V oblasti bývalého důlního pole Dolu Heřmanice se započalo s těžbou uhlí již v první polovině 19. století, zpočátku zcela primitivním způsobem, postupně pak až do likvidace dolu, (zvláště potom po druhé světové válce) se stále se zdokonalující technologií a dobývacími prostředky. Dobývací práce ve stávajících prostorách se prováděly více než 150 let. V dnešní podobě vznikl postupným sloučením dolu Ida s nově dokončenou výstavbou dolu Stalin II v roce 1955 s dobývacím prostorem Heřmanice a delimitovaným dolem Petr Cingr v roce 1966 s dobývacím prostorem Michálkovice. Přejmenování na Důl Rudý říjen bylo uskutečněno v roce 1962.
V krizových letech 1967-1968 byl podnik zařazen mezi nerentabilní šachty s úmyslem zastavit těžbu v roce 1973, takže další budovaný závod na Rychvaldě byl ještě před dokončením zastaven. Počátek konsolidace národního hospodářství v roce 1969 přinesl podniku opět jasnou dlouholetou perspektivu s předpokladem životnosti nejméně do roku 2000.
Organizačně byl podnik považován za podnik bez závodů se systémem řízení na dva stupně podnik – pole – a řízen ředitelem podniku, hlavním inženýrem a náměstky ředitele podniku pro výrobu, investice, ekonomiku a kádrovou a personální práci. Odborné úseky se člení na odbory, samostatná oddělení, samostatné referáty.
Z původních 30-50 tis. tun roční čisté těžby těžených původně jámou IDA byla těžba postupně zvyšována až do rekordní výše 1280 tis. tun v roce 1960. Od roku 1971 docházelo postupně k poklesu těžby.
Od ručního dobývání v minulosti byla postupně nasazována mechanizace, od šramaček až po kombajny a škrabáky. Na přechodnou dobu byla použita i posuvná výztuž Westfalia-Lünen ve spojení s pluhem, ale pro nevyhovující geologické podmínky a krátkou životnost porubů bylo od této technologie upuštěno.
Ražba přípravných děl byla zajišťována pomocí trhacích prací pro malou mocnost slojí a nadměrnou tvrdost hornin bránících použití razicích kombajnů. Nakládání bylo zajišťováno škrabákovými nakládači NS 4, NS 5 a Ižícovými nakládači PPN1 5. Délka udržovaných důlních děl činila více než 138 km. V dobývacím prostoru Heřmanice byly otvírány, připravovány a dobývány sloje vrstev spodních hrušovských a petřkovických se značně složitou a velmi četnou tektonickou porušeností s doprovodnými jevy v nadložních a podložních vrstvách s kombinací bořivých stropů, což negativně ovlivňovalo možnosti nasazení mechanizace v plné míře. Mechanizovaná těžba dosáhla maxima v roce 1982 83,5 % celkové těžby a byla zajišťována kombajny KSV 6, škrabáky ŠR-3 UŠR-4 a komplexem kombajnu se škrabákovou nádobou. Mocnost slojí se pohybovala od 0,5 do 1,5 m ( 85 cm).
V dobývacím prostoru Michálkovice byly otvírány, připravovány a dobývány sloje vrchních a spodních hrušovských vrstev do hloubky 850 m. Těžba se získávala pod 18. patrem podpatrovým dobýváním. Zajišťování vyrubaného prostoru se provádělo většinou individuální hydraulickou výztuží.
Oba dobývací prostory byly v dole propojeny hlavními překopy na 4. a 5. patře. Z hlediska větrání byly dobývací prostory rozděleny do 3 větrních oblastí – Heřmanice, Rychvald a Michálkovice se samostatnými větracími systémy.
Vedlejším produktem výrobní činnosti byla těžba karbonského zemního plynu s hrubou výrobou cca 80 000 m3/24 hodin s koncentrací odsávané směsi 65% metanu.
Vytěžené uhlí procházelo pouze třídírnou a převáželo se pak do úpraven OKR.
V rámci rozvoje podniku probíhaly v 80. letech 20. st. důlní investiční akce “Dostavba 5. patra 2. stavba”, “Příprava otvírky ostravského pole” a “Otvírka 6. patra” s celkovým objemem 39 400 tis. korun.
