Důl Anselm/Eduard Urx v Ostravě-Petřkovicích

V Petřkovicích, tam, kde dnes stojí Důl Anselm, se začalo s dolováním v roce 1781 na sklonku 18. století. To již lidé poznali výhody ostravského, vysoce výhřevného uhlí, jehož pověst se rozletěla do širokého a dalekého okolí. Je známo, že nálezy uhlí byly uskutečněny na povrchu zemském. Teprve později se přistoupilo k vlastnímu dolování. Zajímavá je i skutečnost, že dnes, téměř o 200 let později, se k tomuto způsobu budeme vracet, neboť podle nálezů, které byly provedeny právě na území Petřkovic, jsou zde sloje, jejichž uhelná vrstva jde až k povrchu a je poměrně snadné vytěžit větší množství uhlí, i když bude třeba provést celou řadu zemních úprav, abychom se k ložiskům dostali Buď jak buď, budeme to mít rozhodně snadnější než naši předkové před dvěma stovkami let.

V roce 1781 ctihodný pán Adam Jan z Gruttschreiberů, který již v roce 1772 koupil panství Hlučínské, začal dolovat jihovýchodní straně Landeku u Petřkovic dvě sloje kamenného uhlí, které dávaly dobré a lesklé uhlí. Samozřejmě, že onen pán to nedělal pro lidský pokrok, neboť už tenkrát dobře věděl, že uhlí je cenná surovina. A tak míra stála 5 a menší míra — podle uvážení prodávajícího — jen 4 stříbrné groše.

Jeho syn však nešel ve šlépějích otce, alespoň jako nově narozený uhlobaron, neboť celé panství prodal za „pouhých” 230.000 tolarů. Oněch 30.000 tolarů mu kupec zaplatil za tenkrát již vydatné kamenouhelné doly. To bylo v roce 1804. Nahlédnutím do knih zjistíme, že již v roce 1808 došlo opět ke změnám majetníka panství Hlučínského, tentokráte bez dolů. Až do roku 1828 patřily doly presidentu vrchního soudu, Arnoštu z Reidnitz, později pak komořímu z Poser. Těžba tenkrát už nebyla nijak malá. V roce 1828 se těžilo již 1066 tun kusového, 9600 tun kovářského a 1147 tun drobného uhlí v ceně 4332 tolarů.

Několik málo let znamenalo další změny v oblasti majitelů dolu. Rok 1845 je památný tím, že u panství Hlučínského, do něhož doly patřily, se objevuje jméno, které je známo všem havířům starší generace, jméno Rotschild. Dne 31. 8. 1845 koupil totiž panství Salamoun Meyer, svobodný pán z Rotschildů, který po 50 letech zemřel v Paříži s přáním, aby jeho syn Anselm Salamon panství převzal a ke vší slávě spravoval. Jeho přání se splnilo. Jeho syn panství dostal 20. 9. 1852, jen s tím rozdílem, že na spravování panství byli už Rotschildové dva. On a jeho žena — baronka Charlotta. Po pánovi z Rotschildů byla také pojmenována šachta, důl Anselm.

Po okupaci, v níž výhradními pány nad dolem Anselm, byli nacisté, přešla správa do československého státu. V roce 1945 byl důl znárodněn a začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava. Dne 17. července 1946 byl přejmenován na Důl Masaryk, 31. prosince 1951 dostal důl jméno Eduard Urx. V roce 1964 byl důl Eduard Urx začleněn jako závod 2 pod Důl Vítězný únor. Doprava uhlí na povrch jámou Urx 1 byla ukončena v roce 1973 a dále bylo petřkovické uhlí dopravováno podzemím na důl Vítězný únor v Přívoze. Těžba v důlním poli dolu Anselm byla ukončena 2. srpna 1991 a v roce 1992 byl proveden zásyp jámy.

V roce 1987 (tedy ještě za provozu dolu) bylo založeno hornické muzeum. Jeho výstavba a vytvořené oddechové zóny pak probíhala po ukončení těžby. Pro veřejnost bylo muzeum poprvé otevřeno v roce v roce 1993.