Hloubení skipové a klecové jámy budoucího Dolu Slaný provádějí pracovníci k. p. Výstavba kamenouhelných dolů Kladno. Investorem je Důl Slaný, k. p., a projektantem Báňské projekty Bratislava.
Cesta k novému ložisku černého uhlí, které je z 83 % koksovatelné, vede do hloubky 900 až 1 300 m pod povrchem. Již předchozí geologický průzkum prokázal složité úložné, tektonické, hydrogeologické a plynové poměry ložiska, hlubší poznatky má přinést báňsko-geologický průzkum.
Průzkumná důlní díla jsou prováděna v definitivních profilech. Obě hloubené jámy mají světlý průměr 8,5 m. Přítok vody je do skipové jámy 270 l.min-1 při obsahu minerálních solí 35g.l-1. Výnosem Obvodního báňského úřadu v Kladně č. 3100/86 jsou obě jámy od hloubky 700 m zařazeny jako pracoviště s nebezpečím prii trží hornin a plynů.
K průtržím hornin a plynů došlo na skipové jámě pětkrát, naposledy 5. 5. 1988 v hloubce 898 m. Klecová jáma vstoupila do nebezpečného pásma (mirošovických vrstev) v prosinci roku 1987. Překonání následků předchozích průtrží na skipové jámě vyžádalo značné úsilí od všech zúčastněných pracovníků a organizací počínaje. Hlavní báňskou záchrannou stanicí Vinařice, výstavbovou organizací VKD Kladno, Obvodním báňským úřadem Kladno, gen. ředitelstvím koncernu Kamenouhelné doly Kladno, investorem k. p. Důl Slaný, Vědeckovýzkumným uhelným ústavem Ostrava-Radvanice až po projekční organizaci Báňské projekty Bratislava.
Jáma byla po třetí průtrži vyčištěna od vyvržené horniny, kterou byla zasypána do staničení 797 m, tedy 59 m nad původní počvu. Výstroj jámy byla průtrží vypleněna do staničení 740 m. Pracovní poval, rám nakladače i betonážní forma byly zničeny vyvrženou horninou a spolu s ní byly vyklizeny na povrch. V poškozeném úseku byla výztuž jámy opravena a provedena výplňová a těsnicí injektáž k zajištění dobrého kontaktu obezdívky s horni¬novým masívem.
Současně s pracemi na likvidaci následků průtrže pracoval i tým odborníků na řešení nového technologického zařízení pro hloubení. Komplexní racionalizační brigáda CSVTS zformulovala cíle, kterým by nové zařízení mělo vyhovovat a potom hledala řešení jednotlivých protichůdných potřeb. Odborníci z řad techniků hloubení provádějícího závodu 1, řízení výroby podniku, odboru hlavního mechanika, přípravy výroby a projekce, vedení k. p. VKD i z řad investorské organizace Důl Slaný svoje návrhy na místě konzultovali se zástupci kolektivu hlubičů, s pracovníky báňské správy i zúčastněných ústavů.
Cíle řešení nového technologického zařízení
Přestože záměrem dalšího postupu hloubem je pokračovat bez průtrží hornin, bylo snahou řešitelů strojního zařízení hloubení navrhnout jej tak, aby vůči případné průtrži bylo maximálně odolné.
Jednou z cest k tomuto cíli je dosažení co největší vzdálenosti zařízení od počvy při provádění trhací práce. Vyjíždět povalem na větší vzdálenost však znamená časové ztráty při vlastní jízdě, komplikace, s přívody stlačeného vzduchu, vody, elektřiny a signalizace, komplikace s kaskádním čerpáním vody, lutnovým větráním a zejména se zajištěním rychlé ústupové cesty z počvy na poval, kterou požaduje zmíněný výnos č. 3100/80 OBÚ Kladno. Nad povalem pak nesmí být budována v jámě žádná pevná výstroj až do výše, kam má poval vyjet. Jako technicky dosažitelná se ukazuje vzdálenost odjíždění od počvy do 80 m. Řešení jednotlivých problémů bude uvedeno dále.
Druhým cílem řešení bylo snížení aerodynamického odporu technologických zařízení v jámě proti průchodu plynů, popř. plynů nesoucích rozdruženou horninu. Z uvažovaných variant bylo zvoleno řešení s použitím podlahových roštů, zvětšením mezery mezi povalem a stěnou jámy, snížením počtu etáží povalu, omezením plných podlahových ploch na minimum.
Nové technologické zařízení skipové jámy
Nový pracovní poval ve skipové jámě plní současně úlohu dřívějšího rámu nakladače a vlastního pracovního povalu. Je dvouetážový, vzdálenost etáží 6m, zavěšen na osmi lanech jednoduchým závěsem. Okovy jsou při průjezdu vedeny vodítky, vodicí rám zůstává odložen na horní etáži, havarijní klec dojíždí na horní etáž povalu. Spodní etáž je nosná pro dráhu nakladače KS 2u-40. Mezi oběma etážemi byla umístěna menší plošinka, na které jsou instalovány elektrorozvaděče a skříň s kontinuálními analyzátory plynů CO2 a CH4.
Obě etáže jsou vyplněny podlahovými rošty, které významně snižují odpor vůči pronikajícím plynům, na druhé straně však nedovolují provádět souběžně montážní práce z povalu. Hledisko rychlejšího postupu hloubení bylo podřízeno odolnosti zařízení vůči průtrži hornin a plynů (PHP), když likvidace poškozeného zařízení je pak časově velmi náročná.
