckých železáren Roman Heide.

Více na: https://polar.cz/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000042781/okd-nabizi-lokalitu-sachty-i-lidi-po-ukonceni-tezby-trineckym-zelezarnam

Bývalý důl Gabriela bude centrem pohornické krajiny. Půlmiliardový projekt má zelenou

0

Další strategický projekt dostal přiklepnutou dotaci z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. POHO Park Gabriela se stane centrem pohornické krajiny, z bývalého dolu Gabriela vznikne návštěvnické centrum s bohatým programem a poutavou expozicí o těžkém životě horníků a jejich rodin.

„Tak už je to jisté, budeme rekonstruovat bývalý důl Gabriela. A nejen to. Projekt POHO Park Gabriela vytvoří na Karvinsku místo, kam lidé budou jezdit za zábavou, ale i historií hornictví. Vybudujeme tu centrum pohornické krajiny, které bude výchozím bodem i křižovatkou stezek pohornickou krajinou. Důl Gabriela je jen malý kousek od šikmého kostela, který v posledních letech na toto místo a jeho historii výrazně upozorňuje. Věřím, že nové návštěvnické, kulturní a zároveň technologické centrum tuto oblast ještě více zatraktivní,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka a doplnil, že celkové náklady projektu jsou vyčísleny na 503 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí kraji z Operačního programu Spravedlivá transformace přikleplo dotaci ve výši 428 milionů korun, z krajského rozpočtu na projekt půjde 75 milionů.

Kromě expozice o životě horníků a těžbě uhlí nabídne zrekonstruovaná kulturní památka, která posledních 20 let pouze chátrala, reprezentační prostory po konání konferencí, workshopů, festivalů a dalších nejrůznějších akcí. „Pohornické krajině Karvinska toho hodně dlužíme. Těžba černého uhlí toto místo obrovsky proměnila. Kdo viděl fotky Staré Karvinné nebo četl románovou kroniku Šikmý kostel, ví, že kvůli průmyslu odsud zmizely celé ulice s domy a zahradami, škola, obchody, hospoda. A proměnil se i běžný život místních lidí. Těžba sem přinesla opravdovou dřinu a s ní i životní tragédie havířů a celých jejich rodin. Hornických muzeí máme v republice několik, naše expozice ale bude jiná. Nebude jen ukazovat staré kahany, špachtle a kožené zástěry, bude vyprávět lidské příběhy, připomínat historii tohoto místa a vyjadřovat respekt obětem i životu lidí, které těžba tolik ovlivnila,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jakub Unucka s tím, že flexibilní expozice bude umístěna v podzemí strojovny, kde byly původně umístěny těžní stroje a související technologie provozu.

Roční náklady POHO Parku Gabriela jsou odhadovány na 12 milionů korun. Hrazeny budou z rozpočtu kraje, přispívat by mělo i město Karviná. „Jsme rádi za každou investici, která do Karviné přijde. Pevně věřím, že POHO Park Gabriela nebude jediným z projektů v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci, který bude pro oblast Karvinska schválen. V každém případě se na projekt POHO Park Gabriela těším a věřím, že do Karviné přiláká mnoho nových turistů,“ řekl primátor Karviné Jan Wolf.

POHO Park Gabriela bude provozovat zapsaný spolek POHOPARK, jehož členy jsou Moravskoslezský kraj, krajská akciovka MSID, město Karviná a spolek Dokořán. „Jako Iniciativa Dokořán jsme provozovatelem volnočasového areálu Lodičky v Karviné. Do přípravy POHO Parku Gabriela vstupujeme s vizí zajistit programovou a provozní náplň tak, aby reflektovala nejenom minulost regionu, ale také vývoj k moderní budoucnosti. Chtěli bychom realizovat pestrý program, ať už v podobě stálých atrakcí, tak v podobě eventů. Nechceme to ale dělat pouze sami. Podobně jako je projekt centrem a průsečíkem aktivit v pohornické krajině, tak ze spolku bychom chtěli udělat koordinátora a podporu aktivit již fungujících aktérů nebo pořadatelů v regionu. Budeme jeho provoz stavět hodně na spolupráci,“ řekl člen rady a projektový manažer Iniciativy DOKOŘÁN, Michael Sikora a doplnil, že kromě zrekonstruovaného dolu je součástí projektu i novostavba informačního centra se zázemím pro návštěvníky. V areálu nebudou chybět odpočinkové prostory s malým bistrem, vzniknou zde pěšiny, cyklotrasy nebo odpočinkové plochy. Velkým lákadlem bude ferratová stezka na vrchol jedné z těžních věží.

