Úvod Doly a revíry OKD Důl Heřmanice v Ostravě

Důl Heřmanice v Ostravě

5197
5
Dul-Rudy-rijen-Hermanice-01

V oblasti bývalého důlního pole Dolu Heřmanice se započalo s těžbou uhlí již v první polovině 19. století, zpočátku zcela primitivním způsobem, postupně pak až do likvidace dolu, (zvláště potom po druhé světové válce) se stále se zdokonalující technologií a dobývacími prostředky. Dobývací práce ve stávajících prostorách se prováděly více než 150 let. V dnešní podobě vznikl postupným sloučením dolu Ida s nově dokončenou výstavbou dolu Stalin II v roce 1955 s dobývacím prostorem Heřmanice a delimitovaným dolem Petr Cingr v roce 1966 s dobývacím prostorem Michálkovice. Přejmenování na Důl Rudý říjen bylo uskutečněno v roce 1962.

V krizových letech 1967-1968 byl podnik zařazen mezi nerentabilní šachty s úmyslem zastavit těžbu v roce 1973, takže další budovaný závod na Rychvaldě byl ještě před dokončením zastaven. Počátek konsolidace národního hospodářství v roce 1969 přinesl podniku opět jasnou dlouholetou perspektivu s předpokladem životnosti nejméně do roku 2000.

Organizačně byl podnik považován za podnik bez závodů se systémem řízení na dva stupně podnik – pole – a řízen ředitelem podniku, hlavním inženýrem a náměstky ředitele podniku pro výrobu, investice, ekonomiku a kádrovou a personální práci. Odborné úseky se člení na odbory, samostatná oddělení, samostatné referáty.

Z původních 30-50 tis. tun roční čisté těžby těžených původně jámou IDA byla těžba postupně zvyšována až do rekordní výše 1280 tis. tun v roce 1960. Od roku 1971 docházelo postupně k poklesu těžby.

Od ručního dobývání v minulosti byla postupně nasazována mechanizace, od šramaček až po kombajny a škrabáky. Na přechodnou dobu byla použita i posuvná výztuž Westfalia-Lünen ve spojení s pluhem, ale pro nevyhovující geologické podmínky a krátkou životnost porubů bylo od této technologie upuštěno.

Ražba přípravných děl byla zajišťována pomocí trhacích prací pro malou mocnost slojí a nadměrnou tvrdost hornin bránících použití razicích kombajnů. Nakládání bylo zajišťováno škrabákovými nakládači NS 4, NS 5 a Ižícovými nakládači PPN1 5. Délka udržovaných důlních děl činila více než 138 km. V dobývacím prostoru Heřmanice byly otvírány, připravovány a dobývány sloje vrstev spodních hrušovských a petřkovických se značně složitou a velmi četnou tektonickou porušeností s doprovodnými jevy v nadložních a podložních vrstvách s kombinací bořivých stropů, což negativně ovlivňovalo možnosti nasazení mechanizace v plné míře. Mechanizovaná těžba dosáhla maxima v roce 1982 83,5 % celkové těžby a byla zajišťována kombajny KSV 6, škrabáky ŠR-3 UŠR-4 a komplexem kombajnu se škrabákovou nádobou. Mocnost slojí se pohybovala od 0,5 do 1,5 m ( 85 cm).

V dobývacím prostoru Michálkovice byly otvírány, připravovány a dobývány sloje vrchních a spodních hrušovských vrstev do hloubky 850 m. Těžba se získávala pod 18. patrem podpatrovým dobýváním. Zajišťování vyrubaného prostoru se provádělo většinou individuální hydraulickou výztuží.

Oba dobývací prostory byly v dole propojeny hlavními překopy na 4. a 5. patře. Z hlediska větrání byly dobývací prostory rozděleny do 3 větrních oblastí – Heřmanice, Rychvald a Michálkovice se samostatnými větracími systémy.

Vedlejším produktem výrobní činnosti byla těžba karbonského zemního plynu s hrubou výrobou cca 80 000 m3/24 hodin s koncentrací odsávané směsi 65% metanu.

Vytěžené uhlí procházelo pouze třídírnou a převáželo se pak do úpraven OKR.

V rámci rozvoje podniku probíhaly v 80. letech 20. st. důlní investiční akce „Dostavba 5. patra 2. stavba“, „Příprava otvírky ostravského pole“ a „Otvírka 6. patra“ s celkovým objemem 39 400 tis. korun.

V měsící dubnu roku 1990 byl Důl Rudý říjen přejmenován na Důl Heřmanice a o tři roky později zde byla k 30. 6. 1993 ukončena těžba uhlí a do roku 1998 byl důl likvidován. V zasypávané výdušné jámě došlo dne 30. 6. 1998 k explozi metanu, která zničila jámovou budovu, větrní kanály a budovu ventilátorů. Dne 9. 10. 1998 byla odstřelena i kozlíková těžní věž nad těžní jámou.

5 KOMENTÁŘE

  1. Vážení prosím o pomoc.
    V roce 1965 jsem vykonával základní vojenskou službu,podepsal jsem smlouvu na
    brigádu v OKD.Nastoupil jsem od 1.6.1965 a pracoval jsem na dole Rudý Říjen 2,
    Ostrava Heřmanice.Koncem září 1965 jsem musel ukončit ze zdravotních důvodů
    od té doby se mi nikdy v zápočtu neobjevilo,že bych někdy na tomto dole pracoval.
    Proto Vás prosím na koho se mám obrátit neb jsem doposud nikoho nesehnal kdo by
    mi poradil.Ve starobním důchodu jsem od 30.6.2001 a toho důchdu jsem moc neobdržel.Děkuji Vám za pomoc a jsem s pozdravem Jaroslav Sučík.

  2. Dobrý den.
    Taky jsem pracoval na dole Rudý Říjen v Ostravě Heřmanicích. Podepsal jsem to na vojně v Domažlicích a taky jsem tam nastoupil v roce 65. Brigáda se podepisovala na jeden a půl roku. Po vypršení jsem to prodloužil na 3 další roky., ale po půl roce jsem se dozvěděl, že se šachta bude zavírat a první musí odejít brigádníci. Tak jsem odešel a vrátil se k řemeslu. Celý život jsem pracoval jako zedník k naprosté spokojenosti a to v obou režimech. Když jsem odcházel do důchodu, tak sem se nastačil divit. Chyběly mi totiž hned ty první dva roky z Ostravy. No šachta už neexistovala a tak nastal trochu problém. Jelikož sem byl vždy pečlivej a každý důležitý dokument jsem si schoval, tak že jsem měl i pracovní smlouvu. Tu jsem vzal, dojel na okres, tam si to paní ofotila a bylo hotovo. No, byl to asi tenkrát taky pěknej bordel. To jako když po roce 89 se stávaly případy, že Vám podnik strhával peníze na pásce a přitom za Vás nic neplatil. Přišel jste na to jedině když jste šel na nemocenskou a nebo opravdu až před důchodem. Pokud by si náhodou někdo otevřel tyto stránky a moje jméno mu něco říkalo, tak zde napíšu i můj e-mail.
    pechac37@seznam.cz. Přeji hezký zbytek dne, Pechač Josef

  3. Dobrý den,
    Rád bych zjistil při jakém neštěstí zemřel můj dědeček Ondřej Randár, pracující na dole Rudý říjen. Mělo to být 23.12.1966. Můžete mi někdo prosím pomoci?
    Děkuji

    email: jurarandar@gmail.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Prosím, vložte Váš komentář!
Prosím, zde zadejte své jméno

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..