Při vyjíždění povalu do horní polohy k provedení trhací práce musí projet kolem kaskádních nádrží čerpadel Flygt 2201. Přestože nádrž byla minimalizována a osazena těsně na stěnu, musel být k zajištění průjezdu zmenšen vnější průměr pojezdové dráhy nakladače KS 2u-40 z původních 7240 mm na 6840 mm. Tím bylo dosaženo v místě čerpadel mezery asi 725 mm na poloměru mezi povalem a výztuží jámy.
Důležitou úlohou bylo splnění zajištění rychlého ústupu osádky z počvy pro případ výronu plynů, nebo jiných příznaků nebezpečí. Požadavek zněl na strojní dopravu schopnou provozu i při okamžitém výpadku elektrického proudu a schopnou trvalé pohotovosti.
Pomocné dopravní zařízení
Řešením je pomocné dopravní zařízení se vzduchovým vrátkem LPPC 2 instalovaným na spodní plošině povalu.
Dopravní nádoba je dvouetážová klícka kruhového průřezu, která je v pohotovostní poloze zatažena mezi obě etáže povalu a jezdí bez vedení. Obsluha vrátku je jednoduchá, vrátek je maximálně spolehlivý. Stlačený vzduch z přívodního potrubí a vzdušníků kompresorovny zajišťuje provoz vrátku po výpadku elektrického proudu na dobu dostatečnou k vyjetí z počvy na poval. Doprava z povalu na povrch je zajištěna havarijním zařízením s těžním strojem ČKD B 2014, který má vlastní dieselagregát s automatickým uváděním do provozu.
Pro případ přerušením větrání pracoviště spolu s výronem plynů má každý pracovník sjíždějící do jámy
a) izolační dýchací přístroj SŠ-7
b) pomocný dýchací přístroj DSP-1 (na tři minuty, trvale v pohotovosti).
Dále jsou na povalu a dalších místech určených technologickým postupem k dispozici skupinové dýchací přístroje HDP, napojené na síť rozvodu stlačeného vzduchu.
Další dílčí úpravy na zařízení
Úspěšně bylo vyřešeno i zavěšení flexibilní lutny kotvení v úseku pojíždění povalu. Intenzita osvětlení počvy v případě vzdáleného povalu se zvýšila použitím halogenního svítidla v úpravě navržené pracovníky odboru projekce. K bezpečnému provozu přispívá i využívání vysokofrekvenční bezdrátové signalizace z okovu, která je v jiskrově bezpečném provedení třídy Ex.
Analyzátor plynů
V souladu s výnosem 3100/86 0BÚ Kladno je zajištěna kontinuální kontrola složení důlního ovzduší s ohledem na obsah CO2 a CH4.
Kontrola složení ovzduší je zajištěna v dýchací zóně na počvě jámy a ve výdušném větrním proudu pod ohlubní jámy. Obsah C02 je kontrolován přístrojem Unor (NSR) s rozsahem 0 až 10 % a 0—100 %, obsah CH4 je kontrolován přístrojem Trex. Výsledek kontroly je zaznamenáván registračním přístrojem v dispečinku. Překročení koncentrace 1 % u obou plynů je signalizováno v jámě i dispečinku.
Zařízení hloubení klecové jámy
V klecové jámě je nadále používána technologie: poval, rám nakladače KS 2u/40, forma betonáže. Po vstupu hloubení do oblasti nebezpečí průtrží hornin a plynů je zařízení doplněno tak, aby vyhovělo požadavkům výnosu 3100/86 OBÚ Kladno.
Výsledky řešení problematiky na skipové jámě jsou na zařízení klecové jámy přenášeny v takové míře, jakou umožňují úpravy staršího déle používaného zařízení. O využití dobrých výsledků — jako např. pomocné dopravní zařízení s vrátkem LPPG 2 — není pochyb, neboť je už realizováno.
Další postup hloubení jam
Hloubení obou jam Dolu Slaný pokračuje. K 31. 1987 byla hloubka jam
skipová 882 [m]
klecová 729 [m].
Další postup do mirošovických vrstev je podmíněn důsledným prováděním prognózních vrtů a jejich vyhodnocováním, aplikací bez výlomové trhací práce jako prevence proti PHP a plněním dalších opatření z VVUÚ Radvanice, BP Bratislava a Státní báňské správy, tedy řadou opatření, která postup sice zpomalují, ale zajišťují bezpečnost osádky, a ta je prvořadá.
Po překonání mirošovických vrstev bude v hloubce přibližně 1000 m založeno patro. S dalším hloubením bude budována plnicí stanice skipů a další patra.
Správnost a účinnost rekonstrukce hloubícího zařízení skipové jámy Dolu Slaný byla prokázána při čtvrté průtrži, ke které došlo 13. 1. 1988 a nedošlo k vážnějšímu poškození tohoto zařízení. Rovněž pátá průtrž 5. 5. 1988 zařízení nepoškodila.
Pramen: URGP/Ing. JOSEF ČÍŽEK, Ing. JIŘÍ JEŽEK, Ing. JAROSLAV POKORNÝ, Ing. MIROSLAV VÁCLAVÍK