„S přípravami projektu se na schválení dotace nečekalo. Už se zpracovává kompletní projektová dokumentace na rekonstrukci dolu, hotová by měla být ke konci roku. V nejbližších měsících nás také čeká zahájení záchranného archeologického průzkum lokality bývalého dolu. Samotná stavba by měla začít na přelomu let 2025 a 2026. I když první návštěvníky POHO Park Gabriela přivítá ve druhé polovině roku 2027, chystáme program, který toto mimořádné místo bude postupně oživovat a dostane jej do širšího povědomí ještě před dokončením rekonstrukce,“ řekl místopředseda představenstva MSID Petr Birklen, který řídí program POHO 2030 zaměřený na nové využití pohornicé oblasti.

Už se také začalo pracovat na přípravě expozice o životě horníků a těžbě černého uhlí. „S renomovanou společností AV Media připravujeme velmi ambiciózní návrh řešení expozice, na kterém spolupracujeme i se zahraničním expertem. Jsem rád, že jsme do týmu získali kromě machrů na technické muzejní expozice i velkou srdcařku Karin Lednickou. Zhruba za měsíc na stůl dostaneme studii, která popíše uspořádání expozičního prostoru i samotnou expozici, její scénář a scénografii. Pak začnou odborníci pracovat na projektové dokumentaci expozice, která by měla být hotova na podzim letošního roku,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Jakub Unucka.

Důl Fischer v Mezilesí

0

Tento důl dobýval skarnové ložisko jihozápadní od Přísečnice na tzv. Keilgebirge. Důlní díla byla odvodňována dědičnou štolou, jejíž ústí leželo západně od šachty Caroli Boromei (Karla Boromejského). Štola dosahovala celkové délky kolem 560 m a podle dochovaných záznamů a map na ni bylo šest světlíků a podsedala několik šachet. Asi ve 230 m od ústí štoly otevírala jedna se šachet ložisko krevele, 400 m od ústí byla další otevřená šachta. Vlastní magnetitové ložisko otvíraly nálezná šachta a asi 40 m na jih od ní těžná a vodotěžná šachta hluboká 55 m. Ložisko o maximální mocnosti asi 10 m, prostoupené většinou jitřními amfibolitovými žílami zčásti obsahujícími krevel, bylo otevřeno na pěti patrech o kromě něj bylo přibližná 300 m na jihojihovýchod odtud dobýváno z uvedené šachty a ze štoly ložisko krevele, o němž Herzberg předpokládal, že vznikl přeměnou magnetitu. Směr hlavního ložiska je přibližně Z-V, celkový úklon při horizontální délce cca 120 m je přibližně 18° (nepravidelný). Magnetit je relativně nejbohatší (40 – 50 % Fe) a nejčistší v místech s největší mocností. Tam, kde je ložisko stlačováno nebo se vykliňuje, je znečištění magnetitu značné a obsah Fe klesá pod 30 %.

Vedle toho uvedl von Hauer r. 1857 analýzu zdejšího magnetitu, která dala podle jeho zprávy výsledek 29,4 % Fe203.

Kdy byl důl založen, nemohlo být pro nepřístupnost části archivního materiálu zjištěno. Zdá se však, že to bylo nejdříve v 18. století, již vzhledem k tomu, že ložisko bylo proti ostatním v této oblasti v 1. polovině 19. století málo vyčerpáno. Podle knihy propůjček byly k němu propůjčeny nálezná jáma, 2 malé dolové míry a 8 lén. Teprve později v letech 1835 – 1834 k nim byly propůjčeny ještě další dvě velké dolové míry, z nichž vzniklo později dolové pole Isabella I. až VI. V sousedství pak vzniklo další dolové pole, sousedící s ním na jihu a jihozápadě, pod starým Fischer I. až IV.

Na počátku 19. století totiž ve třetím čtvrtletí roku 1800, byl důl vzat po delší přestávce do provozu a jako první krok k jeho otevření bylo přikročeno ke zmáhání staré dědičné štoly. V této práci se pokračovalo ještě v následujících letech, aby se umožnilo odvodnění partií nad úrovní štoly a jejich zpřístupnění. Pracovalo zde 3-5 mužů na zmáhání a roku 1803 na ražení obchůzky nebezpečných zavalených stařin, provoz však byl málo intenzivní. Již následujícího roku ve III. čtvrtletí roku 1804 byl důl dán do dolové lhůty, v níž byl držen až do let 1827 – 1828, kdy byly obnoveny práce na zmáhání dědičné štoly a otvírce nálomů. Tato činnost, která se do roku 1833 značně zintenzivnila, vedla ke zmíněným propůjčkám a většímu objemu těžby, trvajícím až do r. 1845.

V následujících letech, tj. po r. 1846, neznáme dobře výsledky těžby pro nepřístupnost archivního materiálu, všeobecně však můžeme sledovat úpadek po polovině století.

