Důl Terezie na Polské Ostravě byl založen ředitelem Rudolfovy hutě Josefem Grossem v roce 1842. První hornická činnost v jižní části Jakloveckého obvodu začala již od roku 1838. Na propůjčených důlních mírách byla 15.3.1843 vydána koncese ke stavbám pro důlní zařízení. Josef Gross prodal v dubnu 1843 důl Salomonu Mayerovi Rothschildovi. Ještě před tím dostal důl název po manželce Josefa Grosse – Terezie.
Důl Terezie se stal víceúčelovou jámou mělkého dolu a v roce 1862 hlavní jámou hlubinného dolu. V roce 1860 byla u dolu zřízena koksovna, kde bylo 30 koksových pecí v provozu až do roku 1889, kdy byly zrušeny.
Významným mezníkem k rozvoji těžby byl rok 1862, kdy byl důl napojen na báňskou dráhu. V tomto roce došlo k založení hlubinného dolu. Rozmach důlní činnosti si vynutil postavení větrní věže s jednoduchou větrací pecí.
Na Dole Terezie proběhlo několik rekonstrukcí a modernizací. V roce 1872 byla prohloubena těžní jáma a vybavena parním těžním strojem a parním táhlovým čerpadlem. O rok později byla v dole zavedena doprava koňmi. Další rekonstrukce proběhla v roce 1877, kdy se začal používat nový parní těžní stroj. V roce 1883 byl zrušen pomocný Důl Jindřich v Polské Ostravě.
Velká rekonstrukce a modernizace se uskutečnila v letech 1900 – 1904, kdy byl instalován nový turbokompresor a dřevěná výztuž jámy byla postupně nahrazována vyzdíváním. V tomto období byla obnovena koksovna, které měla 162 koksových pecí a sloužila do roku 1922. Po tomto roce zůstala pouze úpravna koksovny, která byla spojena lanovkou s koksovnou Karolinou.
K rozsáhlé rekonstrukci dolu došlo v roce 1961. Po organizačním sloučení s Dolem Trojice začalo hloubení jámy Bezruč 2, které bylo dokončeno v roce 1964.
Nad těžní jámou byla postavena kladivová těžní věž, která se stala nejvyšším stavebním objektem města a dominantou Ostravy. Ve strojovně byly instalovány dva těžní stroje systému KOEPE.
K 1.1.1967 došlo k organizačnímu sloučení dolů Petr Bezruč a Zárubek v jeden národní podnik pod názvem Důl Ostrava a zastavena těžba na Dole Trojice. K poslední organizační změně došlo 1.1.1987 kdy k Dolu Ostrava byl připojen Důl Hlubina se závodem Maršál Jeremenko. Těžní jáma Bezruč 2 dosáhla hloubky 1089,4 metry a patřila mezi nejhlubší jámy v OKR.
Původní název dolu Terezie vydržel až do okupace. 1.1.1942 byl změněn na Bergschacht (Náhorní důl). Již 1. 5. 1945 byl dolu vrácen název Terezie a17.7.1946 dostal důl název – Petr Bezruč po našem národním umělci.
Podle usnesení vlády č. 827/91 o útlumu těžby byla těžba na Dole Petr Bezruč ukončena ke dni 30.6.1992 a jámy postupně zasypány. Kladivová těžní věž, která tvořila dominantu Slezské Ostravy byla prohlášena kulturní památkou ČR. Pro svůj špatný stav, který ohrožoval bezpečnost pracovníků byla dne 14. 8.2002 odstřelena.
Dobrý den,
doplňuji malou nepřesnost. Hloubení Nové jámy č. 2 probíhalo v letech 1959 – 1962, na základě Komplexního úvodního projektu přestavby dolu Petr Bezruč, který vypracovali pracovníci Báňských projektů v Ostravě společně s techniky dolu (obsahoval hloubení nové těžní jámy, výstavbu nové třídírny, koupelen atd.) tudíž to nebylo nijak závislé na organizačním sloučení s dolem Trojice. 1. 7. 1965 byl zahájen zkušební provoz na rekonstruovaném dole Petr Bezruč i přes spoustu nedokončených prací. 4. 8. 1965 byl zahájen zkušební provoz na Nové jámě, který byl přerušen po havárii skipové nádoby. Znovu obnoven byl až 15. 4. 1966 a trvalý provoz byl povolen rozhodnutím OKD – OŘ z 21. 10. 1968. Omlouvám se za rozsáhlost textu.
Dobrý den,
nemusíte se omlouvat za rozsáhlost textu, ba naopak, jakékoliv zpřesnění textu je vždy vítané.
Vzpomínka na školní léta.
Zdař buch taky jsem delal na dole Bezruc az do jeho uzavřeni.Už to mam trochu zamlžene ale myslim ze jsem delal v useku p.Orsaga nevim jestli to pisu spravne.