V měsící dubnu roku 1990 byl Důl Rudý říjen přejmenován na Důl Heřmanice a o tři roky později zde byla k 30. 6. 1993 ukončena těžba uhlí a do roku 1998 byl důl likvidován. V zasypávané výdušné jámě došlo dne 30. 6. 1998 k explozi metanu, která zničila jámovou budovu, větrní kanály a budovu ventilátorů. Dne 9. 10. 1998 byla odstřelena i kozlíková těžní věž nad těžní jámou.
Vážení prosím o pomoc.
V roce 1965 jsem vykonával základní vojenskou službu,podepsal jsem smlouvu na
brigádu v OKD.Nastoupil jsem od 1.6.1965 a pracoval jsem na dole Rudý Říjen 2,
Ostrava Heřmanice.Koncem září 1965 jsem musel ukončit ze zdravotních důvodů
od té doby se mi nikdy v zápočtu neobjevilo,že bych někdy na tomto dole pracoval.
Proto Vás prosím na koho se mám obrátit neb jsem doposud nikoho nesehnal kdo by
mi poradil.Ve starobním důchodu jsem od 30.6.2001 a toho důchdu jsem moc neobdržel.Děkuji Vám za pomoc a jsem s pozdravem Jaroslav Sučík.
Zdař bůh bratře uzivej duchodu … mnozi se nedozili.
Dobrý den.
Taky jsem pracoval na dole Rudý Říjen v Ostravě Heřmanicích. Podepsal jsem to na vojně v Domažlicích a taky jsem tam nastoupil v roce 65. Brigáda se podepisovala na jeden a půl roku. Po vypršení jsem to prodloužil na 3 další roky., ale po půl roce jsem se dozvěděl, že se šachta bude zavírat a první musí odejít brigádníci. Tak jsem odešel a vrátil se k řemeslu. Celý život jsem pracoval jako zedník k naprosté spokojenosti a to v obou režimech. Když jsem odcházel do důchodu, tak sem se nastačil divit. Chyběly mi totiž hned ty první dva roky z Ostravy. No šachta už neexistovala a tak nastal trochu problém. Jelikož sem byl vždy pečlivej a každý důležitý dokument jsem si schoval, tak že jsem měl i pracovní smlouvu. Tu jsem vzal, dojel na okres, tam si to paní ofotila a bylo hotovo. No, byl to asi tenkrát taky pěknej bordel. To jako když po roce 89 se stávaly případy, že Vám podnik strhával peníze na pásce a přitom za Vás nic neplatil. Přišel jste na to jedině když jste šel na nemocenskou a nebo opravdu až před důchodem. Pokud by si náhodou někdo otevřel tyto stránky a moje jméno mu něco říkalo, tak zde napíšu i můj e-mail.
pechac37@seznam.cz. Přeji hezký zbytek dne, Pechač Josef
WITAM, GDZIE ZNAJDUJE SIĘ ARCHIWUM OSÓB ZATRUDNIONYCH W KOPALNI RUDY RIJEN? Bardzo potrzebuje potwierdzenia zatrudnienia w latach 80 tych. Mój email erychlowska@onet.pl
Dobrý den,
Rád bych zjistil při jakém neštěstí zemřel můj dědeček Ondřej Randár, pracující na dole Rudý říjen. Mělo to být 23.12.1966. Můžete mi někdo prosím pomoci?
Děkuji
email: jurarandar@gmail.com
Dobrý den,
prosím o pomoc v hledání úmrtí mého dědy, Jana Šefčíka nar. 31.1.1923 Košice, z Mutěnic u Hodonína.
Dne 27.2.1956 tragicky zahynul v dole při výbuchu. Byl předák…. Nic nevíme a archivy taktéž. Děkuji Milan Šefčík
Přátelé a kamarádi. Máte někdo prosím nějakou informaci o přejetí klece na dole Stalin nebo v pozdějším pojmenování. Můj známý a kamarád Juraj Palaj /zemřel 20.5,.2021/ utrpěl těžké zranění při přejetí klece na rošt. Já jsem si stále myslel, že se jednalo o jednoho ze zraněných na dole Gottwald, ale jiný kolega z dolu Heřmanice mi tvrdí, že Palaj na Gottwaldě nikdy nepracoval a že se to stalo na dole Stalin. Kdy jen klec přejela náraží bez utržení lana. Prosím máte o tom nějakou povědomost? Sám jsem dělal na dole Paskov. Chtěl bych zjistit kde je pravda.