Podle statistik zde roku 1880 na 6 dolových mírách a 1 přebytku pracovali 2 dělníci, stejně i v letech 1885 a 1890. To znamená, že důl byl pouze udržován, aby nebyl prohlášen za uvolněný, roku 1900 nebyli na dole žádní zaměstnanci, pak však byl dán znovu do provozu a roku 1905 zde pracovalo 50 dělníků, roku 1912 8 dělníků, roku 1913 však byl opět mimo provoz.

OKD má kladné stanovisko MŽP k pokračování hornické činnosti

0

Těžební společnost OKD získala od Ministerstva životního prostředí souhlasné závazné stanovisko v procesu posuzování vlivu hornické činnosti na životní prostředí, tzv. EIA, pro období roku 2024 až do ukončení činnosti. Posuzovaná hornická činnost zahrnuje dobývání uhlí i technickou likvidaci Dolu ČSM, která bude následovat po ukončení těžby.

Ze stanoviska vydaného ministerstvem plyne OKD řada povinností, které budeme muset plnit v době těžby i následné technické likvidace Dolu ČSM a také po ukončení hornické činnosti. Podmínky stanoviska budou nyní zohledněny v navazujících řízeních,“ uvedl Roman Sikora, generální ředitel OKD.

K podmínkám, které jsou ve stanovisku uvedeny, patří například maximální roční těžba černého uhlí, která nesmí přesáhnout 1,8 milionu tun, příprava a realizace souboru zásad pro prevenci znečišťování ovzduší a provádění rekultivací přírodě blízkým způsobem.

Vydání stanoviska předcházelo oznámení o záměru ministerstvu v listopadu 2022, předložení potřebné dokumentace v květnu 2023, vypořádání připomínek, které v průběhu procesu vyvstaly, a mezivládní česko-polská konzultace v září 2023, jíž se zúčastnili zástupci ministerstev životního prostředí obou stran, společnosti OKD, Povodí Odry a Obvodního báňského úřadu a specialisté v oboru geologie, seizmologie a ochrany životního prostředí, kde bylo cílem reagovat na nejasnosti v dokumentaci vznesené polskou stranou.

Všechny body, které zástupci Polska považovali za sporné, jsme objasnili a loni v prosinci podepsaly obě strany protokol. Ten byl předpokladem pro vydání souhlasného stanoviska MŽP, které jsme nyní obdrželi. Budeme těžit pouze na území, kde již bylo historicky dobýváno, a vlivy poddolování nebudou zasaženy obydlené části Stonavy a Karviné, ani polská strana. Předpokládaná průměrná roční těžba bude 1,1 milionu tun uhlí,“ doplnil David Hájek, ředitel provozu OKD.

Krojovaní horníci si pietním aktem připomněli důlní neštěstí na Dole Gabriela

0

Před 100 lety zahynulo při důlním neštěstí na Dole Gabriela 15 horníků. Tuto tragickou událost si připomněli krojovaní horníci v Karviné-Dolech pietním aktem a také bohoslužbou v šikmém kostele sv. Petra z Alkantary.

Před šikmým kostelem v Karviné-Dolech se sešli krojovaní horníci společně se zástupci vedení kraje, města Karviné a dalšími významnými hosty včetně veřejnosti, aby se společně za doprovodu hornické kapely ze Stonavy v průvodu vydali na hřbitov k památníku obětem důlního neštěstí, které se stalo před sto lety na Dole Gabriela.

Více na: https://polar.cz/zpravy/karvinsko/karvina/11000042565/krojovani-hornici-si-pietnim-aktem-pripomneli-dulni-nestesti-na-dole-gabriela?fbclid=IwAR1eT3GWnNlsdGZtcsesFdj15naOTz36lBRMhVKhULjvDfhzrBrWMaXxbYs

Mangan je pro evropský zelený průmysl klíčový. Projekt na jeho těžbu u Chvaletic překročil nejsložitější byrokratickou překážku

0

Projekt továrny, která by měla v budoucnu přispívat českému HDP desítkami miliard korun ročně, překonal jednu z byrokraticky nejsložitějších fází povolovacího řízení. Budoucí linka na výrobu manganu, klíčové suroviny pro výrobu baterií, plánovaná ve Chvaleticích, získala kladné posouzení vlivu na životní prostředí, známé pod zkratkou EIA.

Projekt, který Evropská unie označuje za strategický a do něhož investuje i Evropská banka pro obnovu a rozvoj, se tak může posunout do fáze konkrétnějšího technického plánování, aby získal stavební povolení na továrnu a s ní spojenou železniční vlečku nedaleko elektrárny Chvaletice.

Více na: https://archiv.hn.cz/c1-67309240-mangan-je-pro-evropsky-zeleny-prumysl-klicovy-projekt-na-jeho-tezbu-u-chvaletic-prekrocil-nejslozitejsi-byrokratickou-prekazku

Mapa hlubinných dolů